Ale Olga Scheinpflugová herečkou byla, a ne ledajakou! Byla ovšem také spisovatelkou, autorkou románů, divadelních her a knih pro děti. Dnešní generaci už je skoro neznámá, ale příběh její lásky občas ožívá a dojímá...

V prosinci loňského roku uplynulo 110 let od jejího narození.

OlgaVlastně si ani neuvědomuji, že bych někde postřehla nějakou výraznou vzpomínku na toto výročí. Ale možná jsem to v té hektické předvánoční době jen nezaregistrovala…

Olga Scheinpflugová se narodila v rodině známého publicisty a spisovatele Karla Scheinpfluga, kolegy Karla Čapka v redakci Národních listů. Ten jednou pozval Karla do Švandova divadla, kde jeho dcera, které ještě v té době nebylo osmnáct let, dostala své první angažmá. A tehdy se třicetiletý Karel Čapek beznadějně zamiloval…

Karel byl plachý, se ženami to příliš neuměl. Chvíli to sice trvalo, než se osmělil Olgu oslovit, ale pak se z nich stali nerozluční přátelé a po čase i milenci. Čapek na Olgu, které něžně říkal Olásku či Olenko, čekával po představení, aby ji bezpečně doprovodil domů. Také Olga se zamilovala. V prvních letech si skoro denně psali dopisy. Pravda, v té době ještě oba neměli telefon. Dopisy pak byly vydány o mnoho let později pod názvem Listy Olze. Nádherné čtení! Škoda jen, že byly zveřejněny jen dopisy Čapkovy, nikoli i Olžiny odpovědi. Moc zajímavý je i Olžin Český román, který vyšel po válce v několika vydáních, aby pak byl od roku 1948 na dalších dvacet let na indexu. A stejná situace se opakovala ještě jednou po krátkém období let 1968-69. Láska obou umělců je v tomto románě popisována očima Olgy, tak jak na ni vzpomínala po Čapkově smrti.  

Jen malá drobnost – na začátku dvacátých let měl Čapek souběžně ještě jeden vztah, nejspíš jen platonický, se studentkou Věrou Hrůzovou. Ta ale, když se dozvěděla o Olze, okamžitě Čapka pustila k vodě a provdala se.

Láska Olgy a Karla se zpočátku vyvíjela docela slibně. Ale ne dlouho! Olga se totiž nelíbila Čapkově mamince. Už dříve se vyjádřila se, že si Karel nesmí vzít za ženu cikánku nebo herečku. Vlastně si vůbec nepřála, aby se Karel oženil. Karel byl ze tří dětí nejmladší  - a tak trochu maminčin mazánek. Olga byla pro něj příliš temperamentní, impulzivní, copak by mohl jejímu tempu stačit? S ní by neměl ani chvilku klidu, který tolik potřeboval k psaní! Navíc trpěl závažnou chorobou – Bechtěrevem, chronickým zánětlivým onemocněním páteře. Celá rodina ho díky křehkému zdraví odmalička opečovávala. A teď byli všichni Čapkovým vztahem přímo zděšeni! Přesto si Olga s Karlem plánovali svatbu. Karel však couvá, lékaři mu manželství nedoporučují. Anebo je to výmluva? I takový názor jsem někde četla.

OlgaPak se stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Olga neplánovaně otěhotní! Pro začínající herečku nelehká situace. Čapek si na jednu stranu přál, aby se dítě narodilo, ale na druhou stranu se bál postavit své matce. Byl s ní právě na léčení na Slovensku, když se tuto zprávu dovídá. Píše Olze a prosí ji, ať nic nedělá.

Olga však nečeká a přece jen volí potrat, protože nevěří, že by se s ní Čapek oženil. Docela pochopitelné. Čapek je tím zdrcen, nemůže jí to zapomenout a rozchází se s ní. A Olga? Pokusí se o demonstrativní sebevraždu.

Naštěstí si k sobě najdou znovu cestu. Karel pochopil, že bez Olgy nemůže žít a udělal první krok. Bohužel už nic není jako dřív. Karel si svůj handicap uvědomuje, manželství se bojí, ale Olgu nechce ztratit. A tak jí nabízí jenom „ přátelství“ a navrhuje Olze, že jí bude tolerovat milence. Stále tu totiž hrozí nebezpečí, že by mohl díky nemoci ochrnout a být upoután na invalidní vozík. Olga na to přistupuje. A těch jejích zaručených milenců je podle bulváru více než dost. Měl mezi ně patřit herec Hugo Haas, ve své době věhlasný pražský gynekolog Karel Steinbach (Na něj Čapek žárlil nejvíc.  Jednou dokonce Olga nechtěně zaměnila dopisy – oba byli Karlové.), hovořilo se i o prezidentově synu Janu Masarykovi …

Olga hraje, už dávno není ve Švandově divadle. Brzy získá angažmá ve Vinohradském divadle a v roce 1928 v Národním divadle. Karel píše, stává se nejpopulárnějším literátem první republiky, blízkým přítelem prezidenta Masaryka, prvním předsedou československého PEN klubu, několikrát je navržen na Nobelovu cenu.

Olga v Norsku

Olga v Norsku

Společně taky cestují. Karel pořádá ve své vile v Úzké ulici páteční večery pro své přátele, pro něž se později ustálil výraz „Pátečníci“. Mezi zvanými bývá pražská intelektuální elita, mimo jiné i prezident Masaryk. Olga zase navštěvuje – jako jediná žena – tzv. „Táflrundu“. Tato společnost, kterou sice Olga nezaložila, jak se někdy píše, se schází ve Společenském klubu na Příkopech. Její členové probírají politiku, řeší kulturní problémy a – hlavně hrají karty. Na rozdíl od „Pátečníků“ je spíše zaměřena na zábavu.

SvatbaVelká změna v Olžině životě nastává v roce 1935. Karel se dozvídá, že se jeho nemoc zastavila. Sbalí si pár zavazadel do Olžina nového sportovního autíčka a jedou na dovolenou do rakouských Alp. A tam se Karel rozhodne. Už na nic nečeká! Jednoho rána požádá rozespalou Olgu o ruku. Protože se bojí odmítnutí, zeptá se jí anglicky. A taky si prý říká, že mu možná nebude Olga rozumět. Jenže ta mu rozumí moc dobře a samozřejmě okamžitě souhlasí! Konečně!

Vždyť už ztratili tolik let! Tajná svatba se koná za pár dní 26. srpna 1935 a nejsou na ni pozváni ani sourozenci! Pro bulvár je to velké sousto!

Karel si váží každého dne manželského života, lituje, že se nerozhodl dříve a touží s Olgou zestárnout. Bohužel jim není souzen dlouhý společný život. Osud je nemilosrdný. Karel se na podzim 1938 při povodni na jejich venkovském sídle na Strži nachladí a brzy dostává oboustranný zápal plic. Navíc se stává po Mnichovu terčem fašistických útoků, dostává anonymní dopisy, neustále mu někdo telefonicky vyhrožuje.

Vrací se nemoc páteře, kvůli které si ani nemůže pořádně lehnout. V té době ještě nejsou antibiotika, a tak se jeho konec nezadržitelně blíží. Čapek se vůbec nebrání, nemoci se poddává! Umírá na Boží hod v roce 1938.

Bohužel manželství trvalo pouhé tři roky. Možná měl Karel tak trochu štěstí. Olga se o něj spolu se čtyřmi lékaři dojemně stará až do poslední chvíle. Jak sám přiznal, od doby, kdy se oženil, se přestal smrti bát – když teď na ni nebyl sám.

A vlastně bylo štěstím, že se nedožil toho, jak si pro něj přišlo hned 15. března 1939 gestapo. Smrt ho nejspíš zachránila před něčím mnohem horším.

Vila bří Čapků

Dvojvila bratří Čapků v Úzké ulici (dnes ulice Bratří Čapků), Karel bydlel v pravé půlce, Josef v levé.

Dvojvila bří Čapků

V současné době v jedné polovině domu žije vnučka Josefa Čapka paní Helena Dostálová a v druhé polovině Karel Scheinpflug, vnuk bratra Olgy Scheinpflugové. Dvojvila se zahradou je bohužel nepřístupná.

To jeho bratr Josef takové „štěstí“ neměl. Zemřel po šesti letech strávených v koncentračním táboře několik dnů před koncem války. A Olga? Ta si v době války i za totality užila své. Německá okupace postupně převrátila její život naruby. Několikrát byla vyzývána ke kolaboraci. Nepřistoupila na to, a tak musela opustit Národní divadlo. Tajně psala Český román a ukrývala ho zakopaný na zahradě ve Strži.

Po válce, ale hlavně po únoru 1948 to nebylo lepší. Dostala nálepku manželky „buržoazního masarykovce“. Ale ani to ji nepřimělo, aby s komunisty začala spolupracovat. Také jí byla nabízena emigrace. Jenže ona nechtěla opustit zemi, kterou Čapek tolik miloval. Mohla se i několikrát vdát, ale i to odmítla. Postupně se vracela na jeviště, už tolik režimu nevadila.

Přežila svého manžela téměř o třicet let… Možná měla trochu smůlu, že celý život žila v jeho stínu.

Ale kdo ví, co by byl Karel Čapek bez ní? Vždyť prý nápad na nejslavnější Čapkovo drama pochází právě od Olgy.

Náhrobek

Náhrobek Karla a Olgy na vyšehradském hřbitově

Reklama