Dnes slaví svátek Barbory, a to je signál pro všechny vdavek chtivé ženy, aby vyrazily do přírody pro třešňové větvičky, takzvané barborky. Podle staré tradice jim totiž zjeví, kdy si je k oltáři odvede ženich. I Svatava (44) se z nich rozhodla vyvěštit, jestli se objeví ten pravý. A odpověď dostala dřív, než čekala.

„Maminka pochází z vesnice, takže nás neustále zásobila nejrůznějšími povídačkami a pověrami. Je to na den přesně devatenáct let, co mi volala, abych si po práci rozhodně nezapomněla natrhat barborky. Prý mají magickou moc a do Vánoc mi zjeví, kdy se vdám. A že už mám, ve svých pětadvaceti, rozhodně na čase! To mi ani nemusela říkat, samotnou mě to mrzelo trávit další svátky bez partnera,“ vzpomíná na období, kdy nemohla natrefit na toho pravého.

barborka

Nakonec jí to nedalo. Namísto domů se vydala na druhý konec města, kde věděla o třešňové aleji. „Do metra jsem šla už za tmy, ale zato s pořádným pugétem barborek. Vagón byl narvaný k prasknutí, a tak jsem se vmísila do davu a zavřela oči. Přemýšlela jsem nad vším možným a skoro zapomněla vystoupit. Probralo mě až hlášení stanice. Jenže moje blesková otočka směrem ke dveřím nebyla dvakrát promyšlená. Vedle stojící mladík to schytal s plnou parádou. Větvičkou přímo do oka! Vyjekl a mně zamrazilo. Došlo mi, co jsem provedla a vrátila se k němu. Vystoupili jsme spolu až na další zastávce a já se mu pořád dokola omlouvala. Bolelo ho to ale natolik, že to chtělo doktora. A jelikož nebyl Pražák a vůbec to tu neznal, dělala jsem mu doprovod,“ vypráví Svatava, která s ním nakonec strávila moc příjemný večer. Jako „bolestné“ ho pozvala na kávu. A nebyla to káva poslední.

„Vídali jsme se dál a přišli na to, že je nám spolu skvěle. A o dva roky později byla svatba a dodnes máme skvělý vztah. Prostě jako z románu!“ směje se Svatava a dodává: Od té doby u nás doma barborky nesmí na Vánoce chybět. Mají totiž skutečně magickou moc a pro nás i sílu vzpomínek. Nebýt jich, minula bych toho skvělého chlapa bez povšimnutí.“

Čtěte také:

Reklama