touto větou z jakéhosi románu připodobnila vzhled svých prsů naše čtenářka s nickem Ladouch. Bere to s humorem a na svá velká prsa si prý už zvykla.Co myslíte, šla by na plastiku?

Krásný den, milé ženy in dnešní téma se mě dost týká, a proto píšu také malý příspěvek. Vyrůstala jsem v době, kdy se více zahalovalo, než odhalovalo, a kdy se o věcech spojených se sexem moc nemluvilo, ani nepsalo.

Na základní škole, v době kdy mým spolužačkám nesměle rašila prsa, tak já už měla pořádné dudy. Strašně jsem se za to styděla, a záviděla jsem ostatním, které zase záviděly mně. Co čert nechtěl, bydleli jsme zrovna téměř naproti chlapeckému internátu, takže jsem musela okolo něj procházet, vždycky jsem se řádně nahrbila a proběhla, ale přesto jsem slyšela poznámky typu:“ ty vole ta je má, nebo ty ale jsou“, bylo to pro mě hrozné a nerada na to vzpomínám.

Postupem času když jsem dospěla, tak mně to začalo míň vadit a dokonce přišla doba, kdy jsem na svá prsa byla pyšná. Dnes už je mi to jedno, manžel byl a je spokojen a já si zvykla tahat to závaží, přesto závidím ženám, které mají prsa akorát.

Nikdy mě ale nenapadlo, dát si prsa zmenšit. Teď, v mém věku kdy zapracovala přitažlivost zemská, už to není žádná krása. V jednom románu jsem četla hezkou větu „ její prsa byla jako velké přezrálé hrušky“, tak asi tak je to teď se mnou.

Přeji hezký den a kozy ven. ladouch

Milá ladouch, náhodou to je moc vtipné přirovnání

Reklama