...její jasnost, paní hraběnka, pomalu otevřela oči. Začala přemýšlet, čím vyplní další dlouhý den, který  musí strávit ve společnosti svého starého nemohoucího manžela. „Proč jsem si ho jen brala?“ proletělo jí hlavou... Pak si ale vzpomněla na nádherné stáje, přiléhající k zámku hraběte, a teď už i jejího, a usmála se. Úsměv jí slušel. Nebyla to kráska, ale měla v sobě velkou dávku espritu a v očích žár. Mnoho mužů se ucházelo o její přízeň, ale ona dala přednost zajištění, jak doufala ona i její matka, snad ne na příliš dlouho.

Hrabě byl okouzlující společník, ale bohužel už příliš starý a v ložnici prý absolutně impotentní.

Svatební noc proběhla přesto úspěšně, byť se úkolu zhostil mladý sluha a starý pán „jen“ přihlížel. Zprvu se novomanželka cítila pokořena, ale pak se poddala laskání a touze mladého muže. Když ve víru vášně po očku pohlédla na hraběte, zahlédla, že mu hoří tváře a oběma rukama drží svůj naběhlý úd a střídavě ho mačká a jezdí po něm – honil si ho.

Hraběnku to nesmírně vzrušilo a pojala smělý nápad. Když, po asi půlhodinovém vášnivém milování, sluha už jen laskal její nádherná ňadra, zeptala se hraběte, zda se může jeho chlouby dotýkat a pomoci mu. Hrabě kývnul a přesunul se do lože. Hraběnka, po malé instruktáži od sluhy, který měl mnoho zkušeností s honěním hraběcího údu, vzala do své jemné ručky naběhlý penis svého pána a počala ho honit. Hrabě ztěžka oddychoval a pošeptal sluhovi, aby jeho krásnou ženu ještě pomiloval zezadu. Tak to zrovna neřekl, a protože to jeho mladá paní zaslechla, zčervenala. Sluha pomohl hraběnce na všechny čtyři, začal jí lízat její, teprve prvně pomilovanou, broskvičku a připravoval si ji na proniknutí svého kyje. Hrabě mezitím své ženě řekl, ať vezme jeho, již řádně tvrdý, úd do své krásné pusinky a pěkně mu ho saje. Hraběnka, jako poslušná žena, se sklonila a začala pohlcovat hraběcí penis do své pusinky. Mezitím sluha usoudil, že hraběnka je již připravena k pořádné akci, nasadil svůj fialový žalud na okraj a začal ji postupně roztahovat. Chytil ji za boky a najednou přirazil až na dno. Hraběnce tím přírazem zarazil penis jejího hraběcího chotě skoro do krku, a toho to tak vzrušilo, že jí zaplnil pusinku pořádnou dávkou šlechtického semene. Hraběnka se chuděra zakuckala... nečekala takovou nálož. Ona vlastně nevěděla, co má čekat. Sluha ji teď bral pořádně celou délkou. Začalo se jí to hodně líbit.

Hrabě s námahou zašeptal, aby všechno spolkla. Jen přikývla, byla naučená, že s plnými ústy se nemluví. Hraběcí penis, teď už ochabující, měla stále v ústech a, dle pokynů manžela, ho pěkně vysála až do poslední kapičky. Když už nebylo co, hrabě se pomalu zvedl a odešel se slovy: „A teď pořádně, až do rána!“ Sluha, poslušný svého pána, obšťastňoval její jasnost až do božího rána, a tak ji také našla komorná. Růžolící, s ospalýma očima, ale velmi šťastným výrazem ve tváři. Viděla únavu své nové paní a nabídla jí, že ji omyje. Hraběnka slabě přikývla. Komorná vzala jemnou žínku a začala otírat hraběcí kozičky, které vlivem chladné vody ztuhly a bradavky trčely vzhůru jako dva knoflíky. Komorná je pečlivě omývala od semene. To ostatně bylo všude...

Reklama