Vztahy

Jeho syn mě k smrti nenávidí

 

Když jsem se před pěti lety rozváděla, přísahala jsem si, že už do smrti nechci žádného chlapa ani vidět.

Nevěra, fyzické násilí, bolestný rozvod, nadávky – to vše bylo ve mně hluboce zakořeněno a já si slíbila, že toto již nikdy více. Raději budu až do smrti žít sama.

 

Jenže takováto předsevzetí postupem času ubírají na intenzitě, hrůza, kterou jste si prožili, pomalu přestává mít tak ostré hrany a člověk pozvolna zapomíná na to, co si před x lety slíbil, na co přísahal.

 

Když jsem se před necelým rokem seznámila s Vaškem, byla jsem opatrná, pochopitelně. Dlouhý čas jsem se bála jen podívat za hranici kamarádství, natož se sama pokusit navázat milenecký vztah.

 

Naše přátelství totiž přerostlo v lásku tak nějak samo. Nenápadně, postupně.... až ve chvíli, kdy jsem se s Vaškem domilovala a on mi šeptal do ucha krásná slova, jsem si uvědomila, že jsem tam, kde jsem už nikdy být nechtěla.

 

Ale nevadilo mi to. Cítila jsem se být opravdu šťastnou. Vašek byl skutečně milý, hodný, chápající a díky tomu jsem dokázala opět milovat, opět někomu otevřít své srdce.

 

Náš vztah byl romantickou pohádkou. Vznášela jsem se v oblacích a ano, pochopila jsem, uvěřila, že láska skutečně dává křídla.

 

Václav byl vdovec. Jeho žena mu zemřela při ošklivé autonehodě a já věděla, že mu v srdci zůstane navždy. Nevadilo mi to. Věděla jsem totiž, že tak jak miluje svoji ženu ve vzpomínkách, tak mě miluje v současném životě.

 

Nejednou mi sám řekl, že my dvě jsme nejdůležitějšími ženami jeho života. Jeho první manželka mu dávala lásku a štěstí v první půlce života a já mu toto vše dávám v půlce druhé....

 

Jeho žena zde však nenechala jen Vaška. Zanechala zde i syna Ríšu, kterého Václav miluje tak neskutečně, že jsem si jistá, že by za něj bez váhání položil život.

Já s exmanželem nikdy neměla děti, a proto jsem fakt, že Václav má syna, přijala s nadšením.

 

Přála jsem si, doufala, že se pro Ríšu stanu kamarádkou, kterou snad bude mít rád, které se bude rád svěřovat, u které najde alespoň částečnou jistou stejně, jako by našel u matky.

 

Ach jak se já, husa naivní, mýlila!

 

Vysnila jsem si ideu rodiny, vysnila jsem si fungující vztah s dítětem, které jsem v životě neviděla....

Nu uznejte, jsem normální?

 

Ale zpět k mému příběhu:

Ríšu jsem poprvé uviděla po dvou měsících, kdy naše láska s Václavem jen kvetla.

 

Ještě před tím, než nás Vašek představil, často Ríšovi o mně vyprávěl. Dle slov Václava Ríša poslouchal se zájmem a často se i sám na mě vyptával.

 

Už z tohoto důvodu jsem neměla žádné obavy z našeho setkání.

Opravdu jsem se na chlapce těšila a nemohla se dočkat, až se s ním seznámím.

 

Naše první setkání proběhlo v cukrárně.

Bylo to celkem hezké odpoledne, jen mě trochu zklamalo, že Ríša byl zamlklý, nekomunikoval se mnou. Maximálně odpověděl ano či ne.

 

Brala jsem to tak, že se stydí. Přeci jen, bude mu za chvíli dvanáct let a v tomto věku děti bývají často uzavřené i před rodiči, natož před cizí ženou.

 

Ovšem toto mé odůvodnění bylo liché.

Ríša mě nemá rád... ba troufám si říci, že mě k smrti nenávidí.

Z čeho tak usuzuji?

 

Především z toho, jak se ke mně chová, jak se mnou mluví a jaké věci mi dokáže udělat.
Víte, proč tak s nadšením poslouchal otcovo vyprávění o mně? Aby zjistil, co mám ráda a co naopak nesnáším...

 

Když jsem spolu všichni tři, ještě to celkem ujde. Ríša sice nekomunikuje, ale chová se alespoň slušně. Ve chvíli, kdy však přijdu k nim domů, abych uvařila či chlapce pohlídala, je to velká katastrofa a já nejednou odcházím uplakaná s oteklýma očima.

 

Ríša mi dokáže do očí říci „ty krávo“, nebo mi za krk dát myš, ze které mám panickou hrůzu. Jednou mi vysypal celou sůl do guláše, který jsem jim vařila, nebo jsem našla v kabelce nakreslený velice sprostý obrázek s ještě vulgárnějším textem...

 

S Václavem jsem o všem hovořila a nejednou. I jeho to trápí a stejně jako já je z toho nešťastný. Miluje mě, ale stejně tak miluje i svého syna.

 

Ani jeden si se situací nevíme rady...

Rozhovor s Ríšou je nemožný. Neposlouchá, ignoruje to, co mu říkám já či jeho otec....

Několikrát jsem se Ríšovi snažila vysvětlit, že ho nechci o otce připravit, ani si hrát na jeho maminku... Otevřeně jsem mu řekla, že chci být jen jeho kamarádkou, přítelkyní...

 

 

Jsem z těchto okolností skutečně zoufalá. Bojím se, že nechtěně rozbiji, či naruším vztah otce se synem, a přiznám se, že už jsem i pomýšlela na rozchod.

 

Pokud se někdo z vás ocitl v podobné situaci, budu moc ráda, když mi napíšete, jak jste tyto trable řešili... Existuje vůbec nějaká šance si chlapce získat? Vyzkoušela jsem snad už všechno, bohužel s nulovým výsledkem.

 

Václava miluji a nechci ho ztratit. A nechci ztratit ani Ríšu. Jsem si totiž jistá, že pod tou maskou nenávisti a zloby se ukrývá citlivá duše dítěte, která je možná poznamenána ztrátou maminky.

   
19.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [141] phoebe24 [*]

    Deda: vůbec si nemyslím, že je to zhovadilé přání - být kamarádkou dospívajícího syna svého partnera. Zhovadilé přání by bylo, kdyby si myslela, že jí bude brát jako maminku. To mají podle tvého příspěvku chodit okolo sebe jako cizí lidé a max. se pozdravit ?? Nebo si ona má prostě vybrat roli macechy a synka deptat, popř. se v jeho životě nevyskytovat vůbec a s tatíkem se navštěvovat, když ho syn zrovna nepotřebuje? A jinak - ta situace JE srovnatelná s rozvodem a to v tom, že dítě se musí vyrovnat s tím, že žije jen s jedním rodičem. Pochybuju, že onen otec si novou partnerku našel pár týdnů po tom, co ovdověl. Asi tím, že se v domácnosti objevila jiná žena se klukovi znovu projevil stesk po mamince, ale ve dvanácti letech to proboha nemůže řešit takovouhle agresí! Měl by to řešit otec a se synem vše na férovku probrat (ve dvanácti děti vědí už skoro všechno o sexu, tak proč nerozebrat i duševní mezilidské vztahy a upozornit ho, že on někomu ubližuje, protože se cítí v ohrožení - např.) A když to řeknu tvrdě, tak je to jednoduší pro vdovce než pro rozvedeného manžela. Po rozvodu spousta lidí zjistí, že je partner očerňuje u dětí a někdy se i nechají strhnout k tomu, aby jednali stejně. A děti se v tom plácaj a nevěří ani jednomu z rodičů. event. se z této situace snaží vytlouct pro sebe výhody a nakonec jsou ještě ve větší izolaci, než kdyby jeden z rodičů zemřel.

    superkarma: 0 23.08.2005, 13:50:01
  2. avatar
    [140] babamary [*]

    To je teda případ pro rodinnou poradnu,(existuji nejen manželské),což se týká asi i otce. Nezdá se mi, že by na tom neměl také nějaký podíl, nejspíš tou svoji přehnanou láskou k synovi. Pokud by se zdráhál, bylo by asi lepší ten vztah ukončit, kdovíjak by se to celé do budoucna vyvíjelo.

    superkarma: 0 22.08.2005, 22:27:48
  3. avatar
    [135] Lubar [*]

    Ten kluk za to, že je rozmazlenej nemůže, nemyslíte? Spousta z vás ho tady soudí, je to snadné, ale tam je alfou a omegou jeho otec, ne Ivana, ne Ríša ... Dokud jeho otec nezačne celou situaci vnímat jako palčivou a hodnou řešení, mají oba dva smůlu ...

    superkarma: 0 21.08.2005, 23:49:40
  4. avatar
    [134] phoebe24 [*]

    pokud toto chování tatíček toleruje, prokazuje synkovi medvědí službu. Já učím na střední škole a stává se dost často, že přijde tatík synáčka ( 3 a více kulí na čtvrtletí např.) a začne: "To víte, on je chudák...bla bla bla...to ten rozvod...bla bla bla ... já bych... ale bývalá žena..." Pak přijde matinka a to samý v bledě modrým " To jeho otec, ten má na něj špatnej vliv a taky je v tom věku, že ...a bla bla .." Synátor je zatím vysmátej, za školou hulí trávu a nesesmolí jedinej referát za rok. Rodiče se předháněj, kdo mu vrazí dražší dárek a hádaj se jak psi. A i když nakonec ten reparát neudělá, tak to s ním nehne a zkusí jinou školu. Tam se to opakuje a potom hup na učňák. Eventuelně skončí na pracáku a rodiče koukají jak vrány a hádají se, kdo to dítě takhle zkazil a po kom vlastně je.
    No, jen jsem chtěla říct, že by to měl řešit hlavně otec toho kluka. A já osobně nevím, jestli bych chtěla být s mužem, který dlouhodobě nezvládne dvanáctiletýho kluka, aby se choval slušně k ženě (milovat jí nemusí, ale respektovat jako přítelkyni svého otce - to by měl)
    A ještě - je mi líto těch nezvedenců a podobný rodiče bych nakopala do ...

    superkarma: 0 21.08.2005, 23:10:24
  5. avatar
    [133] ad.astra [*]

    carlotta: no nezlob se, asi děti nemáš, a jestli jo, tak by jsi schvalovala, aby se takto tvé děti chovali k cizím lidem? Představ si, že by ses rozvedla a našla bezva chlapa...a dětičky by ti to takhle hnojili? Chlap by nebrečel večer do polštáře, ten by ti rovnou řekl, že si je špatně vychovala a asi by se s tebou rozloučil, protože by měl obavu, kdyby jste měli spolu děti, že by si to prostě nezvládala. Čemu říkáš sympatická reakce? Já teda nevím...

    superkarma: 0 21.08.2005, 21:38:40
  6. avatar
    [132] Suzanne [*]

    carlotta: ta nová ho nepřevychovává. Ta nová nechce, aby jí říkal krávo a choval se jako čuramedán

    superkarma: 0 21.08.2005, 19:42:53
  7. avatar
    [128] Dášule [*]

    Přesolený guláš dát tatínkovi, aby viděl, co synáček zvládl. 12 letý kluk by měl pochopit, že za nějakou dobu odejde z domu a tatínek jeho zásluhou zůstane sám. Tuhle informaci by mu měli dát spolu nebo Ivana. Souhlasím s náorem, že se jedná o trojúhelník. Ten kluk byl zatím jen s tatínkem. teď se má o něj dělit. Pokud byste měli dítě, budete se klepat hrůzou, co mu udělá. To je jedna možnost. Druhá možnost je, že je na dně, nedokáže to říct a brání se. Můžete ho ignorovat a pomůže to. Nebo jej to dožene k sebevraždě. Je těžké jen z dopisu Ivany usoudit, jaký ten kluk vlastně je. Měli by zajít k dětskému psychologovi, ale bez kluka. Psycholog by jim měl poradit, co dál a jak jej k němu třeba dostat, aniž by se cítil blbě. Prostě je to syn tvého přítele, on musí nést hlavní tího rozhodování. Jestli to nezvládne, pak by ti neměl stát za tyhle problémy. Fakt je ten, že jestli to tak zůstane, stane se z problémového dítěte velmi problémový člověk. A to by otce mělo zajímat.

    superkarma: 0 21.08.2005, 14:46:51
  8. avatar
    [127] Olynth [*]

    sarobrouk: pokud by to řekl mně tak by jí dostal ode mně jako každej jinej chlap.

    superkarma: 0 21.08.2005, 14:07:29
  9. avatar
    [126] sarobrouk [*]

    Sarir: Dítě u bývalé manželky situaci neřeší. Náš mladej je u exmanželky. Je mu 12 a já žiju s jeho otcem 6 let. Jsem pro něj macecha a naše holčička, která se nám narodila není jeho nevlastní sestra. To je jeho stanovisko. Je mlčenlivej, tichej a řekla bych hodnej. Jsem zvědavá na pubertu. Zatím se projevuje bezdůvodným smíchem.

    superkarma: 0 21.08.2005, 00:36:33
  10. avatar
    [125] sarobrouk [*]

    Convalaria: Krmíme ovšem děti pohádkami o macechcách, kdy je tu postava Zlá macecha a matka je MRTVÁ. Tak jsem definovala macechu aspoň já v dětství. Popelka měla macechu a maminku mrtvou, Maruška ve 12 měsíčkách měla macechu a matku mrtvou v jedné verzi Perníkové chlaoupky je maminka mrtvá a vystupuje tam macecha a určitě bych si vzpoměla i dál. Takže mi třeba přijde divné, když mě 12letý syn mého muže považuje za macechu a svou amtku má živou a žije většinu času u ní.

    Souhlasím. Jsou to rozmazlení spratci, kterým by občas neuškodila jedna facka. Jenže kdo ji naloží? Matka ne, je to chudáček. Otec ne, je to chudáček. Nevlastní rodič ne, on nemůže není jeho a babičky a dědečci chctějí být taky oblíbení.

    superkarma: 0 21.08.2005, 00:23:03
  11. [124] bejby [*]

    Mám stejný názor jako iljanka To chce čas

    superkarma: 0 20.08.2005, 22:53:15
  12. [122] katynkaa [*]

    Jestli ti můžu poradit a od kámošky vím že to fakt funguje tak udělej tohle:Promluv si s otcem, že si nechceš nechat tohle líbit a že to malému milému Ríšovi prostě budeš oplácet(samozřejmě přiměřeně), jeho otec za tebou musí samozřejmě stát. No a pokud nepomůže ani tohle tak je chlapec zralej na psychouše. Držím palce:-)

    superkarma: 0 20.08.2005, 16:14:27
  13. avatar
    [121] Suzanne [*]

    Olynth: souhlasím s tebou do puntíku. Jen ta vynucená omluva je většinou strašně kontraproduktivní. Ale jestli to myslíš tak, aby k tomu došli pochopením, tak to jo

    superkarma: 0 20.08.2005, 15:37:45
  14. avatar
    [120] Petulinda [*]

    ad.astra:

    superkarma: 0 20.08.2005, 12:51:21
  15. avatar
    [118] Olynth [*]

    Myslím, že ty jeho naschvályx nemají nic společného s tím, že mu zemřela máma, ale s jeho rozmazleností. Jak jsem psala - za sprosťárny by dostal lepáka a přesolený guláš by zbaštil a poděkoval. A táta by měl taky zasáhnout a razantněji, než jenom přátelskou domluvou a domutit synka se alespoň omluvit

    superkarma: 0 20.08.2005, 11:21:41
  16. avatar
    [116] ad.astra [*]

    hmmm, tak jsem tu ted dopsala román a chyba serveru a tak na to kašlu jen ve zkratce...nebreč do polštáře, na hrubý pytel hrubou záplatu. O umytí nádobí požádej před otcem, nedovolí si odseknout, pokud ano a táta nezasáhne, stojí oba za **** a pryč od nich. K psychoušovi bych ho nenutila, ještě víc by se zatvrdil, a ve dvanácti má již takový rozum, aby chápal, jak se má chovat. Je tím, že mu umřela máma od okolí rozmazlený a pokud se nepostavíš na odpor, bude se jeho agrese zvyšovat, naučí se, že takhle se k ženským má chovat a později to některá z holek odskáčou (třeba dcera od sarume - nic ve zlém) A že jste se některé na MonikuM sesypaly, že takhle tedy né, tak já říkám, jo, vzala to za správný konec, táta byl z chování kluka na nervy a kluk akorát vydíral, aby si uvědomil, že udělal sakra chybu, je dobře, že dostla přes tlamu a jak je vidět, pomohlo to. Jistě, že ho MonikaM netluče na potkání, ale tohle byla zátěžová situace a právě to, že dostal, pomohlo celý rodině. To, že některé z vás nedovolí, a nebo dokonce řeknou, běda, kdyby mi partner (cizí) měl uhodit moje děťátko, tak v něm akorát vypěstujou toho hajzlíka, který bude sladounký před vámi, a za rohem toho vašeho partnera pěkně budou týrat a vydírat, protože budou vědět, že vy, jako mámy se o ně rvete a bráníte je, i když by třeba po zásluze měli jednu schytat.
    MonikoM: udělala jsi to dobře

    superkarma: 0 20.08.2005, 10:04:38
  17. avatar
    [115] iljanka [*]

    Ivano, zkus se na celou situaci podívat očima toho dvanáctiletého dítěte: zemřela ti maminka, půl svého života žiješ jen s tatínkem a on si najednou přivede úplně cizí ženskou, která ti začne organizovat život. Asi se budeš bránit. Máte se s Vaškem rádi? Pak vám nebude vadit, když se společným životem ještě chvíli počkáte. Ríša musí pochopit sám, že ty nejsi hrozba, ale pomoc, ale to všechno chce čas a trpělivost od tebe i od něj. Představ si, že by ti ta cizí ženská dala facku nebo tě tahala někam k psychologovi! Opravdu si myslím, že to chce čas. A taky by se měl zapojit i Vašek a vysvětlit synovi situaci, ale neuspěchat to. Myslím, že byste s Ríšou měli jednat jako s dospělým, jako s třetím členem rovnoprávného triumvirátu, třeba by ho přešly ty pubertální nápady. Ale všechno je jen na vás, zkušenosti jiných se nedají vždycky přenášet do vlastního života. Přeju hodně štěstí a té trpělivosti.

    superkarma: 0 19.08.2005, 23:19:47
  18. avatar
    [114] Suzanne [*]

    sarume: a taky si myslím, že strach není dobrý vůdce. Už jsem to psala - dle mě jediná možnost je ukázat synovi, že není objektem k očůrávání. Pak ji očůrávat přestane.

    superkarma: 0 19.08.2005, 22:42:00
  19. avatar
    [113] Suzanne [*]

    sarume: Promiň, ale já vychovávám děti k tomu, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A za tím si stojím.

    superkarma: 0 19.08.2005, 22:36:51
  20. avatar
    [112] Olynth [*]

    sarume: hlavně chlapy si některých věcí, když se udělají šikovně, nevšimnou. A nebo to považují za svůj nápad. To je ještě lepší

    superkarma: 0 19.08.2005, 21:49:34
  21. avatar
    [107] Lubar [*]

    Tohle není problém tvého vztahu s dítětem, ani tvého vztahu s jeho otcem, tohle je trojúhelník a jako trojúhelník se to musí řešit. Jestli někdo má možnost to rozetnout, je to tvůj přítel, ty to sama nevyřešíš a Ríša už tuplem ne.
    Jestli tvůj přítel "nepráskne do stolu" a nesrovná vás do latě oba - syna i tebe, tak to bude jenom horší.
    Já tohle znám z vlastní zkušenosti - jsem tím "dítětem", které se nesnese se svou nevlastní matkou. Ne, že bych jí dělala až takové zlo, byla jsem o pár let starší, ale vzájemně se nemáme rády. Chyba je, že táta se nikdy před ní nezastal mě a přede mnou jí, vždycky dělal mrtvého brouka - "holky, nějak si to vyřešte". A dělal to i s mladším bráchou, který nevlastní matku taky nesnáší ....
    Jediný, kdo to může vyřešit je tvůj partner a Ríšův otec, nikdo jiný. On může Ríšu odvést k psychologovi, on si s ním může promluvit, on jediný ho může přesvědčit, že ty jeho pozice neohrožuješ.
    A on jediný tobě může dát dobré rady, jak s jeho synem jednat, co děláš špatně atd. atp.
    Mmch - s dítětem svého partnera nemůžeš být kamarádka, je to naivní představa ... ty pro něj máš být na začátku jen partnerkou jeho rodiče, kterou sice je třeba jakž takž respektovat, ale která o mě zas až tak moc nerozhoduje. A teprve ve chvíli, kdy nastoupí důvěra a rozvine se nějaký vztah, tak můžeš být něco víc ... (nechci tím říct, že tě nemá respektovat, ale neměla bys očekávat, že tě bude mít rád jen proto, že tě má rád jeho otec a že je ti povinován nějakou extra úctou ....)

    superkarma: 0 19.08.2005, 14:52:32
  22. avatar
    [104] Olynth [*]

    Nic ve zlém, ale za ti krávu a podobné tituly by dostal facku přes celou hubu. Tohle se neříká.

    superkarma: 0 19.08.2005, 14:11:44
  23. [102] a.... [*]

    MonikaM.: jo a k mý dceři, my už bouřlivou pubertu řešíme, přišla k nám dřív a teď mi naopak řekla, že když si to přeju, tak se se mnou odstěhuje do zahraničí za mým přítelem-tím mi udělala nesmírnou radost, protože ještě před půl rokem k tomu měla ten postoj, že to teda uteče z domu, když jí budu chtít někam tahat

    superkarma: 0 19.08.2005, 14:10:18
  24. [100] a.... [*]

    MonikaM.: tak jo dobrý, svůj názor ale neměním, jen je mi toho vašeho kluka o to víc líto, když nemá ve své matce zastání

    superkarma: 0 19.08.2005, 14:06:41
  25. [95] a.... [*]

    MonikaM.: a ještě mě teda fakt překvapuje, že si snad připadáš jako že jsi "dobrá, žes to zvládla", já bych se teda na tvým místě styděla, ty jsi dospělý člověk, máš se ovládat, zvládat věci s trochou nadhledu, problémy se neřešej tak, že někoho zmlátíš, to se dostáváš na úroveň poho největšího primitiva, kterej věci dokáže řešit jen fyzickou silou

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:55:37

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [93] Mishaak [*]

    Omlouvám, ale nemám časa číst všechny reakce, takže pouze reaguji na příběh Ivany...
    Ivano, pokud by to jen bylo možné, rozhodně by to chtělo společně s chlapcem zajít co nejdříve k psychologovi. Evidentně se ještě nesmířil se smrtí své maminky a z toho pramení veškeré dosavadní problémy. A obávám se, že vzhledem i k jeho velice citlivému věku, že to může být ještě horší.
    Budu držet palečky.

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:44:00
  2. [91] a.... [*]

    MonikaM.: no máš štěstí, že ti to prošlo, já teda zrovna dobře vím, že to není snadný, ale všechno má svou míru- a tvůj přístup, ten už je přes...

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:40:01
  3. avatar
    [89] risina [*]

    Je to těžký, ale být ivanou, asi byhc s emoc nehrnula do soužití a rodinného života s nimi dvěma. může si přeci nechat Vaška jako přítele a s jeho synem se nestýkat, když je to oba traumatizuje.

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:34:47
  4. [88] a.... [*]

    MonikaM.:hele mě teda 18 rozhodně není, ale tvýmu přístupu se divím taky, tohle udělat nějaká mý 13 letý dceři, tak udělám takovej cirkus,že na to dosmrti nezapomene- mlátit cizí dítě, ať je to spratek k neuvěření, TO FAKT NELZE

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:33:22
  5. avatar
    [87] pohodarka [*]

    ja myslim, ze ten kluk ma problem se s tim proste vyrovnat a ten bohuzel rodice asi nemohou vyresit sami, proto, jak rika KAPA, bych chlapce odvezla k psychologovi a problem resila tam...jinak se taky muze stat, ze nezustane jen u tohohle, ale chlapec si takove chovania mysleni ponese dal

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:33:01
  6. [86] Rikina [*]

    sarume: v přítomnosti tatínka, praví se v článku, se chlapec chová slušně. Bez tatínka zkouší, co si může dovolit. Čili bych mu ukázala, že si dovolovat nebude. Oni to kluci berou víceméně jako hru, někdy dost bojovou... tak přijmu jejich pravidla a hrajeme, ale já musím mít navrch, ne chlapečkovi ustupovat a "odcházet uplakaná". Je to stejně jenom dočasný jev, ti kluci z toho vyrostou, časem.

    superkarma: 0 19.08.2005, 13:28:43
  7. [80] Rikina [*]

    Chlapeček bude nejspíš rozmazlenej fracek. Zvolila bych taktiku "mě nerozházíš". Za každou schválnost oplatit jinou, pokud možno horší. Osolíš guláš ? Fajn, nevečeříš. Ani nesnídáš. Myš za krk ? Pavouka do mlíka - nebo něco podobnýho. Za titul "krávo" bych mu říkala sladkým hlasem "malý hlupáčku". Na hrubej pytel hrubá záplata.

    superkarma: 0 19.08.2005, 12:53:21
  8. avatar
    [79] Ijka [*]

    Mě je vždycky moc líto těch dětí. Vždyť on vlastně nemá na výběr. Musí žít s otcem, který mu přivedl nějakou cizí ženskou... nemůže se odstěhovat, nemůže nic. A tak mu zbývá jediná forma protestu a to je dělat naschvály.Je mi ho fakt líto

    superkarma: 0 19.08.2005, 12:38:30
  9. avatar
    [76] Luciš [*]

    A evidentně se synáček nudí, kdyby měl povinnosti a jinou smysluplnou zábavu jako koníčky a někde by se vyblbl, roupy by ho přešly. Považuju to zlomyslnost prvního řádu a pokud otec nebude mít snahu něco řešit, viděla bych to černě.

    superkarma: 0 19.08.2005, 12:20:29
  10. avatar
    [72] Suzanne [*]

    sarume: a co otcovy city? Ty jsou minimálně stejně hodnotné a plnoprávné jako ty synovy. Tady nejde o to, kdo je v právu! V citech žádné právo neexistuje. Tady se jen hypoteticky hledá cesta, jak vyjít s klukem, který vyjít evidentně nechce. Ona není žádný vetřelec, ale ten kluk to tak cítí. Na akci bez táty se ti Ríša vykvajzne. Teď jde jen o to, aby Ivana přestala zaplašeně couvat. Až mu ukáže, že není objekt k očůrávání, může se pokusit s Ríšou podniknout nějakou akci bez táty. Dřív ne.

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:31:29
  11. avatar
    [71] floo [*]

    sarume: jo možná by pomohlo to co píše kubikm, nějak tatínka dostat do nemocnice, ale jak říkám, není problém v tom, že by ona nechtěla komunikovat, nechce syn, a to ani s otcem. A pokud už nemluví ani s ním, staví se na zadní, pak je asi na řadě psycholog...Ale je to stejně síla s tou myší atd. Taťka by ho měl v tom chování trochu usměrnit.

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:24:16
  12. avatar
    [70] kemy [*]

    kubikm: to bylo "druhá nešbo první", ne? hezkej film

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:23:43
  13. avatar
    [69] kemy [*]

    MonikaM.: a to ti příde normální? si kráva.

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:22:19
  14. avatar
    [67] kubikm [*]

    nemám s tím zkušenost, jen v jednom filmu byla obdobná situace - vyřešilo se to, když otec byl v nemocnici a ona se tedy o dítě - tam děvče - musela přes týden starat...postupně se to zlomilo až do přátelství...ale jak říkám - film
    a vlastně něco podobného bylo i s Julii Roberts, tam zase ta matka umírala....
    chlapec holt už je v pubertě, mám vnučku 10letou a někdy se tak zatváří....a je vlastní
    a co jet někam na dovolenou...raději dále od lidí...jen ve třech?

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:11:58
  15. avatar
    [65] floo [*]

    sarume: jo to máš asi pravdu, je to těžké posoudit situaci když ji znáš jen z jedné strany a z jednoho článku.
    Jen tady píšu svůj názor, to je všechno...ale kdybys byla v její kůži, aby ti capart nadával do krav a ne-li něčeho horšího, tak nevím, mě by se to tedy nelíbilo. S ohledem na smrt jeho matky, všechno má nějaké hranice.

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:10:09
  16. avatar
    [64] floo [*]

    sarume: no ale vždyť tu píše že se snažila o komunikaci, ale bezvýsledně, jak jsem psala, zažila jsem něco takového s dcerou mámina nového manžela, a to je dospělá holka a nemá rozum, myslím, že by si s ním měl otec promluvit a vysvětlit mu pořádně, jak se věci mají.
    Je to pro něj sice cizí ženská, ale pokud to nebude řešit a rozejdou se, tak může ohled na syna brát pořád, ale syn nebude brát nikdy ohled na něj.

    superkarma: 0 19.08.2005, 11:04:28
  17. [60] a.... [*]

    floo: a to si představuješ tak, že dítě karabáčem přesvědčíš, aby někoho respektovalo??To pak ztratíš to dítě.Chce to vždycky trpělivost a jiný způsob zacházení, když se ten dosavadní neosvědčil- např. na provokace ze strany dítěte nereagovat, ono ho to omrzí

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:48:35
  18. avatar
    [57] floo [*]

    sarume: takže otec už nemá právo na vlastní život a má zůstat do smrti sám jo? nebo má počkat, až mu syn vyroste založí rodinu a dovolí mu aby si někoho našel? má si kluka srovnat do latě a hotovo. respekt se nerovná slušný chování.

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:36:52
  19. avatar
    [54] Juana [*]

    Jo a ještě jsem chtěla říct, že si pamatuju z mého dětství, jak jsem šíleně žárlila na jednoho bývalého kolegu od mámy z práce, který k nám párkrát do roka zašel za mámou a vykecal se, já na něj byla pokaždé straštně hubatá a drzá, vadilo mi, že k nám leze cizí chlap. On měl nějaké problémy doma, manželka byla nemocná, něco vážného a potřeboval se čas od času vykecat a to jsem pochopila taky až jako dospělá. Představovala jsem si jako puberťačka, že je to mámin milenec a bylo mi z toho na nic. Prostě příliš bujná fantazie.

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:27:48
  20. avatar
    [52] Hanice [*]

    No, všichni máme jisté mantinely za které nelze jít, a to se týká i dětí. Milovat tě nemusí, ale slušné chování by si měl osvojit a to by mu otec měl dát jasně najevo. To by pak mohl mít problémy i s dalšími lidmi kteří mu nepadnou do oka. Jednou mi jeden psycholog řekl, že dětem se máme věnovat jen do určité chvíle, pokud jejich "... a proč?" překročí únosnou míru, máme s klidem odvětit, protože to říkám a diskuse končí. Držím palce, aby se ten malý despota uklidnil a tobě fandím, popravdě tě obdivuji!

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:24:38
  21. avatar
    [51] Juana [*]

    On je asi rozdíl, jestli se rodiče jenom rozvedou, ale jsou dál naživu a vídají se s dětmi, anebo jestli ten rodič zemře. Vím, jak jsem těžce nesla smrt mého dědy, který se o mne v raném věku hodně staral, a to jsem byla už dospělá a přesto trvalo léta, než jsem se přes to dostala.

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:20:31
  22. avatar
    [50] Juana [*]

    Kluk žárlí. Tak se chovala moje kamarádka. Než šla do první třídy, tak pár dnů před začátkem školy její matka spáchala sebevraždu. Několik let pomáhala s výchovou babička a pak si tatínek našel novou paní. Kamarádka to nesla nesmírně těžce, zejména poté, co se za něj nová maminka provdala. Měla ještě mladší sestru, ta si vlastní mámu nepamatovala a ta tu novou milovala. Jenže kamarádka ne, ta jí naopak dělala samé scény a naschvály. Trochu se to zlepšilo po narození bratříčka, holky ho milovaly a vozily v kočárku. Ale s nástupem puberty to už "macecha" nerozdejchala a rozvedli se. Pamatuju si, jak kamarádka přišla do školy celá rozesmátá, že se jí konečně zbavila. Ta paní se pak odstěhovala na opačný konec sídliště, takže aspoň tatínek ji mohl často navštěvovat. Teď už je ta kamarádka dávno dospělá a až v dospělosti si začala uvědomovat, jak byla hloupá, že rodičům ztrpčovala život. S bratrem i macechou se nadále stýká, táta jí už taky zemřel. Takže kdo to asi neprožije, nemůže dávat nějaké zasvěcené rady. Ta holka byla celé dštství neuvěřitelně nervově labilní, několikrát se léčila na děstké psychiatrii, hlavně poté, co se od nějakých "dobrých lidí" dozvěděla, že se máma zabila sama, předtím jí říkali, že umřela na rakovinu. Pak chodila po bytě a přemýšlela, kde se asi tak mohla oběsit. Šílený dětství.

    superkarma: 0 19.08.2005, 10:18:38
  23. [49] Radka JS [*]

    Nemám osobní zkušenost, ale musím dát za pravdu, že je třeba mít 100% podporu přítele! A musíš si být jistá, že s ním chceš zůstat. Pak bych zvolila taktiku jednání jako s dospělým. Můj synovec měl taky takové klackovské chování. Chce to nebát se (vyhodila jsem ho od počítače, po tom, co tam strávil celý krásný letní den ). Znám je od jejich cca 6 a 8 let a odjakživa mě poslouchají a respektují. Pár konfliktů bylo, ale opravdu drobných. Prostě jsem se k nim chovala vždy kamarádsky. Když si na mě dovolil něco sprostého, byla jsem s ním raz dva hotová.
    Teď je jim 14 a 12 a jsem sama překvapená a opravdu ráda, jak se mnou chtějí trávit čas! A to nejsme s přítelem svoji!
    Je to o výchově, ono nebyli rozmazlení, ten "tvůj" je.
    Držím pěsti!

    superkarma: 0 19.08.2005, 09:53:50
  24. avatar
    [48] floo [*]

    danis: 43 - no já bych neřekla, že hlavní příčina je ve ztrátě matky...moje máma se podruhé vdala a jsou spolu 4 roky, její mažel má taky dceru z prvního manželství holce je dneska 21 let a ještě ani jednou u nás nebyla na návštěvě, mámu viděla jednou a ani jí nepozravila, prostě rozmazlený fracek. No ale psycholog každopádně není od věci, alespoň mu může pomoct v komunikaci.

    superkarma: 0 19.08.2005, 09:24:14
  25. avatar
    [47] Kimmy [*]

    Sarir 45: pokial bude chciet Ivana s Vaskom zostat, bude to musiet zacat nejako riesit. Trebars aj tak, ze sa o tom porozprava s Vaskom a ten sa zase porozprava zo svojim synom. Mozno by prave Vasek mal venovat tomuto problemu viacej pozornosti a energie. A mas pravdu, milujuci otec by sa asi na to, ze "cudzia" dama fackuje jeho syna nedival velmi rad, ale takisto by sa mu ani nemuselo pacit to, ze jeho syn jeho hadze mysi za bluzku a posiela jej vulgarne kresby. Ved prepac, ale ked uz, tak k cudzim dospelym zenam by si 12-lety chalan tiez nieco take nemal dovolovat, takze tym padom ani k Ivanie nie, no nie? Ked uz je teda ta "cudzia"

    superkarma: 0 19.08.2005, 09:17:30
  26. avatar
    [46] Luciš [*]

    Soulasím na 100% s danis

    superkarma: 0 19.08.2005, 09:13:03
  27. [44] a.... [*]

    MonikaM.: no to seš teda dobrá, já bych si cizí dítě fláknou nedovolila, tohle se ti mohlo pěkně nevypatil- je vidět, že chlapec není tak tvrdá ráže jak se zdálo na první pohled, mohl to taky říct doma mamince a byly by pěkný problémy...
    jinak věk 12 let považuju fakt za nejblbější pro představení nového partnera- dceři bylo taky(skoro)12 a reakce špatná, byla jsem s toho hodně přešlá, jak se k němu hnusně chová, naštěstí přítel byl velmi trpělivý, stále mi říkal ať ji nechám a nenadávám ji , že si toho nebudem všímat a ona se sama srovná.No měl pravdu, teď dokonce přistoupila na to, že bychom za ním odešli do bydlet do zahraničí, předtím na podobnou zmímku reagovala,že uteče z domu...Takže, chce to svatou trpělivost!

    superkarma: 0 19.08.2005, 09:01:17
  28. [42] Anai [*]

    MonikaM: asi takhle přesně se to má řešit! Já tyhle problémy neměla nikdy, i když první manžel měla syna u matky a druhý dceru u sebe a syna ve stejném domě u matky. S dcerou někdy mlátila puberta, ale já všechno tolerovala s klidem, nikdy jsem s ní neměla jediný konflikt, nikdy na ni nekřičela, nikdy ji nnenadávala a vyplatilo se to. Dospěla a pak už byl mezi námi pouze kamarádský vztah. S jeho otcem jej mám pořád taky - stejně byl se mnou jen kvůli ní, abych mu ji "vychovala", já tehdy byla po rozvodu, neměla kde bydlet a milovala ho, tak proč ne. Odešla jsem, když jí bylo 19 a už se uměla o sebe i otce postarat. Tehdy už jsem tam dávno plnila funkci jen hospodyně, tak proč ne. Reciprocita - i tak to funguje, když je snaha na všech stranách. Já šla vždy na pubertální děti po dobrém (i ve škole, učila jsem kdysi) a vždy se to vyplatilo, ale takové chování, které je popisované v článku chce už asi akci a lá MonikaM!!!!

    superkarma: 0 19.08.2005, 08:46:18
  29. avatar
    [40] Kimmy [*]

    Jajíček 32: , je to pekne, ze mas obojstranny dobry vztah s deckom Tvojho partnera.

    superkarma: 0 19.08.2005, 08:43:47
  30. avatar
    [39] Kimmy [*]

    ..hm, neviem, ako sa mi podarilo skomolit jej meno
    V mojom predchadzajucom prispevku by to malo byt asi skor iba ako "inspiraciu", navod neviem ci tam presne najdes, ale kazdopadne ak Ti uz bude tazko, tak chod do kina na ten film, aspon sa Ti trochu ulahci . Inac, mozno ma pravdu aj al.do #24.

    superkarma: 0 19.08.2005, 08:41:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme