Ve spolupráci s profesionálními průvodci z cestovatelského portálu Radynacestu.cz přinášíme první část doporučených destinací a specialit, které by měl navštívit každý gastrocestovatel a které jsou v dosahu dopravy i peněženky.

Itálie. Co region to jiná pochoutka.

Zapomeňme na pizzu a na spaghetti. Pojďme objevovat regionální speciality, protože právě krajová jídla nabízejí největší rozmanitost. Jiný kraj – jiný styl vaření.

„Každá oblast vyniká jinou místní specialitou. Navštěvujte menší místní obchody, případně řetězec Coop, který lokální potraviny prodává ve speciálních sekcích,“ doporučuje Pavel Volf, cestovatel a průvodce po Itálii a Římě z cestovatelského portálu Radynacestu.cz.


Mozzarella di bufala z buvolího mléka. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

V obchodech snadno nakoupíte sýry typu mozzarella, parmezán či pecorino, parmskou šunku, vína z libovolné italské oblasti nebo třeba čtyři stovky nejrozmanitějších tvarů těstovin.

Na hotové speciality však vyrazte do restaurací. Sázkou na jistotu je Toskánsko, které se vyznačuje tradičními, stovkami let prověřenými recepty. Místní kuchyně je velmi jednoduchá, s důrazem na kvalitu a pohostinnost.


Pravé florentské lampredotto. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Lampredotto, skvělý pokrm z drštěk. Jedním z klasických pokrmů pocházejících původně z Florencie je Lampredotto: kulaté bílé pečivo v sobě ukrývá náplň z hovězích drštěk, podává se rozkrojené. „Název získalo Lampredotto podle ryby mihule, která tu žije ve vodách Arna a která svým tvarem i barvou připomíná hovězí žaludek“, vysvětluje průvodkyně Barbora Šupíková z cestovatelského portálu Radynacestu.cz. „Tento pokrm se připravuje a jí už od 15. století, kdy si ve Florencii, a později i jinde v Toskánsku, začali své první provozovny otevírat tzv. lampredátoři, tedy specialisté na zpracování hovězích vnitřností.“ Tato místní pochoutka se běžně prodává v malých pouličních stáncích v ulicích Florencie. Obzvlášť vyhlášené místo je stánek L’Antico Trippaio na Piazza de Cimatori nebo Trippaio del Porcellino, který je pár kroků od sochy prasete (porcellino), kterému se sahá na rypák pro štěstí.

Jestli nejste zrovna fanouškem pokrmů z vnitřností, vyzkoušejte další toskánskou specialitu jménem ribollita. Jedná se o zeleninovou polévku s kapustou, fazolkami a chlebem. Ribollita v překladu znamená „znovu povařená,“ díky čemuž je velmi hustá. Podobně jako o české bramboračce se o ní říká, že čím víckrát polévku ohřejete, tím bude lepší. „Ochutnat ji můžete například v restauraci Trattoria da Garibardi, která je kousek od florentské baziliky San Lorenzo, takže jako dezert po večeři si můžete dát příjemnou procházku Florencií,“ doporučuje opět Bára Šupíková.


Polévka Ribollita. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Francie: Sen gurmánů i milovníků čokolády.

Gastronomie se ve francouzské kultuře stala důležitou součástí historického dědictví, na které jsou Francouzi patřičně hrdí a o které se i náležitě starají.

Chcete-li ochutnat to pravé francouzské, doporučujeme přizpůsobit se místním zvykům. „Francie je snem gurmánů, ovšem je třeba znát několik pravidel a najít ta správná místa,“ upozorňuje Veronika Uhrová, průvodkyně cestovatelského portálu Radynacestu.cz.

Od pekáren po řeznictví. Předně, projděte si místní obchůdky. „V každé francouzské vesnici se nachází pekárna (boulangerie), řeznictví (boucherie) a obchod s potravinami či smíšeným zbožím (épicerie, alimentation),“ doplňuje Veronika Uhrová. Ve Francii se nemusíte bát zajít na nákup potravin ani do supermarketů, které nabízí široký sortiment lokálních potravin.

„Co si však nesmíte nechat ujít, to jsou trhy, kde si můžete zakoupit ovoce, zeleninu, sýry, ryby, sladké delikatesy a další dobroty,“ říká Veronika Uhrová, která trhy osobně často navštěvuje. Ty vůbec nejpestřejší se nacházejí v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence.

Čokoládový festival. Ve francouzské gastronomii mají nezastupitelné místo sladké delikatesy a čokoláda. Největším festivalem čokolády je slavný Salon du Chocolat, který se letos koná od 28. října do 1. listopadu v Paříži v prostorách výstaviště Porte de Versailles. Bude zde reprezentováno 60 zemí z několika kontinentů a jedná se o největší slavnost čokolády na světě.


V pekařství (boulangerie) nezapomeňte koupit tradiční francouzské bagety. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Unikátní speciality v lyonských buchons. Pravou a možná málo známou perlou francouzské kuchyně je Lyon. Město na jihovýchodě Francie je obklopeno krajinou, která poskytuje ty nejlepší dostupné suroviny a pyšní se nejznámějším trhem s potravinami Les Halles de Lyon. Najdete zde vše, včetně malých stánků a restaurací s občerstvením, kde prodávají své zboží přední dodavatelé těch nejlepších restaurací v Lyonu. „V Lyonu najdete malé, většinou rodinné podniky nazývané bouchons. Podávají místní speciality, jež nenajdete nikde jinde na světě. Jíst v takové restauraci je opravdový zážitek na celý život,“ popisuje Veronika Uhrová. „Vřele doporučuji například restauraci Le Musée, která se nachází v samotném středu města nedaleko stanice metra Cordeliers.“

Španělsko. Tapas, symbol životního stylu.

Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso.

Malý vládce tapas. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou tapas skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit v průběhu jednoho večera. „Co jsou tapas?


Upřednostňete Tapas před fastfoodem. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Tapas bary můžou vypadat různě, nelekejte se stovek použitých ubrousků na zemi. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý dezertní talířek. To jsou
tapas!“, říká Dagmar Sedláčková, průvodkyně cestovatelského portálu Radynacestu.cz a specialistka na Španělsko.

Tapas jsou ztělesněním španělského životního stylu. „Španělé večeří poměrně pozdě, běžně až kolem desáté hodiny večer. Aby přežili i do těchto pozdních hodin, není od věci po odpolední siestě vyrazit do barů a restaurací na něco malého. A jak jinak než s přáteli,“ doplňuje Dagmar Sedláčková. „V baru si dejte jednu nebo dvě porce a sklenku vína-, a pak změňte lokál. Pozobávat, bavit se, objevovat, prostě žít, to je podstatou tapas!“

Na pořádek zvyklého návštěvníka ze střední Evropy může vykolejit halda použitých ubrousků válejících se na zemi. „Zavedený lokál ve Španělsku poznáte podle množství ubrousků na zemi. Čím více jich tam je, tím více je bar mezi místními obyvateli oblíbený.“ Dagmar Sedláčková osobně doporučuje například bar Sincopa v Barceloně, který najdete jen pár desítek metrů od pobřeží moře.

Japonsko. Rýže i jedovaté ryby.

Asi žádná kuchyně se od té naší neliší více než japonská. Velkou část místních surovin by běžný Evropan nedokázal pojmenovat. Přesto, základem japonských jídel jsou kvalitní suroviny, zvláště Japonci si na ně obzvlášť potrpí. Rozhodnete-li se vydat na nákupy, určitě musíte navštívit největší rybí trh na světě –  Cukidži v Tokiu.


Čerstvé potraviny jsou základem japonské kuchyně. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Rýže jako pokrm i obětina. Ať se však vydáte kamkoli, zaručeně vás bude při vašem kulinářském poznávání provázet jedna surovina. Rýže. „Rýže je absolutním základem japonské kuchyně, má ale také důležitý historický a náboženský význam. V minulosti se používala jako platidlo a také sloužila a dodnes slouží coby obětina buddhistickým i šintoistickým božstvům,“ vypráví Barbora Klementová, specialistka na Japonsko z cestovatelského portálu Radynacestu.cz. „Rýži budete v Japonsku dostávat buď v misce coby přílohu, nebo se s ní setkáte v nejrůznějších pokrmech,“ doplňuje


Rýže je pravým japonským zlatem. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Ryby, ryby, ryby. Všudypřítomné jsou v japonské kuchyni také ryby a mořské plody, na jejichž nejrůznější varianty narazíte na každém rohu. Popularita ryb vyplývá z geografického umístění Japonska, které je ostrovní zemí, ale také z historie. „V Japonsku byl po dlouhá staletí dodržován zákaz konzumace masa, který se ovšem nevztahoval na ryby, tak se staly základem japonské kuchyně.“  Rozmanitost ryb a mořských plodů, které Japonci pojídají, je takřka neuvěřitelná. Podle Barbory Klementové se v Japonsku běžně konzumuje na 3000 druhů ryb.

Uvádí se, že v Japonsku se běžně konzumuje na 3000 druhů ryb. (Zdroj: Shutterstock, Radynacestu.cz)

Další z gastronomických zvláštností Japonska je fakt, že zde s výjimkou turisticky zaměřených restaurací nenajdete podniky se všeobecnou nabídkou. Pravé japonské restaurace vždy bývají zaměřeny na jeden druh pokrmu v jeho nejrůznějších variacích.

Zkusíte fugu? „Pro opravdové gurmány, kteří mají navíc i špetku odvahy a mají rádi adrenalin, doporučuji restauraci Hamatou v Tokiu ve čtvrti Roppongi. Ta je vyhlášená kvůli přípravě známé fugu, ryby, která má smrtelně jedovaté vnitřnosti, ale vynikající maso. Smí ji připravovat pouze několik osvědčených licencovaných kuchařů. Chyba při přípravě znamená, že host pozře pokrm jedovatější než kyanid,“ doplňuje Barbara Klementová z cestovatelského portálu Radynacestu.cz. Ale což, netradiční gastronomický zážitek, podávaný většinou s omáčkou terijaki, nepřináší větší riziko než české houbaření. Dobrou chuť!

Více informací získáte na www.Radynacestu.cz.

Reklama