Naše svatba…

už jsme spolu byli osmým rokem a tak jsme se rozhodli, že uděláme svatbu. Nějak si nepotrpím na nějaké přehnané emoce, takže žádání o ruku (mou) se odbylo tak nějak mezi řečí a žádání o ruku dcery neproběhlo vůbec. Vzhledem k tomu, že opravdu rádi cestujeme do všech možných končin světa, pojali jsme svatbu trochu nízkorozpočtově, aby nám zbyly penízky na letenky někam hodně daleko.

Ale i když člověk nevyhodí desítky tisíc, dá se svatba uspořádat i pro pěknou tlupu lidí. Všechno jsme si zařizovali sami asi 3 měsíce předem a rodičům to pro jistotu oznámili na začátku května, aby maminky nemohly příliš vyšilovat.

A tak jsme 1.6.2007 došli pěšky na radnici, kde na nás čekali naši báječní svědkové převlečení za Japonku a Mexičana. Smál se pan oddávající, celá radnice i maminky, které tím pádem zapomněly uronit slzičky dojetí. Před radnicí na nás čekala banda kamarádů, kteří nám připravili soutěže v řezání dřeva, zatloukání kolíku do země atd. Za vydatného přihlížení turistů, kteří chodili kolem. Odměnou nám byla nejen nádherná houpačka do obýváku, ale i živá kachna, balík knedlíků v prášku a asi 12 kg hlávkového zelí.

Oběd jsme měli rodinný s barevně nepovedeným dortem (který v cukrárně trochu popletli a nějak nestihli pořádně vymalovat mapu světa, jak jsme se domluvili), ale což snědl se celý a byl moc dobrý. Po obědě jsme odjeli tramvají domů a večer uspořádali posezení pro cca 45 lidí v jedné venkovní restauraci. Pekla se vepřová kýta, pojídaly klobásky a zelenina a myslím, že si to kamarádi docela pěkně užili, včetně nás.

Dostali jsme krásná a stylová pyžamka na svatební noc, skákali v pytlích, psiska se honila mezi stoly a všichni se dobře bavili. Svatební cesty (jestli to tak nazvat) jsme měli dvě, na té první jsme s batohem prošli několik norských národních parků a z té druhé, kdy jsme se zaletěli ohřát na Sri Lanku, jsme si přivezli pěkný dáreček. Už je mu, tedy jí, rok a půl :-) paviocko

foto č. 1 - my a naši "zahraniční" svědci

h

foto č. 2 - zatímco se novomanžel lopotil s úkoly, já si vyzkoušela, jak se budeme houpat doma v obýváku

a

foto č. 3 - večerní mejdan a zkouška stylových pyžamek

w

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Na takovou svatbu bych chtěla být pozvaná. Musel to být hodně veselý mejdan. Simona

Reklama