Příběh čtenářky Gerdy vypráví o lidské neopatrnosti. Jak dopadlo odšroubovávání objímky rozbité žárovky holou rukou? To už si můžete přečíst v čtenářčině příspěvku...

Nedráždit hada bosou nohou a nesahat do zásuvky, to se učí děti už jako malé. Jenže jsou vypjaté chvíle, kdy na takové poučky nevzpomenete...

Více v příspěvku čtenářky Gerdy.


Zdravím redakci i všechny ženy a muže IN. Jsem docela obyčejná ženská a nejsem tak pošetilá, abych si přála křesat křesadlem, nosit vodu na vahadle z obecní studny, natož nahřívat žehličku uhlím. Proto si velmi vážím vynálezu elektřiny a doma si bez ní život opravdu představit neumím. Až na jeden případ. Před lety jsem v domku s velkou vášní odchovávala kuřátka. Nechávala jsem si posílat třídenní, čistokrevná a měla jsem je ve sklepě v takové doma udělané odchovně. Třicet krásných poskakujících ochmýřených kuliček. Odchovna byla čtvercová bedna, která měla seshora drátěná králičí síť, aby kuřata nevyskakovala ven, a svítila do ní žárovka 60. Kuřátka totiž potřebují neustálé teplo, jinak neprospívají, tak je tedy hřála místo kvočny žárovka. Každé ráno jsem k nim letěla, čistila bednu, doplňovala vodu, krmení, prostě kuřata žrala dřív než já. Jednou ráno jsem tam zas běžela - a hrůza!! Ve sklepě tma, v bedně kusy skla, z objímky žárovky trčely střepy jak nože nad něžnými kuřecími hřbítky, kuřátka vyděšeně típala, tiskla se v koutku do jedné hromady a šlapala jedno po druhém. Nevěděla jsem nic chytřejšího, než v té panice začít hned vyšroubovávat objímku, aby se kuřátkům něco nestalo. Jednou rukou jsem vyšroubovávala, druhou držela drátěné pletivo, abych se k objímce dostala. Vtom jsem dostala doslova bombu, něco ve mně explodovalo. Přilepila jsem se k rámu, obrovská síla mnou lomcovala a já nevěděla, co se to se mnou děje. Když mi došlo, že mnou prochází proud, pudem sebezáchovy a z posledních sil jsem se odervala od rámu a to mě zachránilo. Nemohla jsem totiž vydat ani hlásek a nikdo by mé SOS neslyšel. Mohlo být po mně - já trubka plechová jsem totiž neodpojila žárovku od zdroje, než jsem se pustila do opravy!! No, asi mám dobré srdce, krom úleku mi nic nebylo a kuřatům se za okamžik opět svítilo - až jsem měla znovu všech pět pohromadě. To byla skutečně jedna jediná chvilka v mém životě, kdy jsem na elektřinu upřímně zanadávala a byla bych radši, kdyby vůbec nebyla:)
Gerda

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou úpravou.

Téma dne 24. 10. 2012: Můj život bez elektrického proudu

  • Je pro vás elektrický proud samozřejmostí? Dovedete si představit, jak byste se bez něj obešla?
  • Jak by podle vás vypadl svět bez elektrického proudu?
  • Jaký nejdelší výpadek elektřiny jste doposud řešila? Respektive, jak dlouho jste se doposud bez proudu obešla?

apc prepetova ochranaSvé úvahy a příběhy mi posílejte do e-mailové schránky redakce (viz níže), a to nejpozději 24. 10. 2012 do 15.00 hodin. Jednu z přispěvatelek odměním 10.000 extra body do říjnového kola naší Věrnostní soutěže. Další pak získá pěkný dárek, totiž APC přepěťovou zásuvkou s osmi zástrčkami a telefonní a internetovou přípojkou, která slouží k ochraně spotřebičů před výkyvy napětí způsobenými třeba blesky. Pokud chcete mít šanci na zisk dárku či bodů, ať je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

čeps

Reklama