Můj letošní Štědrý den byl pro mne jako zlý sen.
Večer 23. 12. asi v 8 hodin jsem šla do sklepa pro zmraženého kapra. Z mrazáku mi vypadlo kilo masa hranou přímo na pravý palec u nohy z výšky asi 1,5 metru. Myslela jsem, že je to můj konec. Nahoru jsem dolezla téměř po čtyřech, večer jsem strávila s nohou na židli, palec jsem si chladila mraženými výrobky a dokončovala poslední zdobení cukroví. Druhý den asi kolem 13. hodiny jsem si chtěla nazdobit okna kometou, ale bohužel nit přivázaná na kometě a zbytek nitě, který zůstal na okně na připínáčku, se mi spojily, a když jsem zatáhla, připínáček mi brnknul přímo do pravého oka. Takže jsme na Štědrý den jeli na pohotovost do Vyškova. Tam mi po hodině čekání sdělili, že na oční pohotovost musím do Brna. V Brně mi nejprve řekli, že pokud to mám hluboko, tak si mne tam nechají. To byl tedy šok. Naštěstí po zevrubné prohlídce paní doktorka řekla, že jsem měla štěstí, přípínáček škrábl jen bělmo, takže mi oko vyčistili, zalepili a pustili domů.
Vypadala jsem nádherně, jak kulhající Žižka. Přijeli jsme asi v půl šesté, museli jsme ještě uvařit štědrovečerní večeři, ale vše dopadlo nakonec dobře. V 19 hodin jsme již byli po večeři.
Letošní Vánoce jsem strávila s palcem, který hrál všemi barvami, a zalepeným okem, do něhož jsem dávala pětkrát denně Framykoin, a doufám jen, že takové Vánoce již nikdy nezažiji.
zetinaa
Milá zetinoo,
musíte ale uznat, že takové Vánoce jsou něčím výjimečné a jen tak se na ně nezapomene.
Za chvíli a možná už dnes se tomu zasmějete.
Reklama