Jaký model financování funguje ve vaší domácnosti?
U nás funguje model č. 1 a zatím úspěšně už deset let.

Společná kasa?
Ano. Nevidím důvod, proč ne. Rodina je taky jenom jedna, tak proč něco dělit. Peníze chodí na jeden účet, mám napsáno, co se každý měsíc musí zaplatit (např. byt, energie, půjčky, hypotéka apod.), pak je daná částka na jídlo, drogerii, oblečení apod. a pak máme samozřejmě každý kapesné, to slouží na kupování věcí, které nepovažujeme za nutné platit z rozpočtu, a záleží na každém, jak si to utratí, prostě mu do toho ten druhý nemá právo mluvit. No a co zbyde se dává na stranu a používá se na věci, které jsou buď nárazové a nedá se s nimi počítat, např. nějaká oprava, a nebo na dovolenou a nákup něčeho "většího" do domácnosti apod.

Nebo oddělené finance?
Ne.

Nebo máte jiný model?Jaký?
Zatím jsem na nic lepšího než je společná kasa nepřišla.

Jak to fungovalo ve vaší původní rodině?
Podobně až na to, že taťka dával mámě peníze, ale ne celou výplatu. Jinak mamča taky měla sešit a psala si všechny příjmy a výdaje. Já to píši taky, ale na počítači a už ne tak podrobně.


Vzali jste si příklad, nebo naopak?
Příklad je jenom částečný. Nevidím důvod, aby si jeden nechával z výplaty víc jenom proto, že vydělává víc. Kdyby měl manžel platit manželce za to, že se stará o domácnost a děti, tak by rázem zjistil, že ta jeho výplata je menší.

Jak řešíte velké investice (auto, zařízení, dovolené apod.)?
To, co měšíčně zbyde, se dává na spořící účet a v případě potřeby se z něj bere. Zároveň to slouží jako rezerva pro případ nečekaných výdajů.

Co udělal s vaším rozpočtem příchod dítěte, mateřská?
Máme dvě děti a mateřská nebyl problém, počítali jsme s tím, že příjmy se zmenší, takže jsme našetřili peníze jako rezervu a já jsem se do práce vrátila celkem brzy. Už po roce a půl na zkrácený úvazek a po dvou letech na celý úvazek.


Nutno podotknout, že manžel s takovýmto řešením rodinného rozpočtu souhlasí a nic proti němu nanamítá. Já jsem ekonom, takže veškeré výdajé jsou promyšlené a nehrneme se zbytečně do půjček, které by rozpočet zbytečně zatěžovaly. Jediný velký výdaj byla loni koupě bytu a s tím spojená půjčka, ale i to bylo promyšlené, aby to bylo únosné pro rodinu. Musím podotknout, že jsme oba zaměstnanci, manžel pracuje jako mistr a já jsem referentka, takže máme normální platy. I tak pokud člověk přemýšlí a své výdaje umí usměrnit, si může rodina dovolit spoustu věcí a nemusí se omezovat, ale je nutné plánovat dopředu a hlavně u toho přemýšlet a domýšlet, jak výdaj ovlivní rozpočet do budoucna.

S pozdravem
Jana
Milá Jano,
když má rodina ve svých řadách ekonoma, který má hospodaření s penězi v popisu práce, není co řešit :-)
Ale teď vážně. Důležitá je dohoda...

Reklama