Vztahy

Jedináček

 

Před zhruba čtvrtstoletím vcelku řídký jev. Minulý režim relativně přál mladým rodinám, a tak dětí přibývalo. Silné ročníky jsou toho důkazem.

Okolí tehdy jedináčkům  dávalo dost často pocit, že jsou buď chudáci, neboť mají rodiče lenochy. Anebo šťastlivci, kteří mají rodiče nadmíru bohaté.

Prostě negativní výjimečnost.

 

Dnes se čím dál víc rodičů rozhoduje mít pouze jedno dítě. Z ryze ekonomických důvodů, to je naprosto pochopitelné.

 

Jaké jsou ale výhody a nevýhody „jedináčkovství“?

 

První a nespornou výhodou je zase právě ekonomický důvod. Spoření na budoucí život není děleno dvěma, nebo dokonce vícenásobně. Všechno má pouze to jedno dítko. A to se dneska setsakramentsky počítá.

 

O dalších výhodách by mohli vyprávět ti, kteří sdíleli jeden pokoj se sourozencem, museli se o všechno dělit a museli se s ním o všechno hádat.

Ale stejně nakonec i tyhle hrany obrousí čas (nebo je vyostří, co si budeme povídat) a vztahy dospělých sourozenců bývají o něčem jiném.

 

Nevýhody?

V první řadě je to přemíra pozornosti, která není dělena a tudíž jsou na dítě často kladeny přehnané nároky.

Když je nesplní, má pocit prohry. Když je dětí víc, nesplněná přání můžou rodiče naložit na bedra dalšímu dítěti.

 

Jako nesmírnou nevýhodu považuji fakt, že dítě se může cítit jako v neúplné rodině. Chybí totiž stejně starý element, žádný spojenec, nikdo neporozumí dětské dušičce lépe než další dítě. Částečně to můžou spravit kamarádi, ale tohle dítě stejně usíná v pokoji každý večer samo – bez bráchy, bez ségry.

 

V celém dalším životě je díra. Nemá sestru, ani bratra, může si jen domýšlet, o čem tenhle sourozenecký vztah vlastně je.

A budu i trochu morbidní. Nikdo s ním nebude jednou sdílet žal ze ztráty rodičů. Až rodiče nebudou, zůstane samo. Sám dospělý člověk – žádná původní rodina, žádná možnost návratu do dětství alespoň prostřednictvím schůzky se svým sourozencem.

Zbude „jen“ jeho vlastní rodina. Ne, neříkám, že to je málo. Ale něco chybět bude… Možná si jedináčkové pak připadají v dalším životě opuštěnější.

 

Nikdy se asi nezbaví mýtu o tom, že jedináčci jsou rozmazlení. Je to možná jen mylné vysvětlení chyb v komunikaci, které může dělat dítě vychovávané převážně ve společnosti lidí o generaci starší. Nemá tolik možností osvojit si chování ve skupině stejně starých jedinců.

 

O všem ale rozhodují rodiče, jejich přání, tužby a pocity. Představím vám názor dvou naprosto odlišných žen:

 

Třiatřicetiletá Andrea říká: „V dnešní době mít děti, to je nadstandard, stát je spíš proti, a tak pokud chcete s dítětem slušně žít, musíte se sakra otáčet.

Ráda cestuji, a tak je pro mě lepší cestovat pouze s jedním dítětem, a než kupovat další a další balíky plen, tak radši jednu dovolenou ročně navíc!

A co si budeme povídat, těhotenství se odráží i na těle, takže chodím cvičit, chci mít hezké tělo a po jednom těhotenství se škody napravují lehčeji než po dvou či více.“

 

A pětadvacetiletá Katka oponuje: „Sama jsem byla jedináčkem a já sama chci velkou rodinu. Cítila jsem se v dětství hrozně osaměle a mám kolem sebe ráda lidi. Máme už děti dvě a chceme třetí. Okolí se na nás ovšem dívá jako na blázny…“

 

Hm, tak to je pohled mladých rodičů. Jestli si uvědomují, jakou budoucnost svým rozhodnutím chystají svým dětem, nebo ne – to je na nich.

 

Co myslíte?

Není ideální mít staršího hodného bráchu ochranitele?

Nebo mladšího sourozence, kterého budete zuby nehty chránit vy?

 

Nebo jste jedináček a dodnes tím trpíte? Nebo vám to naopak maximálně vyhovuje?

   
09.02.2006 - Láska a vztahy - autor: Renata Petříčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [111] Meander [*]

    Hariet: Jojo, když je jich víc, slabší kusy odpadnou, zdravé jádro zbyde a rod je zachován, co?

    superkarma: 0 13.02.2006, 15:03:36
  2. avatar
    [109] Amálie [*]

    Meander:

    superkarma: 0 11.02.2006, 12:48:21
  3. [106] Belicka [*]

    jsem jedináček, jako díťěti mi sourozenec chybel , v pubertě jsem poznala jaké jsou to výhody , teď mi chybí hlavně, když mám problém s rodiči.... hlavně s mamkou kladla na mě vysoké nároky, dodnes se jí "bojím". Nikdy jsem si, ale neřipadala sama, "vyrostla" jsem se sestřenicí a bratrancem.
    Ale přiznám se, že sama chci jen jedno díťě... být jedináčkem není zas tak špatný i když sama vím jak někdy chybí.

    superkarma: 0 10.02.2006, 15:01:40
  4. avatar
    [105] Meander [*]

    Amálie: My jsme tři. Ti dva se spojili a podrazili mě

    superkarma: 0 10.02.2006, 14:28:53
  5. [104] Lenista [*]

    Ty jo, nestačím se týhle diskusi divit Já mám brách o 9 let staršího, moc si nerozumíme, stýkáme se tak 3x do roka, zkrátka nic moc, ale jsem ráda, že ho mám. Doma mám 13letýho jedináčka a někdy je mi to líto, hlavně večer, když mi řekne ať ještě zůstanu jako tuhle včera, protože komu jinýmu má říct všechny svoje zážitky z lyžáku, když jsou čerstvý a s kamarádama bude až druhej den? Dlouho chtěl mít bráchu, teď ale chce bejt radši sám, už je ve věku když sám poznal všechny výhody jedináčka a nevím jestli je to zrovna to nejlepší

    superkarma: 0 10.02.2006, 12:24:37
  6. avatar
    [103] Amálie [*]

    Nejideálnější nemít haranty vůbec, nekazit si postavu a neřešit, jestli jednomu nebude náhodou smutno a nebo jestli si dva nepůjdou po krku a v dospělosti se nepodrazí při dělení majetku

    superkarma: 0 10.02.2006, 11:13:13
  7. avatar
    [102] Renia [*]

    superkarma: 0 10.02.2006, 08:19:16
  8. avatar
    [101] *Kotě* [*]

    Jeremi:

    superkarma: 0 09.02.2006, 21:05:37
  9. avatar
    [100] Jeremi [*]

    *Kotě*: Klídek, jsme duševní mrzáci dvě. A s Tebou se cítím v dobré společnosti a budu duševním mrzákem docela ráda.

    superkarma: 0 09.02.2006, 20:51:56
  10. avatar
    [99] *Kotě* [*]

    Hm, tak až teď jsem se dozvěděla, jakej jsem já to vlastně duševní mrzák, když jsem ten jedináček. Chudák já

    superkarma: 0 09.02.2006, 20:47:55
  11. [98] vasenka [*]

    Nyotaimori : Přesně tak, souhlasím s Tebou!

    superkarma: 0 09.02.2006, 20:02:15
  12. avatar
    [97] femme [*]

    jsem jedináček a hodně často jsem si říkávala, jak by bylo príma mít nějakého bratra, nebo sestru a to se mi splnilo teprve až minulý rok, najednou mám strejdu, čtyři tety, sedm bratranců a sedm sestřenic a tak si to teď užívám

    superkarma: 0 09.02.2006, 20:02:11
  13. avatar
    [95] fialinka [*]

    Jsem ráda, že mám ségru, oproti kamarádkám, které ji nemají, mám prostě něco navíc....

    superkarma: 0 09.02.2006, 17:51:38
  14. [93] Tobbi [*]

    omlouvám se: bylo

    superkarma: 0 09.02.2006, 17:23:49
  15. [92] Tobbi [*]

    Myslím, že ty idylické pindy o sourozencích (chudáček jedináček) jsou něco jako dříve byly romantické představy o lásce. Dneska už víme, že se každé druhé manželství rozpadá, se nevěří, že láska všechno překoná. Ale ty hlody o sourozencích stojících při sobě a opuštěných jedináčcích mi lezou na nervy. Já mám sestru a nesnášíme se. Vždycky mě šikanovala, vysmívá se, hází ramena, pomlouvá mě, protože musí být před svými kamarády ta nejlepší a "zlá" sestra se jí hodí do role trpící chudinky. Nechávám si to líbit, protože rodiče trápí, když se hádáme a sestra by neustoupila ani o centimetr. Jako jedináčkovi by mi bilo tisíckrát líp.
    Jo, když jsme byly malý, tak jsme si spolu hrály, ale to je sakra málo...

    superkarma: 0 09.02.2006, 17:23:27
  16. avatar
    [90] Janulina [*]

    No asi mě ukamenujete, ale já si nemůžu dovolit ani jedno dítě. Prostě bysme ho dobře neuživili a to jsme oba VŠ. . Naštěstí na to mám ještě dost času.

    superkarma: 0 09.02.2006, 16:34:32
  17. [88] apina [*]

    Jsem jedináček a mám jedináčka. Já i můj syn jsme nikdy neměli problém začlenit se do kolektivu. Čas na děti: musí rodiče chtít mít s tím souhlasím, ale jestli ho mají když tvrdě pracují aby své děti uživili je vec druhá. ( vyjma hodně bohaté rodiny, ted se budeme bavit o průměru)
    Prostě si myslim, že děti jsou dnes fin. náročné. A těžko mě přesvědčíte o tom, že rodina s jedním dítětem si dovolí to samé co rodina se 3 a více dětmi.
    Jedna taková početná průměrná rodina bydlí u nás v domě. Děti hodí v hrozných hadrech, které po sobě dědí, nechodí do žádných kroužků - jeden stojí min.300,- / měs. a násobte 4x. Nikdy nebyli na táboře,na horách (lyžařské vybavení a premanentky nejsou levné)o moři ani nemluvim. Na vánoce dostanou jen nutné věci co potřebují - na hračky nezbývají finance. Tyhle děti jsou jen u paneláku. I kdyby chtěli mít zájmy nebo měli na něco talent tak nemají šanci, protože rodiče to nemohou zaplatit. Bohužel je mi takových dětí líto! Pokud na to budu mít finance a moje děti nedopadnou jako tyto tak jich budu mít třeba 10.

    superkarma: 0 09.02.2006, 15:40:48
  18. avatar
    [87] Pettys [*]

    Samozřejmě záleží na povaze dítěte. Když je někdo introvert sedící v koutě a zároveň je jedináček, pro ostatní je to tím jedináčkovstvím. Řekla bych, že povahy jedináčků všichni více zkoumají a hledají na nich abnormality. Dcera je taky společenská a snadno se seznamuje, já jedináček nejsem a společnost moc nemusím, zvlášť v poslední době.

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:53:22
  19. avatar
    [86] Alenka0010 [*]

    Znám taky jedináčka, kterej má dnes pět dětí. Asi mu to taky chybělo.

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:53:03
  20. avatar
    [85] femme.fatale [*]

    ale taky si myslím, že je to dost i o povaze toho kterého dítěte Jako malá jsem prý neměla ráda děti a chodila je "strašit" když si hrály na pískovišti já si to teda nepamatuju, ale mamka mi to říkala Nicméně podzěji jsem neměla problémy se začleněním do kolektivu a nemám je doteď ale zase znám i děcka, co mají sourozence a sami jsou uzavření, nekomunikativní, v kolektivu neprůbojní

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:46:31
  21. [84] a.... [*]

    Alenka0010: samozřejmě, že mají rodiče na dítě-jedináčka víc času-netvrdím ale, že mu ten čas věnují-to je prostě jen na těch rodičích. K té silné osobnosi- psala jsem, že je to dobrý PŘEPOKLAD jinak založení člověka výchovou nepředěláš- když je to ťuňťa, co sedí v koutě, zůstane tam sedět celej život

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:46:01
  22. [83] a.... [*]

    narciska: to není tím, že jsi jedináček, ale tvým založením- introvera nepředěláš. Dcera např. letos měnila školu a první co mě její učitelka na třídní schůzce řekla- že se báječně začlenila do kolektivu.Už od předškolního věku se s dětmi skamarádila vpodstatě okamžitě. Já naopak jsem těžkej individualista a splečnost nevyhledávám

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:39:53
  23. avatar
    [82] Alenka0010 [*]

    a...: přestože naprosto nic nemám proti jedináčkům, myslím si, že nemáš úplnou pravdu. Záleží hodně na vztazích v rodině, silná osobnost může vyrůst i z člověka, který má několik sourozenců. A není pravda, že na jedináčka mají rodiče víc času. Příkladem toho je moje neteř - jedináček. Rodiče do večera v práci jen proto, aby bylo na letní a zimní dovolenou, aby bylo na stavbu chaty, aby holka měla všechno, co si zamane. Věčně je zavřená doma u počítače, dokonce i v létě, kdy všechny děti běhají venku. Když se nám před pěti roky narodil kluk, ptala se jí švagrová, jestli by taky chtěla sourozence. Její odpověď byla, že nikoho nechce, že by neměla ani vlastní pokoj a s nikým že se ona dělit nebude. A co tak vím, má problémy vůbec najít si kamarádku, je nekomunikativní, nesebekritická, zatímco na druhých vidí jen chyby. Ale se vzděláním na tom bude velice dobře, to ano, má pořád samé jedničky a ani o prázdninách si od učení nevydechne. Myslím si ale, že ani moje tři děti na tom v tomhle směru nebudou špatně. Na studium jim spořím od narození, takže pokud budou chtít...Záleží to jenom na nich. My jim umožníme slušný start do života a zbytek si už musí zařídit sami.

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:39:03
  24. avatar
    [81] zonan [*]

    Nech brouka žít.... Tohle se mi vybaví, když čtu příspěvky v "diskusi".
    Neposuzujte a nebudete posuzováni, neodsuzujte a nebudete odsouzeni, nekritizujte a nebudete kritizováni.
    Každý si chce svůj život prožít podle svých nejlepších představ a má na to plné právo.

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:38:25

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [80] narciska [*]

    Je mi 26 a odjakziva jsem si hrozne, hrozne prala sourozence. Bohuzel mama uz po mne dalsi deti mit nemohla. Vidim sama na sobe, ze dite, ktere vyrusta jen s rodici, muze mit problemy se zaclenenim do kolektivu a vubec se vztahy s vrstevniky. Jak clovek ziskava zkusenosti, tak si to uvedomuje a snazi s s tim bojovat, ale nektere veci bohuzel zustanou v podvedomi cely zivot. Deti zatim nemam, ale moc si preju, aby jednou tenhle problem nemely...

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:34:44
  2. avatar
    [79] femme.fatale [*]

    víte, že je dokázané, že nejtěžší to mají nejstarší a nejmladší děti v rodině Zabýval se tím A. Adler...
    Nejstarší se totiž najednou musí začít dělit o to, co bylo puze jeho, je s ním jednádo na úkor ostatních sourozenců, musí vše probojovat, má více zodpovědnosti...
    A nejmladší nepoznal mít něco jen pro sebe, je neustále benjamínek, je stále upřednostňován, ale není to tak mezi vrstevníky...
    ale tohle znám jen z psychologie...já jsem jedináček

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:33:35
  3. [78] a.... [*]

    NiKina: neznám takový případ , ale věřím ti, výjimky existují

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:19:45
  4. [77] a.... [*]

    bohunka_p: já taky píši jen svůj názor , tak vo co go???
    že bych někomu něco brala???? Joj asi si myslíš, že jedináčkové těm ostatním berou jejich hračky...

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:18:40
  5. avatar
    [76] RenataP [*]

    IMI má naprostou pravdu.
    Ženská s jedním dítětem může být uťápnutá pradlena a kuchařka, a ženská s třemi dětmi může být sebevědomá partnerka svým dětem..... i takové případy jsou...

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:18:35
  6. [72] a.... [*]

    IMI: tvé přání se ti vyplní-já i mojde dcera budem nepochybně jako jedináčkové spokojeni
    argumentů bych měla pro svůj názor ještě mnoho , leč nejsem grafoman jako ty
    vpodstatě všechny tebou níže uvedené považuju za brzdu pro osobní rozvoj

    superkarma: 0 09.02.2006, 14:04:55
  7. avatar
    [71] monuška [*]

    mám kamarádku jedináčka, jednou jsem před ní řekla, že jsou jedináčci rozmazlení, nějak jsem si to neuvědomila a ta mi dala sodu. Rodiče jí měli dost pozdě a cokoliv chce, dostane, ale ona je taková, že toho nezneužívá, spíš naopak, když jí chcou zaplatit třeba dovolenou, říká, že nechce , že jí je to blbý.

    superkarma: 0 09.02.2006, 13:44:52
  8. avatar
    [70] IMI [*]

    a....: osobní útoky jsou trapné, vypovídají o nedostačujících argumentech. neznáš mne, tak si netroufej soudit mne.
    třeba můj táta je jedináček, jeho táta je jedináček a je pravda, že tím, jak je to teď moderní trend, tak víc vidím příklady, jak se žije v rodinách s jedním dítětem, než s mnoha, takže si myslím, že představu mám. ty jsi velmi samostatný, nesobecký jedináček, ale naprosto TYPICKÝ Neřekla, jsem, že se to přepočítává, to bylo na apinu a její moře a dovolené a že ženská bez peněz jen sedí doma u plotny. Jen uznej, že jaksi automaticky se to hodnotí - máme jen jeho, tak PROČ mu to nedopřát. Má jen SVOJE hračky, nemusí se od mala učit brát ohled i na zájmy lidí okolo sebe, koordinovat s nima čas například, protože tím, jak se o sebe lidi víc zajímají a mají čas vyhrazený jen to mu jedinému dítěti, kterému věnují všechno, tak nepozná situace, kdy je například jeho problém banálnější než problém sourozence a musí počkat. Já já já. Sociální vazby, to je to, s čím pak mají jedináčci potíže. Ano, v současné době je cesta k úspěšnosti být silný, nesobecký jen když se mi chce a ke komu se mi chce, být sólista, prosazovat tvrdě své zájmy. PAk se nemůžeme divit, že to ve společnosti vypadá, tak jak to vypadá. A naříkat nad chybějící slušností, empatií, komunikačními problémy, odtažitostí společnosti, tomu, že lidi radši pošlou na humanitární konto prachy, než by přiložili aktivně ruku k dílu; že je lidem úplně jedno, když se někde děje něco špatného a nemají potřebu zasáhnout a podobně.
    ....
    překvapuje mne tu jedno - nejčastější model rodiny je rodina se dvěma dětmi. překvapují mne některé katastrofické scénáře rodin chodících v orvaném oblečení, žvýkajících kořínky a z nedostatku finančních prostředků poskytující dětem vzdělání na úrovni prvního stupně ZŠ. POdle mne rozhodnutí mít jedno nebo dvě je jen a jen o pohodlí rodičů. Ekonomické aspekty a argumenty o nepřekonatelném omezení času a zájmů atd. rodičů bych pochopila tak kdyby se mluvilo o pěti šesti dětech, ale u dvou? to snad nemůžete ani myslet vážně!

    Ale každý svého štěstí strůjcem a je pravda, že ani jeden model není receptem na harmonickou rodinu a ekonomickou a sociální jistotu - to vychází z lidí. Přeju rodičům jedináčků, aby nepoznali ty horší varianty tohoto typu rodičovství, které tu zazněly, přeju jedináčkům, aby byli i nadále tak spokojení se svými rolemi, jak jsou, přeji jedináčkům, kteří byli nespokojení, aby se jim pro jejich děti podařilo vybudovat pestřejší a funkční rodinné zázemí a přeju rodinám s "mnoha" dětmi, aby se s tím, co to přináší za nevýhody vždy úspěšně poprali

    superkarma: 0 09.02.2006, 13:42:16
  9. avatar
    [68] Myskdalen [*]

    Když někdo ví cíleně,že chce jen jedináčka je to OK.
    Na druhou stranu znám hodně sourozenců,kteří spolu nemluví kvůli penězům,majetku,prodeji domku po rodičích,kvůli bytu,kvůli půjčce peněz a tak.
    Naprosto neideální vztahy,kdy se neviděli léta a už třeba ani neuvidí.
    Myslím,že to není zase tolik až výchovou jako tím,jací lidé do hry dále vstoupí v podobě životních partnerů sourozenců apod.

    superkarma: 0 09.02.2006, 13:21:15
  10. avatar
    [67] Kekka [*]

    Mám dva sourozecne a oba jsou těžcí egomaniaci, sobečtí až hrůza. Můj bratr, když má někomu koupit dárek k narozeninám, tak z toho šílí. Dobytek. Na druhou stranu mám manžela - jedináčka, který je ohleduplný, tolerantní a vůbec není sobec. Tak jak to teda s tím jedináčkovstvím je?

    superkarma: 0 09.02.2006, 13:15:51
  11. [66] a.... [*]

    IMI: jsem VELMI SAMOSTATNÝ a dost NESOBECKÝ jedináček!!Tedy nesobecký vůči lidem, na kterých mi záleží.
    Jedináčkem je i moje dcera, i moje matka-máme to prostě v rodině.
    Máš o tom jak se žije v úzké rodině naprosto zkreslené představy-určitě to není ani náhodou o tom, že se vše přepočítává na peníze- je to naopak o tom, že se o sebe lidé víc zajímají, neb na to mají čas, že se rodiče jedináčkovi mohou víc věnovat, vedou je k tomu , aby docílili co nevyššího vzdělání...a vůbec myslím si, že jedináčkové mají lepší předpoklady, aby z nich vyrostla výrazná silná osobnost ( což se o tobě rozhodně říct nedá )

    superkarma: 0 09.02.2006, 13:11:45
  12. [65] Rikina [*]

    apina: "divila byste" a "shrnu". To jen tak na okraj. Dítě je "drahá záležitost" vždycky a ve všech dobách, protože vždycky se do něj musí investovat něco, co by jinak mohl člověk využít sám pro sebe. Čas, námaha, peníze... to už je jedno.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:50:41
  13. [64] apina [*]

    IMI: divila by jste nebo jsi se jaký jasem dobrý organizátor! . Nemusí být slípka domácí, jen na to asi nemá tolik času a peněz. A cestování po čechách je fajn! Ale taky neni zadarmo! Někdy bych řekla stojí jak to moře.
    Schrnu to! MUJ NÁZOR A ZKUŠENOST JE TAKOVÁ ŽE DÍTĚ JE V DNEŠNÍ DOBĚ DRAHÁ ZÁLEŽITOST!

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:40:19
  14. [63] Rikina [*]

    bohunka_p: výjimečný případ. Já normálně taky každému tykám. Ale chce-li "apina" vykání, proč nevyhovět. Mě to nic nestojí.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:37:56
  15. avatar
    [62] Vanily [*]

    Já mám sestru o 6 let mladší a nerozuměli jsme si a ani ted to není lepší.Já v 19 byla vyhozena z domova a od té doby jsem byla samostatná(a díky za to) a ona tam žila i s mužem v 27 letech.Teď mi zavolá nebo napíše sms,když něco potřebuje,např.peníze...které jí stejně nepůjčuju.Strašně jí i mé matce vadí,že se máme dobře(já myslím že normálně)a to jí všechno dávám a nic za to nechci a nevytahuju se,stejně se nezavděčím.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:35:03
  16. [60] apina [*]

    nikdo tady nepřepočítává děti = počet dovolených nebo sedaček.
    Myslim,si jen že pokud chci děti, třeba i jedno měla bych je dokázat zabezpečit. Nemusí mít moře ajiné věci, ale někdo pořídí mimi a nemá kde bydlet, peníze...nic.
    Asi jsem sobec, ale já se tim že budu mít děti nechci vzdát svích zálib. Chci dál jezdit k moři, lyžovat, sportovat, jít na večeři a nemuset se rozmýšlet jestli mám na banany. Chci tohle vše dopřát i mému dítěti! Ano baví ho hokej? drahý sport ano! No a? když ho to bude bavit tak do toho investuji. Lyžování? drahé ano - ted na to mám, ale když budu mít 3 děti už asi na to nebudu mít. Pokud bude muj muž chtít víc dětí tak fajn, ale musí nás i uživit a dětem dopřát vzdělání, sporty a koníčky. Aby žena se mohla dětem plně věnovat a ne při mateřské makat jak šroub v práci a pak ještě doma. To pak jsou sice 3 děti, ale rodiče jsou unavení, podráždení a nemají čas.
    To je muj poznatek z okolí a muj názor!

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:33:09
  17. avatar
    [58] IMI [*]

    apina: ROZHODNĚ nejsem matka, co by seděla jen u plotny, pračky, žehlení a uklízení. Máš prazvláštní srovnávací hodnoty - ženská bez peněz= přihlouplá slípka domácí. Asi je to o tom, že k tomu mít méně peněz a více dětí je nutné být aktivní. Jít a koupit si pro sebe a svou rodinu dovolenou nebo koupit si náplň volného času je hrozně jednoduché a pohodlné. Jít a něco stejně hodnotného zorganizovat, zajistit a vymyslet už stojí trochu přemýšlení a organizování.

    v celé dikusi jedna jediná holka řekla, že to rozhodutí vychází z její vlastní sobeckosti a pohodlnosti- že jí to prostě vyhovuje, mít jen jedno dítě. Obdivuju ji za její upřímnost. Všichni ostatní se ohání vzletnými ideály a budováním jasných zítřků nevím, co horšího je na tom,když moje dítko bude místo dovolené 3x ročně samo u moře brázdit jižní čechy s Brontosaurama. Přijde mi to jako výchovně daleko přínosnější varianta.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:27:56
  18. [57] Rikina [*]

    apina: omluva za tykání, přehlédla jsem se. Rovněž se s vámi nepřu, je to o stylu života, jak píšete, to bezesporu. Ale ani já nestála jenom u plotny, a ten byt mi taky nikdo nenaservíroval pod nos, musela jsem se starat. Zřejmě se neshodneme, lidé pochopitelně mohou mít řadu důvodů, proč mít jen jedno dítě, ale má-li to být jen o penězích, pak si myslím, že je to pouhá výmluva.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:25:58
  19. avatar
    [56] IMI [*]

    to je věčný spor. já osobně nesobeckého jedináčka, který by nebyl závislý na rodičích a rodiče na něm neznám. některé věci nedělají vědomě, ale podvědomě, protože si to prostě neuvědomí, že se svět netočí jen kolem nich, že věci nemusí být podle nich. většinou jde hlavně o drobnosti, ale člověk to pozná, že to je jedináček. taky mají naučený úplně jiný způsob zacházení s majetkem než lidi, kteří se od mala museli o věci dělit. Neříkám, že nutně musí být neskromní nebo tak něco, ale prostě mají k majetku jiný vztah, jinak ho hodnotí, jinak ho vnímají, často mají tendence nahrazovat mezilidské vztahy vztahy s věcmi, přisuzovat materiálním věcem větší váhu, než mají, je to jiné i právě v tom vědomí, že "stejně jednou všechno bude jejich" nebo že "stejně to rodiče všechno dělají jen pro něj" - když je člověk z větší rodiny, tak je nucen i více komunikovat, více se o sebe starat sám, protože na něj rodina nemá tolik individuálního času. Učí se řešit konflikty, kterým se nevyhne třeba tak, že se s dotyčným přestane stýkat nebo bavit, jako to jde u přátel. Paradoxně si myslím, že dítě z větší rodiny je víc nucené být samostatné, protože rodiče třeba nemají čas se mu tolik věnovat a řešit věci za něj, i když je okolo něj víc lidí, kteří mu mohou posloužit jako opora. Tu vidím ve větší fungující rodině spíš jako psychickou oporu, jak to tu někdo psal - když se něco děje, tak člověk prostě není na světě sám.

    Já osobně jsem ze čtyř dětí. s jednou ségrou jsme si nejbližší přítelkyně na světě - jak tu někdo napsal, kamarádky přicházejí a odcházejí, ale ségru tu mám vždycky, se dvěma jsem si cizí, hlavně kvůli věkovému odstupu a tomu, že ony dvě zas mají spíš sebe navzájem. Přináší to velké množství konfliktů, třecích ploch, sporů, ale na druhou stranu jsme měly nesmírně bohaté dětství. Sice jsme nebyly každý rok u moře, ale o tom to není, vzhledem k úvěru na byt já mohu mít jedno dítě a k tomu moři se nepodívá tak jako tak. Přepočítávání na dovolené a nové sedačky do obýváku mi připadá trochu přízemní, o tom život není a štěstí a spokojenost mu to nezajistí a dobrý vztah se sourozencem jako životní zkušenost mu to nenahradí. Jako důležitý argument beru cenu vzdělání, to je fakt, že s tím člověk musí hodně kalkulovat, aby těm dětem poskytl nějaký kvalitní základ.

    Sourozenecké vztahy velice ovlivňují rodiče - jak děti berou, jeslti je učí soupeřit nebo spolupracovat, jestli protěžují jedno z dětí atd... nenávidět člověka, se kterým mám společnou půlku života člověk nezačne jen tak z čista jasna, protože se nedohodli na dědictví, ale už tam muselo být pokaženého něco předtím. Já si nedovedu představit, že by nastal spor o majetek se žádnou ze svých sester.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:13:43
  20. [55] apina [*]

    Rikina: splácela po 200/ měs.,ale měla jste kde bydlet. To je jedno nepřu se s vámi. Já to prostě vidim okolo sebe. Mám jedno dítě, nemá vše a nerozmazluji ho, ale jak jsem říkala, je to o životnim stylu. A muj smysl života není jen stát u plotny, u pračky, žehlení a uklízení. Chodit do dvou zaměstnání abych dětem mohla dopřát. Zjistila jsem, že neni standart ve všech rodinách mít doma stále čerstvé ovoce a zeleninu, maso když na něj máte chut nebo zajít do restaurace na dobrý obět s rodinou.
    Ale zase chápu, že jsou ženy které tohle vysloveně potřebují.

    superkarma: 0 09.02.2006, 12:13:12
  21. [53] Rikina [*]

    apina: netvrdím, že by stát nějak úžasně podporoval rodiny s dětmi. Ale já měla mateřskou 900,- a ne 2500,- jak tvrdíš. Byt od státu? Družstevní, 15 let jsem ho splácela, a pořád není můj.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:59:37
  22. avatar
    [52] Myskdalen [*]

    Dceři bych sourozence dopřála,to není jen v tom,spíš ve výběru partnera.
    Já sice sestru mám,ale vztahy nejsou tak ideální,jak bych si je představovala.Neslyším ji kolikrát i několik měsíců.
    Na druhou stranu mi zase připadá úchylný,když sourozenec volá x krát denně a říká stále to samé dokola.Volá v podstatě jen proto,že se nudí a řeči vede tzv.o h---ě.Mlácení prázdné slámy z nudy mi neimponuje a silácké řeči a mudrování o fotbalu - nemají na to,je to sračkový apod.,z toho se mi dělá jen zle.
    Přehlídka marnosti.
    Ale velká rodina,to se mi teoreticky líbí.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:55:33
  23. avatar
    [51] Kekka [*]

    No nám složenky taky spolykají asi 14 tis měsíčně a jsem na MD, ale přivydělávám si. A děti bych za luxusní dovolenou rozhodně nevyměnila.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:54:33
  24. [50] apina [*]

    dnes stát nepodporuje rodiny a děti! Za starého režimu byly byty od státu dnes si musíte byt koupit a splácet hypo. Mateřská byla asi 2500,- na tehdejší dobu až dost dnes je asi cca. 3000,. +- . Jak to mají mladí lidí zvládnout s více než jedním dítětem ?? Někde jsem v článku četla, že bohužel průměná rodina s více dětmi v dnešní době je odsouzená ,,k chudobě,,
    Průměrný plat cca. 15 000,- + 3000,- mateřská z toho tak 6000,-
    hypo, náklady na bydlení min. 4000,- jestli zbyde rodině 8 000 +- ?

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:48:24
  25. [49] apina [*]

    bohunka_p: neni to samozřejmě v počtu dovolených. Je to celkově o životním stylu. Jsou lidé, kteří nemají tu potřebu a jejich náplní života je točit se okolo dětí a domácnosti ...atd.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:40:35
  26. [48] Rikina [*]

    apina 45: sice jsem si pořídila děti za "starého režimu", ale větší část jejich dětství a mládí už spadá do toho "nového". Mám dvě, a 12 let jsem s nimi sama, přesto vždycky mohly jet na výlet se školou, i na hory, i u toho moře byly. Nehrály tenis, ale florbal, nejezdily na lyžích, ale na kolech, a číst a psát se naučily v základní škole, která vůbec není soukromá a přesto není o nic horší. Jestli jedna ženská může uživit dvě děti, proč by úplná rodina neuživila tři i víc? Jenom to "finanční zabezpečení do života v plnoletosti" se jaksi nekonalo. Ale to by se nekonalo, ani kdybych měla milionový konto. Ani mě nikdo do života nezabezpečoval, musí se zlatíčka starat samy. Od toho jsou plnoleté.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:39:41
  27. [45] apina [*]

    olafka: pokud jsi měla 3 děti za starého režimu bylo to jiné než dnes. Ano jedna moje kamarádka čeká 3 mimi, ale její manžel je podnikatel kterému podnikání hodně vynáší a ona může v klidu být doma a vychovávat děti a manžel se jim mí čas věnovat a rodina je pohromadě. Protože firma funguje a on v ní nemusí být 12h denně. Tak mají rodiče na děti čas. Nejsou vystresovaní, že musí být v práci, že je propustí když děti onemocní..atd. Nebo najít práci , když mám 2-3 děti? Školního nebo předškolního věku?
    Pak mám kamaradky , které si pořídili 2-3 mimi, ale při mateřské se honí do práce aby měli na sunar, manžel je stále v práci takže s dětma nepomůže a nemá čas se jim věnovat.
    Přesto počítají každou korunu, děti nemůžou jet se školou na výlet, na hory - protože rodiný rozpočet to nedovolí. U moře nikdy nebyli, jiné děti ve škole mají to či ono, hrají tenis, hokej, mají lyže , snowboard.....a oni si hrají max. na pískovišti u paneláku.
    A studia dnes něco stojí , dokonce i základní školy jsou dnes soukromé a za peníze. Také chci dítětě fin. zabezpečit do života v plnoletosti. Mluvim o částce na bydlení , podnikání atd. ne o pár tisících.

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:24:50
  28. avatar
    [43] olafka [*]

    apina: Myslíš, že my s třemi dětmi a vnučkou sedíme doma v teplácích a jíme brambory na loupačku a že děcka s bídou absolvovaly ZŠ?

    superkarma: 0 09.02.2006, 11:00:41
  29. avatar
    [42] olafka [*]

    Já jsem ze čtyř děcek, 3 bráchové a já. Rodiče už nejsou a tak mám kolem sebe čtyři chlapi(s mým ) na který se můžu spolehnout a kromě svých tří (čtyř)dcer dalších asi tucet (12) mlaďochů(neteří a synovců), kteří k nám rádi chodí a mezi kterýma se cítím moc fajn

    superkarma: 0 09.02.2006, 10:57:10
  30. [41] apina [*]

    Jsem jedináček a jsem velmi soběstačná. Mám jedináčka a taky to tak zůstane. V dnešní době?... Můžeme si dovolit v létě moře, v zimě hory, cstování a spoustu sportů. To vše dnes neni zrovna levné. S dvěmi nebo více dětmi už bychom si to dovolit nemohli.
    A to jeětě nemluvím o studiích. Chci své dítě zabezpečit a užívat si života a ne přemýšlet kolik stojí zimní boty nebo jestli můžu koupit ovoce.

    superkarma: 0 09.02.2006, 10:54:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme