Bulvár

Jediná žena

Byla jedinou ženou, popravenou v politických procesech padesátých let. Stala se symbolem odporu proti komunistické totalitě, její jméno bylo synonymem boje za svobodu v obou nedemokratických režimech dvacátého století, a pokud někdo dokázal, že i politici mohou mít páteř, byla to ona. Tato křehká žena byla odsouzena k smrti za to, že se odmítla sklonit před bezprávím a zároveň nechtěla opustit svou vlast. Zemřela v 5 hodin 35 minut dne 27. června roku 1950. Jmenovala se Milada Horáková.

Dcera vlastence
Narodila se 25. prosince roku 1902 na Královských Vinohradech v Praze. Její otec, Čeněk Král, byl přesvědčený vlastenec a k témuž světonázoru vedl i svou dceru. Už na gymnáziu, za první světové války, se Milada Králová angažovala v boji za samostatnost českého státu. V roce 1918 byla za účast na protirakouské demonstraci vyloučena z gymnázia a dostudovala až v samostatném Československu.

Rodina
Politika ovšem mladou dívku nijak nelákala – chtěla se věnovat sociální péči, a tak vstoupila do Československého červeného kříže, kde se seznámila s dcerou T. G. Masaryka, kterého velmi obdivovala. Zároveň zahájila na Karlově Univerzitě studia práv. V roce 1927 se provdala za  Ing. Dr. Bohuslava Horáka, redaktora zemědělského rozhlasu, a pod jeho vlivem opustila rodné katolictví a přestoupila do českobratrské evangelické církve. V roce 1935 se i s manželem a dcerou Janou přestěhovali na Smíchov, kde posléze navázali životní přátelství s farářem Janem Kučerou.

Nejen za práva žen
Milada, nyní už Horáková, pracovala v Ústředním sociálním úřadu na pražském magistrátu. Zabývala se sociálním postavením pražských žen a bojovala o jejich rovnoprávnost. Zkušenosti získávala i na studijních pobytech ve Francii a Anglii. Po Mnichovu se i se svým mužem zapojila do aktivního odboje a v létě roku 1940 byli oba zatčeni. Milada byla odsouzena k smrti, ale pak byl rozsudek změněn na doživotí. Přežila výslechy a mučení v Petschkově paláci, v Terezíně i v jiných věznicích.

Proti komunistům
Po konci války se Milada Horáková rozhodla vstoupit do politiky a stala se poslankyní za národně socialistickou stranu. Byla také předsedkyní Československé rady žen. Pokračovala ve svém předchozím úsilí o rovnoprávnost žen a snažila se navazovat na první republiku. Stala se tak trnem v oku komunistům, proti kterým často aktivně vystupovala. Po roce 1948 odmítla, přes varování přátel, opustit republiku a pokračovala v politické činnosti.

Zatčení
27. září roku 1949 kolem patnácté hodiny je Milada Horáková zatčena ve své kanceláři v Masné ulici. Její manžel, který při pokusu o zatýkání uprchl, ji nestačil varovat. Milada je uvězněna v ruzyňské věznici a obviněna ze spolupráce s americkou rozvědkou a z přípravy převratu. Její proces má být ukázkou věrnosti Československa stalinskému režimu. Soudní přelíčení začíná 31. května roku 1950 na Pankráci.

Soudní divadlo
Zinscenované divadlo má mezi veřejností své odpůrce i zastánce. Obviněným není nic platná odvaha ani pravda. Během procesu přijde přes šest tisíc dopisů, v nichž lidé žádají smrt obviněných. Už 8. června jsou vyneseny rozsudky. K smrti je odsouzena nejen Milada Horáková, ale také Kalandra, Bouchal a Pecl. Ostatní vyváznou „jen“ s doživotím nebo dalšími vysokými tresty.

K smrti...
Milada odmítá podepsat žádost o milost, a tak ji za ni podává její otec a dcera. Gottwald odmítne milosti odsouzeným udělit – jen u Milady Horákové nějakou dobu váhá, snad z obavy z politického dopadu její popravy – přimlouvají se za ni i zahraniční osobnosti, jako je například Churchill. Nakonec však i Miladě potvrdí trest smrti. Ráno, 27. června roku 1950, je Milada Horáková popravena.

U hrobu Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově se každý rok setkávají lidé, připomínající si výročí její popravy.

Znáte osud dalších politických vězňů? Zajímáte se o toto období, nebo je to pro Vás uzavřená kapitola? Myslíte si, že dnes už politické procesy, byť v mírnější formě, v Čechách neexistují? Co myslíte, mohli za smrt Milady Horákové a ostatních komunističtí pohlaváři, nebo spíše mlčící většina?

   
27.06.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [17] VendaZ [*]

    M. Horáková byla statečná žena.

    superkarma: 0 28.12.2007, 16:29:25
  2. avatar
    [16] Asdareel [*]

    ellinor: Souhlas. Minulostí je třeba se zabývat, je třeba tehdejší kostlivce ze skříně vysypat a důkladně vše zanalyzovat. Ti, kteří zapomínají na minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali. Neztrácejme paměť!

    superkarma: 0 28.06.2007, 13:48:10
  3. avatar
    [15] Asdareel [*]

    Z cluster: Nyotaimori: Tak právě s bodem 4 zásadně nesouhlasím. O osudu tehdejší ČSR rozhodly velmoci na konferenci v Jaltě a v Teheránu, kdž přidělily republiku do sféry sovětského vlivu. Takže jsme se staly sovětskou kolonií a názory místního obyvatelstva byly zcela irelevantní. Je sice pravda, že komunisté u nás měli vyšší podporu než jinde ve východní Evropě, ale i tam, kde jejich podpora byla prakticky nulová, to dopadlo stejně, například v Polsku. V případě zemí, které za války spolupracovaly s nacisty, se zavedení komunismu dalo chápat jako jakýsi trest za tuto kolaboraci, ale Poláci stáli od počátku na té správné straně, bojovali a stejně jim to nebylo nic platné.

    superkarma: 0 28.06.2007, 13:45:19
  4. avatar
    [14] Juana [*]

    Asellus: kouká, že ten tvůj avatar k tobě sedne.

    superkarma: 0 28.06.2007, 10:25:28
  5. avatar
    [12] ellinor [*]

    Asellus: A jaký problémy jsou dnes, prosimtě? Jen volba mezi větším nebo menším nepohodlím, nejde o život, o právo na vzdělání nebo vybrat si práci, jakou chceš. Právě tenhle historickej nezájem vede národ do háje - neumíme spravedlivě potrestat zločince, takže tím vychováváme další, kteří se trestu nebojí, protože on nepřijde. Z komunismu v nás přetrval strach přebrat odpovědnost za svá rozhodnutí, tedy i za tresty, sankce, rušení stran.

    superkarma: 0 27.06.2007, 13:38:14
  6. avatar
    [11] femme [*]

    Asellus: jo zapomenout, to by se komoušům líbilo

    superkarma: 0 27.06.2007, 12:22:54
  7. avatar
    [10] femme [*]

    Nyotaimori: jednoznačně s tebou souhlasím

    superkarma: 0 27.06.2007, 12:21:57
  8. avatar
    [9] Rybulka [*]

    Asellus: Myslim, že je dost lidí, který zajímá

    superkarma: 0 27.06.2007, 12:09:49
  9. avatar
    [7] ivana.kuglerova [*]

    Z cluster: Tak tak, jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si to myslí .

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:25:35
  10. avatar
    [6] ivana.kuglerova [*]

    Aja: Už jsem mu ho tam strčila

    superkarma: 0 27.06.2007, 11:24:51
  11. avatar
    [5] Aja [*]

    Klémovi upadlo jedno t....

    superkarma: 0 27.06.2007, 10:11:51
  12. avatar
    [4] Smajlinka [*]

    Děvčata, copak dneska nám ne**rou na hlavu? A co s tím kdo dělá? Lidé u moci si hrabou pro sebe prostřednictvím mlčící většiny...

    superkarma: 0 27.06.2007, 08:41:30
  13. avatar
    [3] Z cluster [*]

    Nyotaimori: souhlas s bodem 4. Je lehké všechno svádět na komunisty. Byla to ale právě ta "mlčící většina", která si kolektivně nechala sr** na hlavu a dopustila aby se tenhle ksindl dostal k moci.

    superkarma: 0 27.06.2007, 07:26:51
  14. [1] 1Mona [*]

    No, tak koukám, že mám mezery ve vzdělání.Že by se přimlouval Churchill, to jsem nevěděla.Zvolit si smrt bych nesvedla, pokud bych měla dítě, ani omylem!!!( vlastně ani bez dítěte!)

    superkarma: 0 27.06.2007, 00:34:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme