Reklama

Renatě je osmadvacet, má vysokou školu, ale ještě si nenašla chlapa, který by se k ní hodil. Ne tak fyzicky, vždycky to byli chlapáci, ale intelektem. Proč si ta holka vybírá samé „lopaty“?

Lopaty

Tyhle stesky slýchám od jejího otce. Vždyť má na víc. Je jí škoda. Proč se s nimi zahazuje? Copak si nemůže najít chlapa na své úrovni? Co si s nimi může povídat?

Do jisté míry chápu otce, ale chápu i ji. Nikde není psáno, že chlap s vysokou školou nemůže být křupan, násilník nebo nudný patron. Vím o tom své a mohla bych jich napočítat nejméně pět! A naopak. Chlap, který má základku nebo učňák, může být přirozeně inteligentní, sečtělý a zábavný člověk se smyslem pro humor. I takových znám dost. Prostě ji přitahují chlapi fyzicky zdatní, kteří umí vzít za práci, a nejsou to žádná „ořezávátka“. Jako veterinářka, která je převážně v terénu, se mezi podobnými typy pohybuje celý svůj dosavadní život.

Když byla ještě na škole, její první „vážnější známostí“ byl vášnivý cyklista. Nebyl to žádný intelektuál, ale sportovec  každým coulem, který si její obdiv jistě zasloužil. Kvůli němu si koupila kolo a tvrdě makala. Pod jeho vedením dokonce vyhrála i nějaké závody. Něco jí to určitě dalo, přinejmenším slušnou fyzičku, ale cyklista byl rozvedený a už se nechtěl vázat. Tak ho pustila k vodě.

Pak si nabrnkla úžasného blonďáka s rukama jak lopaty, pracovitého, vtipného traktoristu, po kterém šílely všechny holky z okolí. Všechny pravděpodobně prošly i jeho postelí. Navzdory tomu, že si občas rád přihnul a občas jí jednu „šoupnul“, s ním vydržela celé dva roky.

Pak ji uhranul řidič kamionu, chlap vonící dálkami, s rameny jako zápasník. Byl to vášnivý vztah, plný dobrodružných setkávání, než se profláklo, že má přítelkyni a dítě. Bylo po lásce.

Podobných „existencí“ prošlo jejím životem poměrně dost. Posledním je dřevorubec Standa. Má ruce od smůly, které nejdou umýt, okouzlující úsměv a úžasné tělo. Je do něj celá pryč, a dokonce uvažuje, že by s ním měla dítě.

Jenomže o tom on nechce ani slyšet. Je rozvedený, živí nejen své dvě děti, ale i nezaměstnanou manželku, takže další závazek by už patrně neunesl. Z jeho strany docela rozumný postoj, ale takového chlapa bych pustila k vodě. Nemá perspektivu.

Jenomže Renata na to má jiný názor. Říká, že je s ním šťastná i tak, a zatím na tom nehodlá nic měnit.

No řekněte, není blázen?