Bulvár

Je to všechno na hovno!

„Je to všechno na hovno,“ řekla mi Lucie (71). „Šedesátý léta a začátek sedmdesátých byly dobrý, ale pak už to šlo z kopce.“

Ptala jsem se v centru Prahy „Co pro vás znamená 20. srpen roku 1968?“
Více o událostech v roce 1968 najdete na Ženě-in zde.

Paní Heleně (80) už se všechny ty okupace pletou. Pochází z východního Slovenska a v 68. roce byla doma. „Pro samé vojáky nebylo kam šlápnout,“ vzpomíná, jak v její vesnicí na chvíli zastavila armáda. „Měli hlad, a tak jsem přebíhala mezi polem, škrabáním brambor a vařením. Pak jsme odjeli do Čech. A nakonec jsem kvůli nim přišla o bratra – jednoho dne šlápnul na minu. Vždycky, když si na to vzpomenu, chce se mi brečet. Byla to zlá doba.“

„Hromada lidí si teď sype popel na hlavu,“ říká pan Miloslav (72), „ale my jsme takový národ. Teda, národ je dobrej, když mu něco hrozí, tak drží pospolu, ale jinak jsou všichni sobci. Ale to se ukázalo až pak, po 68. roce.“

Paní Věra (68) byla v roce 1968 už v exilu v Austrálii. „Pracovala jsem v laboratoři,“ vzpomíná. „Byly tři hodiny odpoledne, to u vás muselo být tak šest ráno, a za mnou přišel šéf, že poslouchal BBC a že Rusové vjeli do Prahy. Řekl mi, že si můžu za hodinu přijít poslechnout k němu do kanceláře zprávy. Volala jsem to své přítelkyni, taky Češce, která pracovala na škole. Večer jsme se, všichni Češi z Melbourne, sešli v takovém velkém sále a pan profesor Knopfelmacher měl projev. V neděli pak byla velká demonstrace, šli jsme kolem starého olympijského bazénu, měli transparenty a volali různá hesla proti Rusům. Byli tam tenkrát i zástupci vlády Viktorie.“

„Bylo to hrozně smutné,“ doplňuje paní Věru její manžel, pan Jaroslav (72). „Nevěděli jsme, co se bude dít, a v televizi to vypadalo hrozně. Ukazovali rozstřílené muzeum a toho mrtvého, přikrytého československou vlajkou...“

„Ono je to různé, jak to kdo bere,“ nechce se příliš mluvit panu Josefovi (62). „Sloužil jsem na dráze, zrovna jsem měl noční, když došlo k okupaci. Bylo to zlé. Byla to všechno politická špína, jak od nás, tak od nich. Mohly za to obě strany.“

Paní Vilma (77) si na nic zajímavého nevzpomíná. „Byla jsem na chalupě a řekl mi to syn, když za mnou přijel. Mně to vlastně bylo jedno.“

Jak vzpomínají na 20. srpen roku 1968 Vaši blízcí? A co Vy, pamatujete si srpnové události, nebo jste ještě byla „na houbách“? Co myslíte, bylo více lidí, kteří okupaci dramaticky prožívali, nebo těch, kterým to bylo jedno? Změnila okupace národ?

   
20.08.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [21] Karel93 [*]

    každá okupace,včera němci,rusové... dnes USA a NATO v jiných státech a zítra to bude KDO.... stojí za jsou to jen politické vlivy a nejvíc to odnese obyčejný člověk protože ty největší a nepřátelé si nakonec potřesou rukama.... přeji všem pěkný den bez okupace, násilí,a politiků, co chtějí jen moc a peníze a jak napsala ta paní předemnou žijme teď

    superkarma: 0 21.08.2007, 11:58:32
  2. avatar
    [20] Suzanne [*]

    U nás v rodině nikdo takhle nevzpomíná. U nás žijeme teď.

    superkarma: 0 20.08.2007, 20:51:25
  3. avatar
    [19] OlgaMarie [*]

    No,kolem nás jezdily tanky již před půlnocí,ale nikdo se nešel podívat jaké.Až v půl druhé k nám vlítla sousedka a pustila radio.Byla to hrůza.V pyžamech na ulici jsme se jich ptali,jestli buděť vajná.Ja něznaju,ja něznaju.Do toho přiběhl kamarád,ať se s nima nebavíme,že už je první mrtvý.Odpoledne jsem se byla hlásit coby živá v nemocnici,protože mě někdo identifikoval jako mrtvou.Když si lidi začali lehat na ulici,coby živá barikáda,plakala jsem a modlila...Komunisti jsou pro mě ZLO .

    superkarma: 0 20.08.2007, 19:55:10
  4. avatar
    [18] Itinka [*]

    Samík97: My jsme taky celou noc nespali.Mamka nadávala kdo nechal celou noc puštenej traktor.Bydleli jsme ve Frantovkách kousek od nádraží.Máma brečela, táta nadával a strejda roztřílel průkazku KSČ při obraně rozhlasu v Plzni.
    Pak nás odvezli do Prahy a ukazovali nám rozstřílené museum a hrob Jana Palacha.

    superkarma: 0 20.08.2007, 19:29:07
  5. avatar
    [17] wich [*]

    20. srpen? Co je to za novoty? Výročí se počítá ode dne, kdy to věděla veřejnost - 21. srpna. Pamatuju si to dobře, protože mám v ten den narozeniny a na veřejnoprávní TV běží pořady dokumentující tuto událost.

    superkarma: 0 20.08.2007, 15:49:48
  6. [16] Samík97 [*]

    Do Milovic letadla i těžké helikoptéry přistávaly celou noc,můj 4měsíční syn z toho randálu celou noc prořval a nakonec brzy ráno nám tu děsnou zvěst oznámila paní Kamila Moučková v televizi.Manžel odjel do práce a já se s 2 dětmi třepala strachy.Raději na to nevzpomínat....

    superkarma: 0 20.08.2007, 14:46:18
  7. avatar
    [15] Sirikit [*]

    20. srpen? Možná, jak se to vezme, snad někdy kolem půlnoci obsazovaly ruské tanky Ruzyni. Většina národa se tohle dozvěděla až 21.8. ráno. Já tehdy vstávala do práce a v šest hodin ráno jsem poslouchala rádio - první moje reakce byla: "co blbnou, hned ráno vysílají nějakou hru..." Až když jsem vyšla z domu, tak jsem pochopila, že to žádná rozhlasová hra nebyla, ulicí jezdily ruské tanky, na nich vojáci se samopaly... byla jsem z toho pěkně vyjevená... Do té doby jsem si vůbec neuměla představit něco takového. Když jsem pak slyšela střelbu..., no to taky nebylo nic příjemného. A přeju všem, aby to nikdy nemuseli zažít.

    superkarma: 0 20.08.2007, 14:42:44
  8. avatar
    [14] ivana.kuglerova [*]

    Aja: Jo, jo

    superkarma: 0 20.08.2007, 14:22:18
  9. avatar
    [13] Aja [*]

    ivana.kuglerova: ad 10.

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:53:58
  10. avatar
    [12] Olka [*]

    Okupace mohla být těžko někomu jedno, snad mi nikdo nechce tvrdit, že není rád, že věčné časy a nikdy jinak už skončily.
    U nás se teda vždycky mluvilo ne o 20., ale o 21. srpnu. Já jsem měla o důvod víc je nenávidět, v dětství jsem nechápala, proč se všichni divně ušklíbají, když vyslovím své datum narození a i později, když jsem to pochopila, s oslavami narozenin jsem to měla složité. Nejvíc jsem tím trpěla roku 88, byla jsem na povinné chmelové brigádě, a přesto chtěla aspoň trochu oslavit osmnáctiny. Jenže u příležitosti dvacátého výročí jsme měli zákaz shromažďování (na šestnáctilůžkovém pokojíku dost těžko splnitelný) a předčasnou večerku. Takže zase nic.

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:45:28
  11. avatar
    [11] ivana.kuglerova [*]

    Malé upřesnění: Vojska poprvé překročila hranice v noci 20.8., v 23:30 se to dozvěděla vláda, ale většina lidí se o invazi dozvěděla až 21.8.

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:42:54
  12. avatar
    [10] Aja [*]

    Do historie se zapsal 21. srpen 1968, kdy to veřejně prasklo.

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:39:07
  13. avatar
    [9] Juana [*]

    Ale už v noci z 20. na 21. nad námi celou noc lítala letadla, pamatuju se na ten hukot. Moje máma totiž byla od jara v nemocnici, ležela tam, kam pak začali přivážet postřelené a bylo prý tam na chodbě pak leželi i lidi, co byli mrtví, jen přikrytí prostěradlem. Proto se o mne starala přes léto babička.
    Moji rodiče ale zase dneska mají výročí svatky, takže taky vždycky slavili předvečer okupace

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:33:13
  14. avatar
    [8] Juana [*]

    Já si taky pamatuju, že to bylo 21.8. Jsou to mé nejstarší vzpomínky, byla jsem s babičkou na zahradě poblíž Prahy a ona poslouchala rádio - vysílání z Vídně (mluvila mimo jiné plynně německy) a přito brečela a říkala, že zas bude válka (narodila se za té 1. světové). Pak jsme se šly kouknout k silnici, bylo slyšet hrozné dunění a od Mělníka táhly OT, na nich Rusáci a my měli sebou vlčáka, ten na ně začal štěkat a oni na nás začali mířit samopaly - na babičku a malou tříletou holku. Hajzlové to jsou, nemám je ráda dodnes.

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:30:21
  15. avatar
    [7] risina [*]

    20.8.? Pletu si to já, nebo někdo z redakce? Nám se ségrou to děda přišel říct 21. ráno. Dodnes slyším jeho západočeský přízvuk - holk, vstávejte, je válka.. přepadli nás - Rusácí, Němcí, Polácí...

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:19:47
  16. avatar
    [6] olafka [*]

    Já se "to" dozvěděla až dvacátýho prvního, takže 20. srpen znamenal dovolenou na Slapech a pojídání šťavnatých broskví

    superkarma: 0 20.08.2007, 12:02:58
  17. avatar
    [5] Dášule [*]

    1.Stejně jako já. Byly to společné prožitky.
    2.Pamatuji, končila jsem právě VŠ.
    3.Většina lidí to prožívala velmi dramaticky. Pro řadu z nich to bylo především popření jejich vztahu k SSSR, v té době ještě žilo hodně lidí, kteří je vítali v roce 1945 a teď to brali jako zradu.
    4. Na nějakou dobu. Lidé se dost sjednotili, společně jsme měli strach o ty v Moskvě.

    superkarma: 0 20.08.2007, 09:01:40
  18. avatar
    [4] Rybulka [*]

    Nikdy nepochopim lidi, kterejm to "bylo jedno".

    superkarma: 0 20.08.2007, 08:38:49
  19. avatar
    [3] arjev [*]

    sanvean: no jo,co chceš po příslušnících. Také to neměli jednoduché. Spadali po vnitro a za zlatou mříž se nikomu nechtělo. Většina byli řadoví pěšáci.

    superkarma: 0 20.08.2007, 08:22:12
  20. avatar
    [2] sanvean [*]

    Otec má ten den narozeniny (matka 11.9., ti se hledali), jednou nějak mohutně slavil a příslušníci ho obvinili z provokace, musel ukázat občanku Ko-ko-ti.

    superkarma: 0 20.08.2007, 01:01:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme