Vztahy

Je to skleróza?


Nevím, zda už mám na to věk, jestli je to tím, že věčně myslím na něco jiného, než právě dělám, nebo zda je to docela normální skleróza. Pravdou ovšem je, že vtipy o roztržitých profesorech mi občas připomínají některé mé zážitky. Asi se musím smířit s tím, že například se u nás doma určité věci hromadí a určité nedostávají. A taky s tím, že co si nenapíšu, na to zcela určitě zapomenu.

Nedávno jsem tři dny za sebou kupovala biskupský chlebíček, protože jsem zapomněla, že jsem ho předchozí den koupila. Při vybalování toho třetího se mě manžel zeptal, zda v našem obchodě snad nepořádají výprodej biskupských chlebíčků. Na můj nechápavý dotaz, proč si to myslí, mi ukázal dva ještě netknuté biskupské chlebíčky z předchozích dvou dnů.

Naproti tomu nám chyběl chleba, protože jsem se spoléhala na to, že máme ještě nějaký v mrazáku. Nebyl tam. Manžel mi řekl, že si připadá jako kdysi na vojenském cvičení, když na ně zapomněli s jídlem a on musel konzumovat vepřovou konzervu s tatrankou. "To musí být hnusné," otřásla jsem se. "Houby víš, co je to hlad," odpověděl, ale pro chleba zašel.

Nepřetržitý prodej je pro nás opravdové požehnání, jinak bychom někdy museli jíst divné kombinace. Třeba koprovku s rýží, protože až těsně před nedělním obědem jsem zjistila, že jsem zapomněla koupit knedlík a brambory taky nejsou. Myslím, že manžel občas neví, zda se má zlobit nebo smát.

O ženách se tvrdí, že mohou dělat dvě věci současně, tedy třeba číst a zároveň poslouchat, co někdo říká. U mě to tak docela neplatí. Když se opravdu začtu, nevnímám nic kolem. Problém ale je, že i když nevnímám, reaguji např. slovy "Hm..." "Jo..." atd. Takže mluvící má pocit, že poslouchám, a spoléhá se na to. Co já dostala úkolů, které jsem si sama odsouhlasila a které jsem nesplnila, protože jsem o nich opravdu nevěděla!

Ještě s jednou příhodou se musím svěřit. To jsem se tak jednou chtěla vyhřát ve vaně. Předtím jsem se vysprchovala, pak jsem nalila do vany olej do koupele, pustila vodu a lehla jsem si. Hluboce jsem se zamyslela, takže mi několik minut ani nebylo divné, že voda nepřibývá. Až když mi začala být zima, jsem zjistila, že jsem zapomněla vanu zašpuntovat.

Nejhorší je, že se to stále stupňuje. Letos jsem si už musela pořídit diář na pracovní úkoly. Možná není daleko doba, kdy si diář budu muset pořídit i domů. Ale to ještě nebude tak strašné. Horší by bylo, kdybych zapomínala svou adresu. Tak daleko to zatím nedošlo, dokonce si ještě pamatuji své rodné číslo. Možná je to tím, že je už přes čtyřicet let stále stejné.

                                                                                                                                       Eva


Děkujeme, Evo, za vaši zpověď. Ne, že bych miloval koprovku s rýží, ale mám doma podobný exemplář :)

A nebudu si lhát do kapsy - i já občas bývám roztržitý. Nedávno jsem byl v pohoří Olympu a chystal se přenocovat venku v nadmořské výšce nad 2000 m n. m. 

Celou cestu jsem se nahlas proklínal, že jsem zapomněl karimatku. Útěchu jsem nacházel v tom, že se aspoň zabalím do žďáráku, který jsem si sebou vzal. Až při vybalování žďáráku jsem zjistil, že jsem si místo něj vzal pláštěnku.

Smích mého parťáka mi dodnes zní v uších ..

Uff - dnešní téma je roztržitost!

Jste roztržitá?
Máte hezkou, vtipnou roztržitou historku?
Nebo fotku?

Pošlete nám ji. Nejzajímavější příspěvky odměníme dárečkem.

Pište na:

redakce@zena-in.cz

   
01.11.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Enya [*]

    superkarma: 0 01.11.2005, 12:03:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme