Některé matky jsou vůči svým dětem až přehnaně úzkostné. Bohužel si neuvědomují, co tím způsobují. Právě takový případ je Marie, manželka Libora. Ta svou dceru nedá z náruče. Ani otci dítěte ji nechce dát k pochování, natož k přebalení. Bojí se, že by kdokoliv jiný, kromě ní, mohl malé holčičce ublížit.

Z chování své ženy je nesvůj. V prvních dnech měl Libor pochopení, ale jak týdny plynou a Marie stále nechce pustit dceru z náruče, začíná být nešťastný. To, že nechce dát malou někomu, koho nezná, pochopím, ale ona ji nepůjčí skoro ani našim matkám, natož mně.“ Říká otec dvouměsíční holčičky. Ten by rád své ženě s péčí o dítě pomohl, ale ona mu tu šanci nedá. „Hrozně jsem se těšil na roli otce. Chci být ten nejlepší táta, ale ona mi tu příležitost nedá. Když v noci vstanu k malé, běží za mnou a nabádá mě, ať jdu spát, že se o ni postará. Nemůžu ji ani přebalit, aniž by mi u toho neasistovala. Několikrát jsem manželce nabízel, že se o holku postarám, aby si zašla na masáž nebo kosmetiku, nechce. Do očí mi řekla, že bych to nezvládl. To mě hrozně mrzelo.“

baby

Mohlo by vás zajímat:

Libor se samozřejmě snažil momentální situaci řešit. Jeho paní chybu přiznala, nahlas řekla, že se bojí, aby malé někdo neublížil, že své dítě nade vše miluje. Také slíbila, že se polepší. Libor bohužel žádnou velkou změnu zatím nevidí. „Jediný pokrok je v tom, že když přijde návštěva, nebo jsme my někde, malou někomu na krátkou chvilku půjčí. Neustále ale stojí po jeho boku a bedlivě sleduje, co se s malou děje.“ Libor přemýšlí, že by svou manželku objednal k nějakému lékaři. Bojí se nejen o její zdraví, ale i o dceru. „Tohle už podle mě není normální láska, to je přehnaná opičí láska, která může do budoucna udělat více škody než užitku,“ myslí si Libor. „Zajímalo by mě, jestli to tak měly i ostatní ženy u svých dětí? Nerad bych něco uspěchal nebo ženě nějak ublížil,“ dodává na závěr.

Čtěte také:

Reklama