Romantici si myslí, že lidé by se měli brát z lásky. Dříve však člověk uzavíral sňatek z důvodů ekonomických a kvůli výchově dětí. Partnerské soužití má zkrátka, z biologického hlediska, především praktické důvody. A toto posuzování „užitečnosti“ partnera máme vepsáno v genech. I v přírodě jsou totiž uzavírány různá užitečná partnerství. Možná bychom s nimi mohli porovnat ta lidská.

Společné získávání potravy
Rovnoprávná partnerství jsou mezi volně žijícími druhy výjimkou. Přesto však existují – například mezi medozvěstkou a medojedem. Tady jde o partnerství potravní. Medozvěstka je drobný ptáček, který se živí včelími larvami a voskem. Není pro ni však snadné se k této kořisti dostat. A tak ke hnízdu dovede medojeda – savce, uzpůsobeného k vybírání včelích hnízd. Medojed vytáhne ven plástve, sní med a část larev, a zbytek nechá medozvěstce.

Bydlení a ochrana
Důvodem partnerství však může být i vzájemná ochrana. Takový je vztah trnorepa a štíra. Mohutní ještěři jsou specialisté na hloubení nor v písku. V jejich stinných domovech nacházejí útočiště před sluncem štíři. A na oplátku trnorepy chrání před hladovými útočníky – například lidmi, kteří ještěry vytahují z nor a používají je jako živou zásobárnu na cestách pouští.

Dopravní prostředek a uklizečka
Méně rovnoprávné je partnerství křečíků dlouhoocasých a dravčíků. Křečíci slouží hmyzu v podstatě jako dopravní prostředek a dravčíci je na oplátku zbavují klíšťat. Stejně užitečným může být i slepýš v hnízdě sovy – pojídá zbytky a tím brání množení nejrůznějšího hmyzu, který by napadal mláďata.

Když vám pije krev
Některé vztahy jsou však vyloženě parazitické. Například takový sumeček candiru se rád usazuje v žábrách sumců a saje jim krev. Kde se má zabydlet přitom poznává podle stop solí a čpavku ve vodě. Proto se v některých oblastech nedoporučuje močit do vody – zmatený sumeček se totiž ochotně nastěhuje do močové trubice, speciálními háčky na hlavě se zaklesne... a saje krev. O tom, že se jedná o krajně bolestivý a obtížně řešitelný problém, snad ani netřeba mluvit.

Proměň se k potřebě mé!
Parazité dokonce někdy dokážou proměňovat svého nositele ku své větší spokojenosti. Například jistý druh ploštěnců se zabydluje v pulcích žab a narušuje jim vývoj končetin, takže dospělí jedinci pak mají třeba čtyři zadní nohy. Jsou proto pomalejší a snadněji se stávají kořistí volavek, v jejichž trávícím traktu se ploštěnci množí a skrze jejichž trus se dostávají zpět do vody a k pulcům.

Znáte nějaké další příklady partnerství ve zvířecí říši? A jaké je to Vaše? Je rovnocenné? Má v sobě prvek „užitečnosti“? Zažila jste vyloženě „parazitický“ vztah? Nebo víte o nějakém v okolí? Mění i v případě člověka „parazit“ svého partnera?

Reklama