Bulvár

Je štěstí jen otázkou osudu?

 

Jak je možné, že jeden člověk je doslova dítětem štěstěny, a jiný nemůže jít po ulici, aby hned za prvním rohem nešlápl do exkrementu? Jsme strůjci svého osudu, nebo je nám předem daný?

Náhody?

Znám příběh muže, který přežil leteckou havárii v roce 1975 v Suchdole. Byl to spolupracovník mého otce. Vypovídal jako jeden ze svědků a hovořil o obrovském štěstí, že seděl právě tam, kde seděl. O několik měsíců později ho při cestě autem na chalupu zavalil panel uvolněný z projíždějícího nákladního vozu.

Jak je možné, že někdo přežije pád letadla, kde se tato možnost měří na hodně málo procent, aby chvíli na to zemřel smrtí, která je asi tak stejně pravděpodobná? Nabízí se jediné slovo: Osud.

Mohli bychom hovořit o lidech zasažených bleskem i několikrát za život. A přežili.

Nebo o muži, který před několika měsíci seděl v chatě u stolu se čtyřmi kamarády, když blesk doslova vylétl z žárovky nad stolem, zabil pouze tohoto muže, zatímco ostatní čtyři měli pouze šok. Nad tímto případem kroutili hlavou i odborníci. A co ta dívka, které se neotevřel padák, a ona volným pádem dopadla na pole a kromě odřené ruky jí nebylo vůbec nic? Náhoda, nebo osud?

Přikláním se k tomu, že díl svého soudu si skutečně přineseme ve chvíli, kdy se narodíme. S ohledem například na postavení planet ve chvíli, kdy spatříme světlo světa. Opravdu existují řekněme náročnější konstelace a aspekty. Pak zbývá ještě karma, kterou si každý přináší jako balíček toho, co si má „odžít“. Nejsme jen loutky v rukách Bohů, i když bych si nedovolila tvrdit, že nad námi nic vyššího není.

Strážní andělé?

Když mi bylo asi 12 let, narazila jsem v tramvaji na exhibicionistu. Strašně jsem se vyděsila, protože jsem myslela, že mi chce ublížit, a vystoupila jsem s tím, že se vrátím za maminkou do práce.  

Chtěla jsem za zadním vozem přejít na zastávku směrem zpět. Z druhé strany přijížděla tramvaj. Byla jsem tak rozrušená, že jsem se ani nepodívala, když mě někdo chytil za loket a strhl prudce zpátky. To mě probralo a já řekla děkuju. Nikdo tam nebyl. Tramvaj přesvištěla okolo a ta, ze které jsem vystoupila, se rozjela a odjela.

Dodnes cítím, jak silný to byl stisk, který mně možná zachránil život. Dodnes nevím, komu mám poděkovat. Mám víc podobných zkušeností a znám mnoho lidí, kteří prožili něco podobného. Jistě je máte také. Jak si je vysvětlujete?

Možná existuje ještě jiný svět než ten, který jsme schopni vnímat, a možná se občas prolíná do toho našeho. Možná existují entity, se kterými lze komunikovat. Možná je hodně lidí, kteří to dělají běžně, a jiní jen občas, z části nevědomě, a pak hovoří o „šťastné náhodě“. Možná jsou s námi strážní andělé.

Možná vědomí jako součást bytosti nepotřebuje fyzické tělo. Možná jde o vyšší inteligenci, která dokáže pomoci i poradit. Ale možná je to součást nás samotných, jen v jiné časové rovině. Snad existuje univerzální vědomí, či informační kanál kdo ví odkud…

Každopádně jsou způsoby, jak s „tím“ komunikovat a dozvědět se mnoho věcí. Je to o našem vnímání a jeho možnostech. A není to nikterak složité.

Nejsou to jen plané fráze

Vzpomenete si, kdy jste o něčem řekli, že to nikdy neuděláte, nebo se to nikdy nemůže stát? Vzpomenete si ještě, jestli se to opravdu nestalo? Nebo to bylo to první, co jste za čas museli přehodnotit nebo řešit? Kolikrát jste někoho varovali úslovím „nikdy neříkej nikdy“?

Je klidně možné, že naše podvědomí zachytává informaci o budoucích událostech už ve chvíli, kdy to vyslovíme. To, o čem říkáme „nikdy“, není možná nic jiného než snaha změnit budoucnost, kterou už známe. Mnohem efektivnější by bylo se připravit, než se to snažit obelhat.

Všechno souvisí se vším

Tento vzletný termín není ničím mystickým. Známe ho všichni z fyziky jako zákon akce a reakce. Prostě cokoli uděláme, má někde nějakou odezvu, která se nás nějak týká. Nikdo tu není jen sám za sebe a nikdo není bezvýznamný. Mnohdy nám ten poslední bezdomovec a zdánlivě nepotřebná osoba může jednou větou změnit třeba celý život. A ani o tom neví.

Když člověk nakopne míč například proti zdi, odrazí se zpátky k němu. Logicky. A podobným způsobem formujeme dílem vlastní osud. Jen někteří myslí, že tomu tak není. Přitom stále pracují s fyzikou, o které nepochybují.

Stačí si uvědomit, že jestliže házím proti zdi cihly, bylo by velice naivní očekávat, že zpátky budou lítat vdolky. A stále je mnoho takových, kteří tomu věří. 

Smolaři a klikaři – proč někomu přerůstají trpaslíci?

Velká část našeho života a toho, co nás potkává, je tedy zřejmě hlavně o nás. Cest je hodně a nikdo nás nenutí do žádné z nich. Je to naše volba. Bůh nemá čas řešit prkotiny. Lze si ale najít cestu k mnoha informacím (zdroj prozatím není jasný a říkejme tomu, jak chceme. Třeba andělé...) a hodně tím změnit. Lze změnit i cestu, kterou jsme nastoupili. Ovšem její část se patrně zkraje promítne do té nové, protože co už jsme udělali, se nikam neztrácí.

Všechno je to o tom, jak přemýšlíme, co děláme, do jaké hloubky a kolika směry se naučíme dívat, a jsme-li ochotní být upřímní sami k sobě.
Nikdo není bez chyb. Ale za naše neúspěchy zpravidla odpovídáme sami. Jsme totiž plně odpovědní za všechno, co od nás odchází, a jsme součástí něčeho, čemu se teprve učíme rozumět.

Myslíte si, že štěstí je otázkou náhod? Jaké jsou vaše zkušenosti? Jak si je vysvětlujete?

 

   
21.07.2008 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [44] Mánek [*]

    to je pravda, že štěstí je jen v osudí toho nahoře

    superkarma: 0 23.07.2008, 08:20:32
  2. avatar
    [43] Meander [*]

    Irena1: No jo vlastně

    superkarma: 0 22.07.2008, 11:02:11
  3. avatar
    [42] Irena1 [*]

    Meander: jááááááááá ale taky bych tu sílu neměla, jsem srab

    superkarma: 0 21.07.2008, 20:08:37
  4. avatar
    [41] anipek [*]

    Koho mají oběsit!!!Ten se neutopí.....

    superkarma: 0 21.07.2008, 19:04:20
  5. avatar
    [40] Meander [*]

    Irena1: Když já nevěřím tomu, že se někdo doopravdy vnitřně vyrovná s tím, že to má za pár a že to nebude pěkná smrt. Sorry, na sílu pozitivního myšlení nevěřím. Lidi jsou vesměs zbabělí a pohodlní a tohle vyžaduje vlastnosti světce. Kdopak je dneska světec?

    superkarma: 0 21.07.2008, 16:54:29
  6. avatar
    [38] Irena1 [*]

    Meander: když ty to zas bereš doslovně a dogmaticky..jasně, že ten člověk nechce umřít a má starost o dítě..ale je otázka vnitřního vyrovnání, jestli je nějakým způsobem smířený se situací a těží aspoň to, co jde...nebo zvolí čistě jenom všechna negativa

    superkarma: 0 21.07.2008, 16:44:34
  7. avatar
    [37] Irena1 [*]

    Meander: když ty to zas bereš doslovně a dogmaticky..jasně, že ten člověk nechce umřít a má starost o dítě..ale je otázka vnitřního vyrovnání, jestli je nějakým způsobem smířený se situací a těží aspoň to, co jde...nebo zvolí čistě jenom všechny negativa

    superkarma: 0 21.07.2008, 16:44:32
  8. avatar
    [35] Meander [*]

    Irena1: A teď tu o Sněhurce.
    Tohle je nesmysl. S rakovinou v konečném stádiu nemůže být šťastná ani minutu a dám cizí ruku do ohně, že nenávidí všechny, kdo jsou zdraví. Jestli má ta děcko, je nešťastná tuplem, ale zase jí to dává sílu se přetvařovat, aby děcko nic nepoznalo.

    superkarma: 0 21.07.2008, 16:34:03
  9. avatar
    [33] Irena1 [*]

    Manx: no a čím víc se bude užírat, tím hůř jí bude...všechno je to v naší hlavě

    Jasně, že když mě bolí zub nebo si zlomím nohu, tak jsem nešťastná, ale můžu si to znepříjemnit fňukáním a sejčkováním, že to se mi určitě stane znova nebo to bude horší a co když mě zítra bude bolet další zub - a tím hůř mi bude.

    Nebo si řeknu: holt mi ho vytrhnout, nohu sešroubujou, zaplaťbůh, že je to jen taková maličkost.

    U rakoviny samozřejmě nebudeš mluvit o maličkosti, ale manželka kolegy taky má a v posledním stádiu...a je šťastná za každý den, kdy je jí líp a má třeba sílu pohladit syna nebo s ním dojít aspoň na lavičku před barák...

    superkarma: 0 21.07.2008, 16:11:27

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] Irena1 [*]

    Manx: s tím zdravím souhlasím jen částečně...otázka je, jestli ten člověk přijme svoji nemoc nebo postižení jako křivdu a podle toho se chová.
    Nebo to vezme jako fakt, se kterým žije a užívá si tak, jak to jenom jde.
    Kamarád je na vozíku, téměř neschopný žít bez cizí pomoci, včetně postižení hlasivek, takže ani s mluvením to není nic extra...ale tak strašně je rád, že vůbec přežil a že si může užívat koukání na svět... a zázrak, uzdravuje se, před lety mu nedávali ani šanci na přežití...a dneska žije, znova komunikuje, učí se pohybovat rukama... A JE ZA TO RÁD a šťastný za každý pokrok

    superkarma: 0 21.07.2008, 15:56:46
  2. avatar
    [29] Meander [*]

    jiti: Já potkala divnou vystíhovanou rodinku v Teskáči u pokladny. Koukali kolem sebe úkosem, děti se držely za ruce a pořád se plaše rozhlížely a všichni vypadali jako by je právě osvobodili z lágru. Měli trička VESMÍRNÍ LIDÉ

    superkarma: 0 21.07.2008, 15:06:14
  3. avatar
    [28] jiti [*]

    Meander: tak ty miluju . Do toho Ašťára byla zblblá celá rodina mé kamarádky. Mimochodem, rodiče vysokoškoláci, ona šla pak taky na vejšku. V každé místnosti měli jeho obrázek, já jen nevěřila vlastním uším když mi vyprávěla jak se večer dívaj na oblohu a komunikujou s nějakou vesmírnou lodí. Sem si myslela že si ze mne dělaj srandu

    superkarma: 0 21.07.2008, 14:41:16
  4. avatar
    [27] algidda [*]

    Všechny nás postihuje čas a nepředvídané události, okolnosti.

    superkarma: 0 21.07.2008, 14:12:08
  5. avatar
    [26] Trinii [*]

    Spíš mi příjde, že ta cesta je rovná, ja daná a přesně taková, jakou si ji ty uděláš...prostě jdeš životem a nevidíš konec. Nebo jsem si to jenom z minula zasloužila o nic se nesnažit, žádné štěstí, žádná smůla, krásný život a třeba už ten další konečně nebude.

    superkarma: 0 21.07.2008, 14:06:56
  6. [25] soofii [*]

    Mánek: občas si také říkám, že se můj anděl strážný musel pořádně zapotit a věřím na osud, že každý ho má nalajnovaný

    superkarma: 0 21.07.2008, 13:25:11
  7. [24] Mánek [*]

    určitě mám anděla strážného, při mých průšvihách, jsou dost čsto.

    superkarma: 0 21.07.2008, 13:14:07
  8. avatar
    [23] Meander [*]

    jiti: A co ještírci a Aštar Šeran?

    superkarma: 0 21.07.2008, 13:12:45
  9. avatar
    [22] jiti [*]

    Věřím na osud i na anděla strážného. Nevěřím však v boha.

    superkarma: 0 21.07.2008, 13:02:03
  10. avatar
    [21] Irena1 [*]

    Míšo, hezky napsané, ale bohužel (pro ně), kdo nad tím nebude aspoň trochu víc přemýšlet nebo se tím zabývat i hlouběji, nijak mu to nepomůže...lidi si hodně berou jen rychlou berličku a pak zas zapomínají, že všechno se jim vrátí, a že přání se plní, takže je třeba nad nimi přemýšlet apod.

    Jinak podepisuju Pentličku

    superkarma: 0 21.07.2008, 12:58:42
  11. avatar
    [20] Kelly [*]

    Arči: to u nás říkáme, že "Ďábel vždy s.re na větší hromadu." Ať se jedná o štěstí, či smůlu ...

    superkarma: 0 21.07.2008, 12:20:41
  12. avatar
    [19] ToraToraTora [*]

    Jaké si to uděláme, takové to máme....ale přeci jen nejsme předurčeni pro vše, co bychom si přáli

    superkarma: 0 21.07.2008, 12:11:57
  13. avatar
    [18] Arči [*]

    Každý svého štěstí strůjcem....

    ...ale někdy mám pocit, že na některé lidi se ta smůla prostě lepí a druzí chytají jen štěstí.

    superkarma: 0 21.07.2008, 11:40:13
  14. avatar
    [17] Michaela Kudláčková [*]

    lukas.cejka: ...to je chyba. Ale máš pravdu

    superkarma: 0 21.07.2008, 11:03:07
  15. avatar
    [16] Michaela Kudláčková [*]

    bookcase: Moc děkuju - zrovna tady u toho to obzvlášť potěší. Záleželo mi na tom - díky.

    superkarma: 0 21.07.2008, 11:02:11
  16. avatar
    [15] Lukáš Čejka [*]

    michaela.kudlackova: jeho smysl pro humor je mi blizky, ale ne kazdy to u nej asi oceni

    superkarma: 0 21.07.2008, 11:01:14
  17. avatar
    [14] Michaela Kudláčková [*]

    michaela.kudlackova: ...nebo ženská, nebo obojí...

    superkarma: 0 21.07.2008, 11:00:34
  18. avatar
    [13] bookcase [*]

    Míšo, až mě z toho mrazí..Skvěle napsané

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:59:44
  19. avatar
    [12] Michaela Kudláčková [*]

    lukas.cejka: Ať je to jak chce Luky, každopádně má smysl pro humor a je to prima chlap

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:58:48
  20. avatar
    [11] Michaela Kudláčková [*]

    Pentlička: Hezké

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:56:15
  21. avatar
    [10] Lukáš Čejka [*]

    Bůh nemá čas řešit prkotiny. -> ve vsech nabozenstvich je buh absolutni - mimo prostor a cas, takze v tom to nebude, spis ho to proste bavi, protoze ma naopak dlouhou chvili

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:55:22
  22. avatar
    [9] Michaela Kudláčková [*]

    aninas: Asi tak nějak. Souhlas - " kdo pokorný jsi, moudrostí oplýváš". Nevím, kdo to napsal, ale moudrý byl :-)

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:54:20
  23. avatar
    [8] paníliška [*]

    Nás na školeních taky učí, abychom mysleli pozitivně a v profesi se nám bude dařit. Zkouším to a někdy to i vychází.
    Zažila jsem člověka, který byl opravdu těžce nemocný. Dlouho ležel v nemocnici a to, co zkusil, bych nepřála ani nepříteli. Zdálo se, že zemře, ale asi po roce se mu podařilo nemoc porazit a vrátil se zpět do života, nastoupil do práce a fungoval jako dřív. Měsíc po návratu do práce zahynul při dopravní nehodě, kterou nezavinil. Co si o tom myslet?

    superkarma: 0 21.07.2008, 10:05:23
  24. [7] Mehteb [*]

    Mám kamarádku co zkoušela studenty na vejšce... Vždycky jim říkala, aby mysleli pozitivně jenom na ty věci co umějí a na otázku co si chtějí vytáhnout....Pak jí dali mnozí zapravdu, když zkoušku udělali a opravdu uměli třebas jen tu jednu otázku co si vytáhli.
    A když jsme u těch příloví - taky se říká o něčem když po tom moc a moc toužíš - dej si pozor aby se tě to opravdu nesplnilo.....aby tě pak nečekané štěstí nerozhodilo...

    superkarma: 0 21.07.2008, 08:46:44
  25. avatar
    [6] Pentlička [*]

    Jsem přesvědčená, že neexistuje ani náhoda ani osud. Všechno má svou příčinu, ale bohužel některé příčiny nejsme schopni ovlivnit.

    superkarma: 0 21.07.2008, 08:18:00
  26. avatar
    [5] OlgaMarie [*]

    aninas:
    "Mistře, co je na konci?"
    "Kdo byl na začátku, byl i na konci."
    Z Evangelia apokryfního evangelia z 1. století od apoštola Tomáše.

    superkarma: 0 21.07.2008, 07:40:25
  27. avatar
    [4] aninas [*]

    Uprimni sami k sobe je to nejtezsi, co muze byt. A kdo si mysli, ze ne, tak se plete. Pokora. Zapomenute slovo, jenz by nas melo provazet. Nic neni nahoda. Vse je dane uz predem.
    Rekla bych, ze je to dano uz davno predtim, nez se narodime. Narodime se tam a tem rodicum, kde prave prozijeme, co si mame prozit. A pokud nedospejeme k nejakemu stupni vedeni, tak budeme prichazet na svet znovu a znovu a vzdy na uroven toho chapani vseho, jak jsme z tohoto sveta odesli. A s Bohem a nabozenstvim to nema vubec nic spolecneho. Ale nebrani mi to verit, ze cosi mezi nebem a zemi existuje. Sila energie

    superkarma: 0 21.07.2008, 04:53:51
  28. avatar
    [3] Eva_CZ [*]

    Aneb : vsechno, co se mi stalo a deje ma naprosto logicke vysvetleni.

    superkarma: 0 21.07.2008, 03:27:35
  29. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    Mickey Mouse: nemam co dodat, mam to taky tak.

    superkarma: 0 21.07.2008, 03:27:08
  30. avatar
    [1] Mickey Mouse [*]

    Věřím, že i za náhody, které mne potkávají, si mohu sám. Opravdu! A proto nezbývá, než se dál snažit žít svůj život.

    superkarma: 0 21.07.2008, 00:15:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme