Sytý hladovému nevěří a tomu, kdo pracovní místo má, bude následující téma vzdálené (i když jsme ho tu trochu načaly před časem v článku od Překvalifikované). Přiznám se, že poslední kapkou do poháru, která vyvolala reakci z mé strany, byla jedna debata v televizi na téma „Jak je těžké najít práci pro nekvalifikované či lidi před důchodem“. Pána, který tam uváděl úřednické důvody, jsem měla sto chutí zakousnout. A co my, kvalifikované, středního věku, plné elánu do práce, jakou máme šanci? Ha – jak ten pán chce motivovat podniky, aby nás, potažmo mne, braly všemi deseti?!
Samozřejmě, že nesedím doma s rukama v klíně a aktivně hledám zaměstnání. Po určité době si však kladu otázku: Byly prostředky, které jsem zvolila, efektivní? Jaké jsou šance a) s inzerátem v novinách a na webu, b) se spontánní kandidaturou a c) přes personální agenturu?
Šance jsou – ač divná charakteristika, tak pravdivá – zdlouhavé a nejasné. Na inzerát neodpověděl nikdo seriózní. Pokud jde o agentury, obešla jsem jich mnoho a reagovala na mnoho inzerátů. Výsledek byl 2 pohovory ve firmách. Se spontánním oslovením firem je to podobné. Firma odpoví, pokud odpoví, tak za 3 měsíce. Většinou ale nemají místo, ale rádi si uloží váš životopis do „aktivní“ databáze.
Ale i na celé této anabázi vidím jedno velké pozitivum: při pohovorech jsem se naučila formulovat své myšlenky, uvědomit si, co vlastně chci a také reagovat na různé otázky či poznámky.
Ta nejklasičtější je (také jsme to tu probíraly): „A plánujete rodinu?“ nebo „A to nemáte rodinu, o kterou byste se starala?“ Tuto otázku jsem dostala jak v personální agentuře, tak samozřejmě při pohovorech v podnicích. Odpovídám, podle formulace otázky: „Vzhledem k tomu, že jsem tady, tak mám zájem pracovat.“ nebo „Až děti přijdou, tak přijdou, ale teď mám zájem pracovat, proto jsem tady.“,“ Víte, nejlepší je mít děti v x letech, ale řekněte mi, ptáte se na to samé mužů? Vždyť ten kandidát by mohl být čerstvě ženatý a zamilovaný nebo jeho žena může rodit za pár měsíců. Onen pán může být tedy nesoustředěný nebo odveze manželku do porodnice a přitom mu uteče nějaká skvělá investiční příležitost a způsobí tím vaší firmě újmu. A co když půjde na mateřskou zrovna on? – vždyť víte, že dnes už to možné je.“
Tak mne napadá, neměla bych být personalistou? :-)
Reklama