Vážená redakce,
zasílám Vám článek - je to takový problém, nad kterým teď často přemýšlím.

Před třemi lety jsme dostali nové sousedy. Milí sympatičtí lidé se čtyřletou Janičkou. Přistěhovali se z města vzdáleného asi 70 km, snad z osobních důvodů. Pro oba bylo jejich soužití totiž druhým manželstvím a ona utíkala před svým bývalým přítelem, se kterým měla tuhle holčičku a který ji přes dceru neustále ztrpčoval život. Asi jí vadilo i to, že její současný partner věnoval čas i své bývalé rodině, která ve městě také bydlela.

Takže se objevili v našem domě. Neuplynuly snad ani čtyři měsíce a sousedčin bývalý partner se do našeho města přestěhoval také. Pro Janičku si pravidelně docházel a vtloukal jí do hlavičky, jaká že je její matka... Podotýkám, Jana ještě ani nechodila do školy a časem z toho začala být psychicky docela "rozhozená". Ale přesto si našla v domě kamarádku - mou dceru a taky tu bydlela "hodná teta", u které pobývala, když byli oba rodiče v práci (oba pracovali na směny) - myslím, že když byla doma a ve svém prostředí, docela na "prvního tatínka" zapomínala a byla šťastná.

Po ani ne dvouletém pobytu jsme se naráz dozvěděli, že sousedé se hodlají přestěhovat znovu tam, odkud přišli. Začali shánět kupce na byt a stěhování bylo na spadnutí. Jenže ve chvíli, kdy se jim podařilo byt prodat,  nějak se nepohodli a paní se pomstila tím, že prohlásila, že se zpátky stěhovat nebude.

Jenže, kam jít ? Vyřešili to tím, že rychle koupili první byt, který se jim v našem městě naskytl, jenže ten byl v jiné čtvrti. Takže druhé stěhování, Janička to obrečela, ale smířila se s tím a kromě toho k nám ještě občas chodili, takže se s mou dcerkou vídala a nějak se se situací srovnala.

Ale uplynul další rok, Janička nastoupila minulý měsíc do školy a minulý týden jsme se dozvěděli, že se znovu stěhují... samozřejmě do svého původního bydliště.

Tak nevím, je mi jasné a vidím to, že Janiččini rodiče (maminka + druhý tatínek) mají dcerku rádi a dýchali by pro ni, ale z druhé strany, zdá se mi od nich bezohledné, že s dítětem takhle neustále "šibují", aniž by dbali na to, jak to jejich malá nese. Myslíte, že je vhodné vytrhovat dítě tak často z "jeho prostředí"? Ještě navíc, když má jako handicap rodinný problém?

V Americe prý je časté stěhování běžné, ale asi jsem konzervativní, nezdá se mi to být pro dítě příliš pozitivní .


                                                                                                                                čtenářka

Reklama