.

Je pod Vyšehradem ukryt poklad?

Cestování

Je pod Vyšehradem ukryt poklad?

Možná každý, kdo projíždí nádherným tunelem vytesaným ve skále pod Vyšehradem, si uvědomí, že Vyšehrad je výjimečnou pražskou památkou, která stejně jako Pražský hrad při pohledu na Prahu vyčnívá. Předpokládá se, že Vyšehrad byl založen Přemyslovci někdy v 9. století jako protějšek Pražského hradu na pravém břehu Vltavy.

 

Vytesaná skála, na které se Vyšehrad nachází, je na jedné straně jeho ozdobou, ale na straně druhé velmi nepraktickou „podstavou“.
Je břidličná a rozpadá se. Je tedy sanována a kvůli prudkým srázům udržována horolezeckou technikou.

 

Toto zřejmě nečinilo velké starosti Boleslavovi II., který zde v 10. století nejprve postavil kamennou rotundu sv. Jana Evangelisty. Vratislav II. přestavěl ve druhé polovině 11. století původní dřevěné hradiště s hliněnými valy na kamenný románský hrad s knížecím palácem, který využíval jako své ústřední panovnické sídlo. Založil zde kapitulu a dal pro ni vystavět kapitulní kostel sv. Petra a Pavla, baziliku sv. Vavřince a dodnes dochovanou románskou hřbitovní rotundu sv. Martina. Ve 12. století kníže Soběslav kapitulní kostel rozšířil a nechal bohatě vyzdobit. Po jeho smrti však význam Vyšehradu upadal, centrum dění se přeneslo na Pražský hrad.

 

Karel IV., ctitel českých tradic, obnovil jeho význam. Dal zde vybudovat pevný gotický hrad s věžovitou hlavní branou a novým kamenným palácem. V duchu gotiky nechal přestavět i kapitulní kostel.

 

K Vyšehradu se pojí několik pověstí.
Nejznámější z nich je o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi. Dle všeho si ji ale vymyslel Václav Hájek z Libočan, který žil v 16. století. Bylo dokonce zjištěno, že jméno Šemík, coby jméno mluvícího koně, zřejmě pochází z německého eposu Rosengarten, jehož hrdina Wittich má koně jménem Schemig. Epos se do Čech dostal ve 14. století a stal se zřejmě jedním z inspiračních zdrojů Hájkovy legendy.

 

Mezi Berounem a Příbramí se dnes nachází vesnice jménem Neumětely, kde se dodnes nalézá dokonce Šemíkův pomník a pod kamenem údajný hrob. Nicméně již v 19. století byl proveden archeologický průzkum, který zde neodhalil vůbec nic.

 

 

Zajímavější pověstí o Vyšehradu je pověst o starém pokladu. A není to jen ta notoricky známá ze Starých pověstí českých.

Připomeňme si kousek jeho dramatické historie. Na podzim roku 1420 dobyla Vyšehrad husitská vojska. Z místa, které v té době mohlo výstavností konkurovat Pražskému hradu, zbyly pouhé ruiny. Kostely, domy kněží i královský palác byly vydrancovány a pobořeny. Na několik desetiletí se stal vyšehradský areál pustinou.

Dnešní Vyšehrad stojí prakticky na sutinách, v nichž zůstaly neprozkoumané sklepy domů, krypty kostelů, únikové chodby a možná i přírodní dutiny. Vzhledem ke spěchu, v jakém opouštěli své majetky církevní hodnostáři, není vyloučeno, že alespoň část cenností, které nemohli momentálně pobrat, leží pod zemí dodnes.

 

Tato představa vždy probouzela zájem hledačů tajemna.
Zatím poslední pátrání v tom směru podnikl v roce 2000 záhadolog, spisovatel a scénárista Otomar Dvořák. Nemohl samozřejmě popadnout krumpáč a začít kopat sondy. Uchýlil se proto k metodě, která – i když zatím ne u všech – zvolna nabývá na vážnosti, totiž k psychotronickému zkoumání (proutkaření).

Nezávisle na sobě nechal dva psychotroniky zakreslit do plánku podzemní dutiny a depoty drahých kovů v okolí chrámu sv. Petra a Pavla. Výsledek byl fascinující: i když se v jiných věcech od sebe lišili, oba psychotronici shodně označili – aniž by o sobě věděli a i když každý z nich používal jinou metodu (první zkoumal situaci na místě, zatímco druhý pracoval výhradně s mapou) – totéž místo za chrámem sv. Petra a Pavla, kde se mají nacházet v hloubce 7 metrů (druhý tvrdil že pouze 5 metrů) cenné předměty (snad) církevního charakteru…

Je tedy docela možné, že v případě vyšehradského pokladu nejde jen o zajímavou pověst.

 

Že by tedy slavní lidé, kteří jsou pohřbeni na Vyšehradském hřbitově, střežili neobjevené cennosti našich předků?

 

Zajděte se na Vyšehrad podívat.
Přilehlým parkem dojdete příjemnou procházkou až k ochozům, ze kterých je skvělý výhled na Prahu.

Poklad zde asi nenajdete, ale jistě si přijdete na své.

 

 

Zdroj: Vladimír Mátl, Noviny Prahy 2, číslo 3, 2002

 

       
   
10.11.2004 - Doma - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Jindriska8 [*]

    Zajímavé čteníSml22

    superkarma: 0 04.10.2012, 17:36:51
  2. avatar
    [3] Wiki [*]

    Kote: jj, kasematy jsou super, ja byla v Josefove a vsichni jsme tam chodili se svickovyma lampama ... podzemi miluju

    superkarma: 0 10.11.2004, 09:50:17
  3. avatar
    [2] Jupíí [*]

    nojo záhadičky, to se mi líbí

    superkarma: 0 10.11.2004, 07:02:37
  4. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Doporučuju navštívit kasematy, fajn zážitek, zvlášť když vám při cestě ven průvodce zhasne světlo

    superkarma: 0 10.11.2004, 03:17:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme