Domácnost

Je pes přítel člověka nebo ne?

 Pokud chováte doma zvířectvo od rybiček přes hady, pavouky, želvy,  křečky až po kočky – nemáte s tím žádný problém.

Psi ale štěkají a musí chodit ven.
Tady se ale dostávají do kontaktu s přírodou, městem, jinými psy a lidmi.
Kdysi jsem se psů bála.
Potom jsem ochrnula a byla celé dny sama doma. Rodina mi pořídila přítele – trpasličího pudlíka, který mě dostal z bytu ven.
Koupila jsem si knihu o chování psů, abych věděla, co mi kamarád říká.
Je škoda, že lidé málo vědí o psech, protože by se předešlo mnoha konfliktům.

Psi jsou bohužel nejvíc nejistí z chování dětí – nekoordinované pohyby, křik, pláč, mávání ruček – to pes neumí jasně identifikovat. Navíc se děti kolikrát nešetrně psa dotýkají, pes jim to dává najevo, ale to zase dítě nepochopí.
Proto by bylo dobré, kdyby se podařilo tyto dvě skupiny od sebe poněkud oddělit.
U nás na sídlišti s tím problémy nemíváme. Je tu dostatek zelených ploch i les.
Poslední věc, co ještě chyběla, se už buduje - oplocené hřiště, které je vyhrazeno pouze dětem.
Takové plochy jsem viděla ve Francii. Tam je dovoleno i sezení na trávě, pokud tedy není právě kropená nebo tam nebyli holoubkové….

Co se tedy ještě vytýká psům a jejich páníčkům?
To jsou psí hromádky. U nás jsou koše s pytlíky. Podle mých zkušeností uklízí se po malých plemenech… Je tu ale hodně velkých psů, velkých hromad, po nich nikdo neuklízí. Obvykle argumentují vysokým ročním poplatkem.

Jak je to ve světě?
Já vím pouze, že v Paříži jezdí speciální motorky, které hromádky vysávají. Kromě toho někde jsou na obrubníku namalovaní psíci, tam by měli hromádky dělat.
Ve Švýcarsku se zkoušely psí záchody, obdoba pískoviště, ale nějak se to neujalo a odborníci to nepovažují za dobré řešení.

Ve zprávách často slyšíme – pes napadl, pes pokousal…
Ne vždy je to však vina psa.
Poslední příklad – chlapec přelez plot a šel za přivázaným psem. Pravděpodobně se ho pes polekal a zaútočil.
Další příhoda – chlapec střílel na psa za plotem, jednou se ti dva potkali na ulici a dopadlo to špatně, pes si pamatuje…

Samozřejmě existují i nezodpovědní lidé, nemají psa na vodítku, pes nemá náhubek atd.

Uvedu pár námětů k zamyšlení

  • malý chlapec odešel z domova s fenkou jezevčíka. Ta se ho snažila zahřát svým tělem a neopustila ho, ani když umrzl.
  • canisterapie – u nemocných dětí, stresovaných, autistických a mentálně opožděných se jejich stav zlepšil
  • staří a opuštění lidé mají ve psovi společníka a cítí se mnohem lépe
  • slepečtí psi
  • psi vycvičení, aby pomáhali lidem upoutaným na vozík
  • psi, kteří vyhledávají drogy, zasypané

A co vy, jaké máte zkušenosti?

   
26.03.2004 - Dům a byt - autor: Jitka Kubíková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [231] elfos [*]

    Moc pěkně napsaný článek, Jitko
    Psi člověku pomáhaji, o tom není pochyb. Ať už jako strážní a záchranářští psi, společníci postižených i osamělých lidí, nebo svou láskou, tím, že JSOU. Pokud jde o psí hromádky či pokousání lidí psem - tohle už je záležitost LIDÍ, ne psa. Na majiteli záleží, jestli po svém psu uklidí, jestli ho má venku zajištěného vodítkem (na místech, kde není povolen volný výběh psů), a jestli ho má vychovaného - jestli o svého pejska zodpovědně a s láskou pečuje, a opatruje ho.

    superkarma: 0 05.09.2004, 08:16:31
  2. avatar
    [230] Lucimo [*]

    Luciš: My měli Beníka taky z útulku a taky jsem ho vlastně jakoby "vyženila" ... A můžu souhlasit, děti mu nevadily ani mimo kočárek...ani když ho tahaly za uši, strkaly prsty kamkoli... Maximálně si znechuceně odfrknul a odešel odpočívat jinam...

    superkarma: 0 29.03.2004, 10:29:01
  3. avatar
    [229] Luciš [*]

    Syn mého bývalého šéfa vyženil dogu původně z útulku. Prý není hodnějšího a upřímějšího tvora. Snáší se i s (to je sice v kočárku nebo v postýlce) ale vůbec nežárlí. Jmenuje se Jonáš

    Naše kokřice lehá před každým na záda a vrtí ocáskem a nechá se uňuchávat. Snese se i s ostatními fenkami, neměly jsme zatím větší problém, jen jednu nepřivázanou pitbulku, která paničku vůbec neposlouchala.

    superkarma: 0 29.03.2004, 10:16:02

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [228] Lucimo [*]

    Luciš: Ten náš obřík miloval malé fenečky. Takže jeho platonické lásky mu většinou nesahaly ani po kolena...

    superkarma: 0 29.03.2004, 10:05:44
  2. avatar
    [227] Luciš [*]

    Lucimo: Zrovna včera jsme s nasmáli. Naše objevila takovou obrovskou hromadu, děsně se jí líbila, fujtajbl. A my jsme se hádali, jestli se řekne dogino nebo dogí h...o

    Jinak dogy jsou hrozně mírumilovné, ale jak je naše Bobiša vidí, tak dělá neviditelnou (říkáme, že trhá rybíz) a ocásek jakoby ani neměla.

    superkarma: 0 29.03.2004, 09:40:31
  3. avatar
    [226] Lucimo [*]

    kubikm: Kubi, od tebe bych nečekala tak radikální větu - "ale chovatelé velkých psů zásadně ne" Už jsi ji pronesla víckrát a mně osobně se to velice dotýká. Protože jaký je větší pes, než 80kg doga? A hovna jsme sbírali i na vesnici, v lese...o městě ani nemluvě. Takže negeneralizuj...

    superkarma: 0 29.03.2004, 09:14:23
  4. avatar
    [225] Luciš [*]

    Kubikum: ve vyhlášce Olomouce fakt musí v centru mít psi na vodítku i náhubek. V ostatním Olomouci stačí jen vodítko. Ale zajímalo by mě, co myslí tím centrem. Asi zrovna jak se vyspí.

    superkarma: 0 29.03.2004, 07:27:49
  5. avatar
    [224] kubikm [*]

    Lucylle: 20 tun, to je tedy už síla...

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:43:32
  6. avatar
    [223] Lucylle [*]

    http://www.hundekot.de/

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:38:40
  7. avatar
    [222] Lucylle [*]

    A jeste jsem se docetla,ze je ve Vidni nahlaseno 45.000 psu a nejspis i minimalne stejny pocet psu nenahlasenych,ten poplatek za psa rocne cini 44€.
    A kazdy den na ulicich Vidne konci odhadem 20 tun psich vymesku

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:37:33
  8. avatar
    [221] Lucylle [*]

    Tak jsem se docetla,ze nejvetsi volny vybeh pro psy je ve Vidni v Pratru.

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:32:59
  9. avatar
    [220] Lucylle [*]

    kubikm: Ja prave ani nevim....stojany se sackama nikde nevidim Spis si myslim,ze za to davaji vysokou pokutu a pak si to kazdy rozmysli,jestli necha pejska udelat potrebu na chodniku a nebo s nim zajede do nedalekeho lesiku.
    Jsou tu specialni vybehy pro psy-v centru,odkud je to nekam do prirody prece jen dal Tam to cisti

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:23:49
  10. avatar
    [219] kubikm [*]

    Lucylle: jak to řeší Vídeň?

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:12:08
  11. avatar
    [218] Lucylle [*]

    Andula:
    To vidim v Brne u mamky pred barakem,to je odporny,hlavne jak to jeste neni zarostly travou a clovek vidi jen hovno na hovne(fakt,s prominutim)
    Ja bych tam ani psa nepustila,aby v tom slapal,tam neni mistecko volny Ono je to ve meste tezky,ale tak by to meli nejak odsavat,cistit a ne cekat,az se to rozlozi Kdyz tam vykonava denne potrebu aspon 20 psu z prilehlych baraku

    superkarma: 0 28.03.2004, 23:08:38
  12. avatar
    [217] Andula [*]

    Lucylle: vidis, tady minuly tyden duchodkyne nechala psa vykalet se na travnik primo pred nas vchod, prede mnou a pred ditetem a pytliky pry nepouziva, v prirode se to zase rozlozi...

    superkarma: 0 28.03.2004, 22:08:58
  13. avatar
    [216] kubikm [*]

    Lucylle: to my tady tady, stojany máme i sáčky
    ale chovatelé velkých psů zásadně ne
    bezdomovci tu nasviní nejvíc...neplatí poplatek a neuklízí po sobě
    nejhorší jsou očůrané zadní trakty domů - to se chlapi vrací z hospod domů...to navíc strašně smrdí, v létě v přízemí nejdou ani otevřít okna....
    taky jsou k vidění tampony, vložky a prezervativy + injekční stříkačky a ulámané lžičky....

    superkarma: 0 28.03.2004, 20:47:36
  14. avatar
    [215] Lucylle [*]

    medved: S tim napadenim psa clovekem mam zkusenost,zname chteli podriznout spicla!Prisel s reznou ranou na krku,cely od krve,ale podarilo se ho zachranit(sesit).Pravda,stalo se to v ctvrti,kde psi pecinku nekteri obyvatele povazuji za spestreni jidelnicku(zadarmo)
    Jinak mam psy moc rada,hromadky na ulicich me taky stvou ,ale to nemuzu vycitat psum.....spis jejich panickum
    V Monte Carlu jsem nevidela psi hovinko,vsude(kazdych par metru) byly stojany se sacky a lopatkou

    Jo a muj znamy(bydli v uplnem centru Brna)po svem pejskovi pokazde uklidi,nosi si sacky u sebe

    superkarma: 0 28.03.2004, 19:46:51
  15. avatar
    [214] janinkab [*]

    Taky znám lidi, co si vždy pořídí největšího psa a pak ho učí jít po krku- lidem! Je ale pravda, že je jen v areálu domu a nikdy není mimo sám. Ale zatím to asi moc nepomáhá- už 2x je vykradli...

    superkarma: 0 28.03.2004, 17:29:51
  16. avatar
    [213] janinkab [*]

    Máme odjakživa. Když se narodila sestra i brácha, měli jsme ovčáka- byl to , nemiloval cizé děti a staré baby- nekousal, ale skočil a škrábl, ale doma nikdy žádný problém nebyl. Po něm jsme měli dalšího ovčáka, zlatíčko, ale když se mu sestřenka s kamarádkou dobývaly do boudy, tak kousl. Teď máme dva , mámu se synem. Žaneta je vtíravá, nikdo kolem nemůže přejít, aniž by ji podrbal- platí pro dospělé i děti. Ferda se dětí bojí- snaží se jim vyhýbat. Nevím, co by udělal, kdyby se na něj dítě sápalo- ale to je úkol rodičů dítě hlídat. Můj nároz na společné soužití + -jsem rozhodně pro! Dítě se naučí, jak se zvířaty zacházet a co si dovolit a co ne. Většina problémů vzniká, podle mého názoru, vinou chovatele.

    superkarma: 0 28.03.2004, 17:26:55
  17. avatar
    [212] kubikm [*]

    PavlaK: no právě, přestala jsem pouště z očí našeho pudlíka, strašně se kradou malí psi a na tohle se používají...to bych asi nepřežila, kdyby mého přítele takhle někdo...
    vedou to ru Rusové, ale prý i naši politici se chodí dívat a sázet....

    superkarma: 0 28.03.2004, 13:52:43
  18. avatar
    [209] kubikm [*]

    Galadriel: a to se nemluví o psích zápasech...to je hrůza neskutečná...kvůli prachům

    superkarma: 0 28.03.2004, 00:39:36
  19. avatar
    [208] Dudlajlama [*]

    Modro, urcite, uz jen jak se hospodari starali o dobytek, nejdriv obhospodarili dobytek a pak teprve sebe. Dneska? Zalost pohledet, i kdyz existuji vyjimky. Mozna se behem 100 let lidstvo vzmohlo, vynalezlo spoustu uzitecnosti, pro zvirata a prirodu vubec to jde spis od deseti k peti, a ty celozivotne uvazane psy u boudy vidis dodnes .

    superkarma: 0 28.03.2004, 00:05:19
  20. avatar
    [205] Modroocko [*]

    Galinko, ten zalujici vorisek me taky dostal

    superkarma: 0 27.03.2004, 21:21:32
  21. avatar
    [204] Modroocko [*]

    Sirikit, tvuj prispevek myslim mluvi za vsechno. V nekterych ohledech by nam urcite neuskodilo vratit se o 100 let zpatky.

    superkarma: 0 27.03.2004, 21:19:54
  22. avatar
    [203] Dudlajlama [*]

    Sirikit, to je krasne... metlu bych brala do ruky opravdu zhusta, az by se zily modre ukazovaly . To je smutna veta o vorisku uvazanem u boudy, ktery kdyz kousne svuj ubohy zivot svetu zaluje.....

    superkarma: 0 27.03.2004, 18:51:03
  23. avatar
    [202] kubikm [*]

    Vivian: viď...a jak tam vše rozumně vykládají...s těmi volky mě dostali....

    superkarma: 0 27.03.2004, 15:25:57
  24. avatar
    [201] Vivian [*]

    Sirikit: to je roztomilý, moc hezky se to čte

    superkarma: 0 27.03.2004, 15:21:28
  25. avatar
    [198] kubikm [*]

    Sirikit: to je krásný, tos mi udělala velkou radost
    taky bych chtěla potkati v lese mysliveckého mládence....

    superkarma: 0 27.03.2004, 13:59:48
  26. avatar
    [197] Sirikit [*]

    Letní byt. (Katolický kalendář – 1902)
    Na letním bytě kdes nachází-li se rodina s dítky malými neb robátky, matička či chůva na to musí dbáti, by zvířata domácí venkovská dítek nikterak zraniti nemohla. Nelze nám poukazovati na děti vesnické, any hbitě a bez starosti mezi zvířaty domácími buď v chlívě, maštali, chlívku či venku na pastvě pobíhají a kol dobytka se točí, aniž by se jim cožkoli přihodilo. Pro ona dítka vesnická jest to přirozeností, any, z dětstva při dobytku dlevše zvyky jeho i přirozenosti dobře znají i vědí, kterak se k němu přiblížiti, jak se zachovati, když dobytek střečkovati počne, co sobě počíti, když hříbata na pastvě se splaší neb bejk či kráva z čista jasna zjankovatí.Toho všeho dítka městská neznají, vychovaná jsouce pouze v ulicích kamenných, kde dvorek dlážděný nehrubě vlídný jest a přírodu Boží představuje pouhý špacír s rodiči či chůvou v parku některém městském pečlivě pěstěném, kdež nohou na trávníček vstoupiti nesmí pod hrozbou trestu od hlídače bdělého, ni kytičku utrhnouti a věneček uvíti, ni na strom vylézti a jablátko či hruštičku smlsnouti. Zvířata domácí jsou pro ně toliko koně ve fiakru zapřažené či v povozech hrubých neb poštovských, kočky pro střechách se procházející a za teplých nocích mňoučící a psíci ubozí, kteříž bez možností proběhnutí pro travičce služkami neb svými pány po kamenných ulicích vláčeni jsou, by pak metař hbitě pozůstatky venčení toho zametl a do putny vhodil. Pro taková dítka městská letní byt kdes na vesnici pravým rájem býti se zdá. Hle dvůr vesnický, kolik na něm zvířat! Hejno slepic v prachu se popelí, nad nimi kohout co paša kraluje. Dítko malé chce sobě slípku polapiti a s ní se pomazliti, však slepičky hbitě zpod ruček drobných uniknou, však pozor na kohouta! Leckterý kohout velmi zlým se jeví i může robátko malé po dvoře se batolící napadnouti a zle poklovati, protož nutné jest prve s hospodyní promluviti a jí se vyptati, zdaž kohout či husák na dvoře zlý není a dítkám nebezpečen. Housátka žluťoučká též roztomilá jsou a s robátky či dítky malými rády si pohrajou i pobatolí, poštěbetají, leč požádejme raději hospodyni, by husí babu i husáka lépěji v chlívku zavřeny ponechala, neb štípance notné jich zobákem uštědřené i do krve bývají a též tak i notně bolívají. S kůzlátky malými roztomilými i jehňátky v sadu dítka rády sobě zaskotačí, najmě tehdy, jest-li koza provazem k stromu či plotu uvázaná, tu dítek poučíme, žeť k ní choditi neradno, neb by bolestivě potrkati mohla, tu dohlídnouti musí matička neb chůva či pastvice některá, by k ourazu nedošlo. Batolátka malá, kočičku milou vidouce, hned se s ní mazliti počnou, však kočka-li hřbetu hrbiti počne, fousů ježivši tlamu otevírá a prskati počne, tu raději robátko rychle v náruč pojměmež a odkvačme s ním, neboť škrábance kočičí pro maličkých robátek bolestivy jsou. S koťátky hravými necháme dítek i robátek pohráti, neb hra jich vpravdě tuze rozkošná jest, bedlivě však dohlédnouti musíme, by robátka malá či dítka, jimž ještě nelze rozumu dáti, zvířátkům nikterak neubližovala, krčky jich neškrtila, za ocásky netahala či jinak netísnila, neb tvorečkové tito malí by škrábnouti bolestivě neb zoubky ostrými kousnouti též mohli a tu potom hračky končí plačky. Jestli u boudy voříšek domácí stavení hlídá, tu dítka ráda s psíkem dováděti počnou i mazliti se. Tu potom třeba se hospodyně neb hospodáře vyptati, zda pes hlídací zlým není, neb leckterý vořech starý mrzutý dětské společnosti nemiluje a mohl by dítka co řetěz stačí nepěkně vyprovoditi. Pakliže hlídač domácí nerudným jest, tu postačí nechati se očuchati i s dítky tak učiniti by pes propříště čuchem zočiv mezi lidi známé neb domácí nás vřadil a již nevěkal a nevrčel. Leckde, najmě v živnostech řeznických, mocné hafany mají, kteříž nejen ku hlídání dobytka jatečného, též tak i k tahání vozíku s kůžemi neb s droby určeni jsou. Hafani takoví tuze zle vypadají, velicí jsou a mohutní, neb samými zbytky masitými živeni jsouce, sílu velikou tak mají. Však mýliti se nenechme zjevem tím, mnozí tito velicí psové většími dobráky bývají než voříšek leckterý celičký svůj život u boudy připoutaný, který tím, že kousne, na svůj ubohý život světu žaluje. Bedlivě proto sledujme jak psů počínání, tak též i člověka, jež se psemi za vozíkem kráčí. Lidé řezničtí bývají hrubí na pohled, nerudní, zdají se býti krutí když ubohé zvíře na schlagtě palicí omráčí, ponořivše doň poté nůž až po střenku, život mu ukrátí. Však mýliti se nedejme, mnozí řezníci řemesla dobře znalí velicí znalci dobytka i ostatních zvířat bývají, aniž by zvířat trápili či jim ubližovali, ani toliko řemeslo své v Boží vůli provozovati musí a jest-li nám pozorovati po několik dnů živnost řeznickou, tu lze nám zříti, žeť dobytek jatečný či prasata v ohradě hnedle lepšího bydla mají než u hospodáře svého, jsouce dobře krmeni a v klidu držáni, by honěním jich či chvatem a nervösem maso jich po zabití špatné a nechutné nebylo a poté prodati se nedalo neb hospodyně či kuchařky masa kupující nosíčky by ohrnuly vidouce maso nepěkné a to by potom toliko co krmení pro psy posloužiti mohlo. Tu potom lze nám viděti, že mohutní hafanové řezničtí kolem ohrad s dobytkem jatečným bloumají dobře rozlišujíce, kdo z lidí kolemjdoucích po svém si jde a kdo poberou na ten který kus jatečný spadeno má. Někteří hafanové velicí dítka malá milují s nimi si hrajíce, a to i pozor na ně dávají, by k ourazu nepřišla. Než psa lítého venku kdes potkavše, tu raději nechejme ho v klidu projíti, aniž naň voláme, či mu snad paty ukazujeme, též dítek či robátek za ručku pojměmež i napomenemež, by naň nemávaly či ručky zvednuvše, psa počínáním tím nedráždily, neb zviřátko by počínání takové mohlo v atak sobě vyložiti a dítek či chůvy neb matičky zuby svými poznamenati. Též nebezpečí takové jest, že pes ten potulkou v polích běhající může vzteklinu míti a to veliké nebezpečí s sebou nese. Vidouce psa takového v polích neb lukách kdes, myslivce neb hajného naň upozorniti třeba či antouška obecního, neb pes ten toulavý po polích, lukách či lesu bloumající vzteklinu do obce přinésti může a netoliko psů nakaziti, neb i dítek malých ano i osob dospělých, jež pak smrtí strašlivou z světa tohoto by sejíti mohly. Než chceme-li dítkám či robátkům pejskův malých ukázati, tu optati se třeba hajného neb myslivce či mládenců mysliveckých, an jistě kterýs z nich fenu má, pod kterou štěňata leží a jsou-li málo jen odrostlá, tu možno jich nechati s dítky na pažitě pohráti, však psí babu zavřenu třeba ponechati, by o štěňata svá strachu neměla. Též tak možno učiniti, když v některé chalupě čuba štěňat má a jedno přes druhé se batolí v prachu kdes na návsi. Takoví tvorečkové malí ubozí bývají, neb matka jich u boudy upoutána byvši ostříhati jich nestačí a tu potom zlovůli vejrostků a lotříků malých napospas vydáni bývají, ani nezhusta jich všelijak tahají či jinak ubližují. Vidouce nedobrotu takovou, nikterak se nerozpakujme metly na nezbedy vzíti a jim nalupati až žíly modré se ukážou i vyčiniti, žeť hříchu bohapustného se dopouštějí na němé tváři, která se brániti nikterak nemůže. Namnoze lépěji i obecního strážníka zavolati a kdež ho v obcích malých nebývá, tu na starostu se obrátiti, by nezvedence pardusem potrestal a pokutou pohrozil. Tu potom lotřík takový ještě jeden pardus od tatíka doma obdrží až ho záda po kolik dnů páliti budou. Však dítkám větším, jež chápati již mohou, chůva či matička musí s to vysvětliti, žeť němé tváři jest hřích ubližovati, neb Pán Bůh stvořil dobyteček, duši mu nedav, proto, by člověku k užitku i potěše byl a člověku jest oň se starati a pečovati co dobrý hospodář, by němá tvář naň se s důvěrou obracela. K tomu jest člověku naučiti se zvířatům rozumněti, a to i malým i velkým a i dítka k tomu vésti, by v dospělosti rady sobě dáti mohly a to hlavně hoši jež v službě vojenské budoucí s koněmi do styku přijíti mohou. Kůň jest jediným zvířetem, jež ni před lidmi ni před Bohem na přední nohy nepoklekne, neb nestvořil ho Bůh než sám ďábel a Bůh toliko ve svém milosrdenství a lásce poručil mu člověku sloužiti. Jest-li vidíme koně an vstává, tu raději dítka i robátka za ručky pojměmež i vzdálíme se, neb kůň prv na předek se postaví a posléz zadek vymrští, cožkoli se mu v cestu postaví, to rozbije. Ke koňům vůbec přibližovati se jest toliko s opatrností velikou, v příhradě vidíme-li stádo hříbat běhati, toliko pohlédnouti na ně můžeme, nikoliv však vvnitř příhrady lézti a s nimi se honiti dítkám zapovíme, byť by i viděly dětí vesnických s hříbaty dováděti, s nimi se honiti a vrch jich jezditi. Též tahouny ve vůz zapřaženy-li vidíme, dítkám zachce se koňům skývky chleba podati, tu bedlivě si všímnouti musíme, zda koňové uší vzad nesklápějí, neb toto počínání nedobré oumysly jich značí, tu potom dítek k nim nepustivše, raději odkvačíme. Jest nebezpečím velikým ke koňům ze zadu se blížiti, hlasitě křičeti neb hulákati, ani koňové se polekati mohou, zadkem vyhoditi a kopem strašlivým železným ozubcem podkovy zranění přivoditi, ano i zabíti. Křikem i rámusem velikým možno koní ve vůz zapřažených poplašiti až utíkati počnou, ano i vozu mohou rozbíti a veliké škody učiniti. Tu vidíme-li koně ve vůz zapřaženy a dítko naše neb svěřené do bubínku tluče či v trubičku troubí neb pěje hlasitě, tu raději pro tu chvílku než přejdemež hračku mu odebéřeme i k tichu napomeneme, by k neštěstí dojíti nemohlo. Též vidíme-li volečky ve vůz zapřaženy neb bulíky mladé, kteříž ještě lekavy jsou, tu pak dítka pro chvílku ku klidu přimějeme by dobytek přešel a plašiti se nepočal neb nemůž snad horšího býti, než dobytčata v jařmo zapřažená skokem střečkující a do opratí se zaplétající. Dítka odrostlejší již zvědava jsou, najmě hošci tak bývají, tu do maštalí koňských či kravských zavítati třeba. Jakmile do stáje vejdeme, tu jest nám dítek poučiti, žeť polohlasným ”Pán Bůh požehnej” dobytka pozdraviti nutno, by uřknut či uhranut býti nemohl, poté však chovati se volně a tiše třeba, tu skývku chleba podati, tam hrstičkou sena zviřátko uctíti, však rychlých pohybů se vystříhati i halasu a křiku, by dobytek, najmě telátka či hřibátka malá poděšena nebyla, neb pak střečkovati počnou a dítka by tak k ourazu přijíti mohla. K bejkům velikým neb k hřebcům mocným přibližovati se vůbec neradno, to dítkám přísně zapověděti třeba neb toliko mužové statní toho se odvážiti mohou.
    Při procházkách lesních tamo, kdež dovoleno, sbírati lesní plody dítkám kažme, ano dítko velikou radost z toho má, když kytičku jahod lesních můž sobě domů přinésti neb malovaný hrnéček borovnic navršiti či houbičku milou v mechu se krčící sebrati a matičce neb kuchařce hrdě předati. Jest nám však dítek přísně napomenouti i kázati, by lesního ticha zachovaly, nekřičely ni nehlučely, by lesní zvěř nikterak poplašena nebyla. Pakliže toho neučiníme a dítek nenapomeneme, nelze se diviti hajnému, že dítek i nás z lesa sukovicí vyprovoditi může. Zvěř lesní vidíme-li mimo proběhnouti, tu dítek upozornivše, strňme rázem a státi neb seděti zůstaňme až zvěř zcela přejde, ať už srnčí, jelení neb černá, kteroužto však v dobu denní nemožno vídati, jen zraníčka časně či v dobu pozdní. V houštině kdes leží-li mládě kterési, ať kolouch srnčí neb zajíček malý či jiné, tu přísně pod trestem metlou bití dítkám zapovíme ku zviřátku se přiblížiti a jeho se dotknouti neb činem tím k smrti ho odsoudíme neb matka jeho lidského pachu zočivši v hrůze prchne a mláděte svého již více nenajde, ano pak hladem, ano i roztrháním od divé zvěře odsouzeno k smrti jest. Hoškům zvídavým neposedným přísně jest nám zapověděti v lese po stromech lézti i ptačí hnízda vybírati, ano i vajíčka na zem spadlá sbírati a domů nositi neb též i holátek ptačích. Toliko hajného neb mysliveckého mládence potkavše, upozorniti můžeme, kdež pod kterým stromem holátka vypadlá z hnízda byla neb na jiné. Děvenkám též dovoliti nelze náruče kvítků v lese trhati by posléze zvadlé byly kdes v stoupě odhozeny. Toliko k Božím mukám přijdeme-li, jest nám i s dítky pokleknouti a pomodliti se, tu děvenkám kažme kytičku květin natrhati a do sklínky, jež u Božích muk vždy bývá, v vodu vložiti. Drvaře v lese-li vidíme pracovati, ať už stromy kácejí neb klády s koňmi stahují a v kladařské vozy nakládají, tu raději s dítky vzdáliti nám jest se od nich, neb padající strom neb kláda dítkám zranění přivoditi by mohly. Toliko vidíme-li jich odpočívati, tu jich pozdraviti musíme ”Pomáhej Pán Bůh”, by se neštěstí nějaké nestalo. I zastaviti se na kus řeči můžeme, koňům kladařským hrstičku trávy neb skývku chleba dovolíme dítkám podati, neboť tito koňové namnoze po těžké dřině kladařské tak unaveni jsou, žeť toliko mouchy odháněti mohou. Než přece jen pozor dáti třeba, jak již popsáno bylo.
    Spojí-li matička či chůva promenádu lesní s sběrem bylinek, malin neb jahod a v době vedřin též vyrácháním nožek v potůčku či tůňce, dítka malá neb robátka dobře zabavena budou a přijdouce domů, chutnati jim bude převelice. Čas letního bytu bude jim příjemným a věru že líto jim bude v město se navraceti, kdež nebude již žádných zvířecích přátel ni dětí vesnických, ni lesních či polních radovánek.

    superkarma: 0 27.03.2004, 13:09:27
  27. avatar
    [196] Sirikit [*]

    Ta diskuse se zase zvrhla směrem k úklidu po psech. Původní záměr článku - soužití se psem, se jaksi trochu vytratil.
    Jen maličko na okraj (nebo k tématu), lze si vybrat. Před cca dvěma lety vyšel na pokračování velmi zajímavý článek v Neviditelném psu. Byl to článek ze sto let starého kalendáře o tom, jak se mají městští lidé chovat ke zvířatům na venkově, když přijedou na letní byt. Možná bych to zkusila v dalším příspěvku zkopírovat (kvůli zdlouhavému hledání). A nebijte mě, když se mi to nepovede.

    superkarma: 0 27.03.2004, 13:07:40
  28. avatar
    [193] Vivian [*]

    kubikm: slovu "koupání", případně "voda" perfektně rozumějí všechna zviřátka, která se nerada koupou .
    Jinak, nedávno jsem viděla psa bojového plemene (nevím přesně, jak se to plemeno jmenuje), kterého na vodítku venčila taková malá, hubená holčička, takovejch 10, nejvíc 12 jí mohlo být. Žasla jsem nad nezodpovědností jejích rodičů. Pes pořád táhl, vrhal se na holuby sedící na cestičce... s holčičkou to pěkně mávalo... naštěstí nepotkali jiného psa nebo kočku... to by byl asi mazec. Pochybuju, že by tu holčičku poslechl nebo že by ho udržela.

    superkarma: 0 27.03.2004, 12:08:01
  29. avatar
    [192] kubikm [*]

    ještě chci reagovat na stížnosti
    pes x běžec nebo kolo
    já jsem psa naučila několik jednoduchých pokynů
    KOLO = běžec, kolo, koloběžka, kočárek, multikára = pes si sedna k okraji a čeká na pokyn volno
    SILNICE = sedna na obrubníku a čeká na pokyn vpřed
    FUJ JE TO = nevšímej si toho, nečuchej k tašce nebo lidem a tak, ale stalo se mi, že se pán ohradil, že není fuj a byl dost vzteklej...prostě nepochopil, že pes musí mít jasný a krátký signál

    jinak psi krásně rozumí, když řeknu tichým hlasem - neměli bychom vykoupat? v tom okamžiku je od nás co nejdál a téměř neviditelný....

    ale zároveň pozná, kdy je mi zle, ať je kdekoliv, najednou je u postele, strká do mě čumákem a říká mi, že je tu, kdybych potřebovala...moc mi to pomáhá, protože mám někdy opravdu hrozné bolesti...

    superkarma: 0 27.03.2004, 10:52:39
  30. avatar
    [191] kubikm [*]

    ad 27 Lucimo
    s tím útulkem jsi mě udělala radost...ale mám i druhý extrém - vzali si staršího psa a ten měl za sebou asi takovou hrůzu, že na všechny útočil, nedalo se s ním nic dělat...

    ad 41 Meryl
    moc krásně a citlivě napsané, děkuji

    superkarma: 0 27.03.2004, 10:45:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme