Představte si, že za větší procento zánětů slepého střeva si můžeme sami. Přílišnou hygienou! Náš apendix se pak prostě nudí.

Červovitý přívěsek, zvaný apendix, je 5–10 cm dlouhý a je uložený v pravém podbřišku. Pro trávicí činnost střeva nemá prakticky význam. Lékaři proto s oblibou tvrdili, že jsou známy spíše jeho nemoci než význam pro lidské tělo. 

Vědci teď ale například zjistili, že již 11 týdnů po početí začne apendix uvolňovat buňky, které jsou nezbytné k rozvoji plodu. Po narození zase produkuje bílé krvinky a protilátky. Význam apendixu upadá a jeho přispívání k naší obranyschopnosti ustává mezi 20. a 30. rokem věku. Po šedesátce je už definitivně ze hry.

 

V civilizovaných zemích je výskyt zánětů apendixu vyšší. Jak to? Zřejmě je to tím, že všeho moc škodí. Platí to i o hygieně. Náš imunitní systém byl vypiplán k tomu, aby neustále bojoval s parazity a jinou havětí. S postupující čistotou a sterilností našeho prostředí se tato armáda ale začíná nudit a vymýšlí si nepřátele i tam, kde nejsou. Sebemenší podnět pak vyvolá zánětlivé reakce, a šup pod kudlu.

V našich končinách a s našimi kulturními návyky je nám tedy apendix na nic. Při cestách za exotikou je ale dobré brát ho s sebou, protože schopnost apendixu oceníme až ve chvíli, kdy nám zdravou mikroflóru ze střev vymete průjem.

Jenže – a opět hovoří statistika – ve vyspělých zemích je již celých 60 procent lidí v průměru od 19 let bez „slepáku“. A vy?

Reklama