Milé čtenářky, můj příběh se vám bude asi zdát staromódní, to bude tím, že už od té doby uplynulo 45 let.
Žila jsem jen s maminkou a asi proto, že mezi námi byl čtyřicetiletý věkový rozdíl, bylo téma sex tabu. Tak jsem ve svých 17 letech místa na tancovačky ležela v knížkách.
Až jednou mě zasáhl blesk z čistého nebe. To když jsem uviděla krásného kluka na motorce / a tu měl v té době jen málokdo/.. Dalo mi dost práce, zjistit o koho jde a potom a to bylo hlavní, na sebe nějak upozornit. Zkrátím to, povedlo se.
On měl rok po vojně , svobodný, bez závazků. Bingo ! A já panna, jediná ve třídě, fuj.
Na to chození do kina, vodění se za ručičku a něžné polibky vzpomínám dodnes. Prvního styku jsem se bála jako čert kříže. Za prvé jsem opravdu neměla tušení, co mě čeká a jak se to dělá a za druhé jsem měla utkvělou představu, že okamžitě otěhotním.
Protože partner už zkušenosti měl, dospěli jsme k činu po několika měsících celkem bezbolestně.
Chodili jsme spolu čtyři roky. Za tu dobu si testoval, co všechno umím v domácnosti. Společné bydlení nám ale moje matka nedovolila.
Vzali jsme se a letos jsme slavili 42, výročí-
Až po letech se mi přiznal, že se mnou začal chodit proto, že se vsadil s kamarádem, že jsem panna. On mu totiž tvrdil, že střídám chlapy jako ponožky, protože mě chtěl sám pro sebe.
Nevím jestli mám být naštvaná, že vyhrál, asi ne, máme se rádi dodnes.
Trochu je mi smutno z dnešní mladé generace, že se nechá ochudit o první něžné dotyky a jdou hned na věc.
Zdraví Datura
.Text nebyl redakčně upraven
Milá Daturo, děkuji za váš příspěvek k tématu dne. Jsem z duše přesvědčen, že ačkoliv má dnešní generace jiné možnosti, než jsem měl já nebo vy v době dospívání, že se ve vztazích mezi mladými nic nezměnilo… že vždy byli a stále jsou ostýchaví kluci a holky, že byli a jsou mezi dospívajícími nadějné kur.y a děv.aři. Že se na tom základním, co mezi sebou dva lidé, kteří se sobě navzájem líbí, prožívají, nic nezměnilo. Už tisíce let.
Jen my to těm mladým nevěříme, protože jejich světu nerozumíme…
A až budou velcí a dospělí, budoumít pocit, že je jim smutno z jejich mladé generace.
Téma dne zní:
- Jak rychle se vaše vztahy vyvíjely, či vyvíjejí?
- Jak si myslíte, že by to mělo trvat dlouho, než spolu skončí milenci v posteli?
- Poprvé až po svatbě? Není to jako kupovat zajíce v pytli?
- Za jak dlouho by se měl vztah posunout z chození v manželství?
- Znáte nějaké krásné, nebo odstrašující příklady, krátkých unáhlených známostí, nebo dlouhých „uchozených“ do nudy?
Je toho hodně a vy máte jistě nepřeberně historek a zkušeností, tak se těším na vaše příspěvky.
A jednu z vás odměním. Prý květina žádnou ženu neurazí, a tak se můžete na jednu krásnou těšit. Pošlu vám ji asi již zítra odpoledne, protože on-line obchod, kde květiny objednávám, slibuje doručení ještě týž den kamkoliv po ČR.
Nový komentář
Komentáře
jithule nevím, jestli u nás na střední škole holky kecaly (rok 1996-1997), ale většina z nich nedošla k maturitě s tím, že by byly ještě panny.
Komentář k článku je sice od chlapa
, ale má pravdu
jsou to ojedinělé případy, každý je jiný
já patřím ke starší generaci (kolem třicítky) a první sex v 17ti beru jako normální, nic zvláštního, ale ve 12ti, 14ti letech? To bych asi opravdu neriskovala nebo bych musela být s chlapem - tedy s klukem, který za to stojí, miluje mě a je mu přes 20
Jenn17 — #30
asi se ozvu za tu "zkaženou mládeš" i když ve svých 20 už asi trochu starší mládeš
... většina mých kamarádek byly panny cca do 18 roků (i když to bude asi tím, že většina včetně mě studovala na 8-letém gymnáziu a přiznejme si, tam je trochu jiná morálka, než 2. stupeň základní školy) a co čtu statistiky, tak začátek sexuálního života moc věkově neklesá, ale najdou se i skupiny, kde je opak pravdou. Já patřím k těm, které statistiky kazí, protože jsem svůj sex měla v 16 letech a to po 3 měsící vztahu a hups, s tím klukem už jsem skoro 4 roky a zatím nám to klape
Já někdy žasnu,kolik je u nás třeba statečných dětí,co zachrání někomu život....kamarádovi,mamince,kolik je u nás nadaných dětí,co jsou zapálení pro to,co dělají.Možná to v té záplavě denních negativních zpráv není tolik vidět,ale jsou!Já taky vídám a slýchám třeba na zastávce školáky,co jim jejich slovník může závidět kdejaká šlapka,nebo kriminálník,ale to už je věc rodičů.
Přesně tak. Souhlas. Sice ano, skoro všude vydíme jen tu "špatně se chovající" mládež, ale musíme myslet i na to, že mezi nimi jsou i ti "dobří" (i když jsou nepočetní)...
kobližka — #28
Taky si myslím,že nemůžeme všechnu dnešní mládež házet do jedoho pytle.Samozřejmě,že jsou mezi nimi tací,co mají možná až moc kladný a uvolněný vztah k sexu,ale to je taky tím,že o něm víc vědí.Ale jako v každé generaci to není jenom černé.Vzpomeňte si na svoje mládí - taky jsme se zdáli dospělým hluční,sprostí,drzí,holky s příliš krátkými sukněmi a kluci s děsivě úzkými kalhotami.Nechtějte všechno zapomenout,byla by to škoda.
I dnes se najdou zodpovědní mladí lidé, znám jich dost kolem sebe.
Moc pěkné.
Moc hezky napsané, jakoby vystřižené z mého mládí.
Hezký příběh




moc krásné, že vám to tak dlouho vydrželo
Pro nesmělce bývá kamarád něco jako katalyzátor, usnadní mu navázání kontaktu s tím...tou...o něž máme zájem...
Milý příběh.
A Radku, za ten dovětek -
Vztah se povedl.A mě se moc líbí dodatek k příspěvku.Psal ho pan Kříž? Tak to máte za 1*
hezký článek
HEZKÉ ČTENÍ,TAKÉ BUDEME S MANŽELEM SPOLU 42 LET,MÁME HEZKÉ MANŽELSTVÍ, BUDE TO TÍM, ŽE JÁ BYLA Z 8 DĚTÍ NEJMLADŠÍ, ON Z 5 DĚTÍ NEJSTRŠÍ?SEX BYL PO PŮL ROCE A PO 9 MĚSÍCÍCH ZNÁNOSTI SVATBA,ČEKALA JSEM MIMINKO, A NELITUJI???????mOJE MAMKA BYLA V TÉ DOBĚ MOC NEMOCNÁ,ZA 2 ROKY PO NAŠÍ SVATBĚ ZEMŘELA, TAKŽE SI JÍ MŮJ SYN NEPAMATUJE?NEMĚLI JSME ANI JEDEN NIC,VÝBAVU, PROSTĚ NIC.I NA SVATBU JSME SI NAŠETŘILI A ZAPLATILI VĚTŠINU ZE SVÉHO?A TÍM, ŽE JSME ZAČÍNALI OD PÍKY,JSME SI VŠEHO VÁŽILI, KAŽDÉ LŽIČKY, HRNÍČKU ATD? ALE NA DRUHOU STRANU JSME NEMUSELI BÝT NIKOMU ZA NIC VDĚČNI,NEHÁDALI JSME SE TAK, JAKO JSEM TO SLYŠELA OD KAMARÁDEK, ŽE -NO KDYBY NEBYLO NAŠICH A NEDALI NÁM TO A TO? A VAŠI NÁM NEDALI NIC ATD? TAK TOHO JSME BYLI UŠETŘENI, A KAMARÁDKY MI ZÁVIDĚLI? NEVÍM CO MI ZÁVIDĚLI, OBČAS BYLO KRUŠNO, S PENĚZMA TAK TAK VYJÍT, ALE NEMĚNILA BYCH? A KYDBY SE TO TO DALO VRÁTIT, ŠLA BYCH DO TOHO ZNOVA....JSME ŠŤASTNÝ CELÝCH 41 LET A DOUFÁM ŽE BUDEM I NADÁLE,HLAVNĚ ABY BYLO ZDRAVÍ, TO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.........