To si takhle listuji v Nizozemí v jídelním lístku a přemýšlím, co bych povečeřela. Nutno podotknout, že holandsky samozřejmě neumím ani slovo.

Spatřila jsem v nabídce pokrm zvaný Kikkerbille. Inu, asociace jsou různé, a já jsem si pod tímto pojmem představila něco od drůbeže.

 

Dostala jsem ovšem žabí stehýnka. Opotila jsem se. Pohled obsluhujícího pána byl kombinací shovívavě zdviženého obočí a škodolibého úsměvu. Zapikal se u dveří do kuchyně a nespustil od našeho stolu oči.

 

Ale samozřejmě, že jsem se chovala, jako bych tuto krmi třikrát v týdnu měla k svačině. Nakonec to bylo velice dobré a vážně jsem si pochutnala.


Nicméně, proti některým krajům a obyvatelům různých zeměpisných šířek je má ochutnávka žabích končetin slabým čajíčkem.

Pojďte se podívat, co se kde dá prohnat zažívacím traktem.

 

Termiti – Afrika
Bílí mravenci jsou pochoutkou afrických černochů, kteří tvrdí, že chutnají jako ananas.


Pavouci – Laos

Laosané
považují pavouky za lahůdku. Smažení pavouci mají prý docela příjemné aroma a připomínají svou chutí obyčejné ořechy.


 

Klokaní mužstvíAustrálie  
Za jednu z největších specialit tamější kuchyně jsou považována varlata grilovaných klokanů. V restauracích se obvykle servíruje talíř s třemi varlaty v ceně kolem jednoho a půl dolaru.


Snad cokoli, co kdy jevilo známky života
Čína 
Vyhledávané speciality v Číně jsou medvědí tlapy, daňčí ocasy, kachní jazyky, úhoří vajíčka, velbloudí hrb, opičí pysky, kapří ocasy, volský morek a kočičí maso. Dáte-li si zde „trojí písknutí“ možná mi budete závidět Kikkerbille. Jedná se totiž o krysí mláďátka.
Text v průvodci doslova říká: Poprvé vypísknou, když je uchopíte tyčinkami, podruhé při namočení do sojové omáčky a potřetí, když si je dáte do pusy. Ech, dobrou chuť.

Dále v čínském menu například najdete krysu obloženou smaženým chřestem a krysí polévku s kořínky léčivých bylin. Krysu si jednoduše dáte v Číně tak běžně jako u nás kuře.
Pokud byste si tady ale nechtěli pochutnat na hlodavci, můžete zkusit například hada, ježka, žížalu, případně psa. A pokud vám i tohle bude málo, ještě jsou k mání smažení švábi, švábí lívanečky nebo  patrně dětské menu  švábí kaše.

Sobí žaludek i s obsahem – Inuité 
Eskymáci považují za lahůdku sobí žaludky plné lišejníků, bobulí a jiné rostlinné potravy, která spolu se žaludeční šťávou soba představuje pikantní a čerstvý salát. Žaludek jedí syrový (ten můj teď zavrávoral).

Hlínové plackyGhana 
Nedaleko Akkry těží dělníci tvrdou hlínu, kterou melou, prosívají a mísí s vodou a moukou a pečou z ní malé placky. Čukčové, žijící zase na nejzazším severovýchodě Ruska, mají v oblibě sladkou, tučnou, žlutou hlínu, kterou jedí jen tak.

Housenky motýla drvopleně šedého – domorodí Australané 
Stačí strhnout kůru stromu a objevit chodbičku s 25 cm dlouhými, tučnými larvami. Jedná se o pochoutku plnou stopových prvků, železa a 35 % tuku, který bezvadně váže vodu.

Komáři – Mexiko 

Specialitou mnoha mexických restaurací je komáří polévka, nebo vajíčka much žijících v okolí jezera Texcoco. Tato pochoutka se nazývá „Mexický kaviár“. Jen v Mexiku žije okolo 110 druhů hmyzu, které se dají jíst.


Vrabci
Thajsko 
Thajci se evidentně řídí pořekadlem o vrabci v hrsti. Pokrmů z tohoto opeřence si zde můžete dát opravdu hodně. Vrabci jsou dokonce v Thajsku již ohroženi „vyjedením".


A ještě dvě skutečné perly jen pro „labužníky“

Lidojedi ve vnitřní Brazílii zásadně nejedí maso svých nepřátel, ale s úctou slupnou zesnulého kamaráda. Toho podle receptu rozřežou na malé kousky, vloží do hrnce a postaví na oheň. Přesně při západu slunce sejmou z hrnce poklici a rozdělí kousky vařeného nebožtíka mezi sebe. Kosti jsou rozemlety na prášek a rozházeny na všechny strany.


Vdova kmene Karaibů z Antilských ostrovů jde ještě dál. Sama manželovi vykope hrob a pohřbí ho. Po roce tělo zase vyhrabe. Jeho kosti pak uloží do pytlíku, který si celý další rok strká pod peřinu, aby s ní byl manžel i v noci. Pokud se chce znovu vdát, tak kosti rituálně uvaří a vzniklý vývar postaví na práh svého domu. Ten muž, který polévku okusí spolu s vdovou, stane se jejím novým manželem. Karaibské ženy nazývají tuto - věc -  rajským pokrmem.
 

No co? Možná by zase třeba Laosanům nebo australským domorodcům při pohledu na naši „svíčkovou se šesti“ bylo také nevolno...

S jakým gastronomickým zážitkem jste se na svých cestách setkali vy?

 

SOUTĚŽ SCHWARZKOPF: Gabriela Preissová

Reklama