Jitka je velmi sečtělá. Pro své čtení obětuje spoustu svého volného času, je pravidelným návštěvníkem knihoven a nábytek po jejím bytě je přeplněn knihami všeho druhu.

Před časem si vzala Josefa, který její zálibu v knihách „toleruje“. Má sice dojem, že to Jitka přehání, ale na druhou stranu, když jsou ve společnosti, tak se rád pochlubí sečtělostí své manželky.

 

Jejich vztah se stále tvoří, poznávají se a hledají společnou cestu a kompromisy.
Mají ale jeden nevyřešený problém.

Josef hodně a rád spí, rád spí vedle své ženy, která si ale jak víme, velmi ráda čte. A úplně nejraději si čte večer v posteli. A když svítí lampička, Josef je nevrlý, nemůže usnout…

 

Josef: „Jituško, prosím tě, vždyť víš, jaké mám problémy s usínáním při světle! Nemůžeš už zhasnout, zase budu nevyspalý do práce!“
Jitka: „Nemůžu, víš jak miluju čtení před spaním! Je to pro mě hrozně důležité, neumím si představit, že usnu bez přečtení alespoň několika stránek!“

Josef: „Je to od tebe bezohledné, vždyť už je půl desátý a já vstávám v šest hodin!“

Jitka: „Tuhle kapitolu prostě musím dočíst….“

 

Manželským slibem jsme si předsevzali, že budeme zodpovědní za štěstí našeho partnera. Budeme se o něho starat a pečovat, dokud nás smrt nerozdělí.
Ale právě toto je v rozporu s asertivním chováním, konkrétně tedy s “právem posoudit zodpovědnost za problémy druhých“, které manželské sliby a předsevzetí popírá.

 

 

Na odborný názor jsme se zeptali psycholožky Mgr. Ireny Švábové z Prahy 9:

Do jaké míry lze asertivní chování aplikovat v partnerském vztahu? Není zde obecně prospěšnější, zvláště pro nás ženy, zvolit cestu „diplomacie“?

 

„Asertivní chování je vlastně způsob optimální komunikace, jak se také někdy v odborné literatuře nazývá. Proto je možné ho zcela jistě aplikovat i v partnerském vztahu. Naopak bych doporučovala si zásady asertivity osvojit a v komunikaci s partnerem je správnou formou používat. Vyhneme se tak spoustě nedorozumění a předejdeme konfliktům.“

 

„Zda-li je prospěšnější zvolit cestu diplomacie, závisí na tom, co si pod pojmem diplomacie představujeme. Snaha po nalezení kompromisu by měla být nedílnou součástí každého partnerského vyjednávání, tj. být schopen ze svých požadavků do určité míry slevit. To se však nevylučuje se zásadami asertivity, které představují způsoby jednání a vyjednávání, jak např. optimální formou dát najevo své stanoviska a hájit si své požadavky. Konečný výsledek však může být i přesto kompromisem. Při dodržování zásad asertivity by se jeho vyjednávání mělo obejít bez konfliktu a se souhlasem na obou stranách.“

 

„Na závěr bych jen ráda upozornila na častou chybu, se kterou se při chápání smyslu asertivního chování často setkávám  - asertivní chování není agresivní chování, jak bylo několikrát zmíněno, představuje zásady optimální komunikace!!!“

 

„A co bych radila Josefovi a Jitce?  Například, aby si Jitka pořídila malou lampičku, která se dá připevnit na knihu, nebude rušit Josefa a bude si moci číst, jak dlouho bude chtít.“

 

„A mezi námi ženami... Při soužití s mužskou populací se bez určité dávky té ženské diplomacie určitě neobejdeme...“ 

 

Rozhodnete-li se doma užívat asertivní techniky, musíte ji bedlivě dávkovat. Což platí nejen v manželství. Někdy se v této souvislostí hovoří o stupňující se asertivitě.
Pokud po vás chce partner něco, co je pro vás skutečně nepřijatelné, začněte své odmítání prosbou o laskavost. Když neuspějete napoprvé, opakujte svoji žádost. Když ani to k ničemu nepovede, máte možnost dotazováním na negativa zjistit, proč je pro váš protějšek ona věc tak důležitá nebo o co mu ve skutečnosti jde. Partnera tím vlastně vedete k větší asertivitě. Dát mu možnost zamyslet se nad věcí v klidu a v situaci, kdy se necítí ohrožen. Podnítíte jej tak nepřímo, aby se učil lépe se orientovat sám v sobě a sdělovat jasně, co cítí, myslí a co chce. Váš nefalšovaný zájem o jeho vnitřní potřeby jej také uklidní. Máte naději, že nebude již vaše odmítnutí vnímat jako útok na sebe, schválnost a kdovíco ještě nepřátelského z vaší strany.

 

Může se ovšem stát, že jste ohledně dnešního třetího asertivního práva „máte právo, posoudit zodpovědnost za problémy druhých“ asertivní až příliš.

 

Psycholog Tomáš Novák uvádí ve své publikaci o asertivitě následující odstavec. Paní hospodyňky a přepracované dívky, čtěte:
Kdysi se dětem, aby neměly křivici, dával rybí tuk. Dnes bych slušným, solidním, lehce zneurotizovaným, přepracovaným, nedoceněným paním a dívkám, pocházejícím z rodiny s vysokými nároky, manželkám či partnerkám poněkud zhýčkaných mužů a matkám podobných dětí „ordinoval“ třikrát denně vzpomenout na asertivní práva. To proti křivici sebevědomí. Lze to též chápat jako prevenci „Atlas komplexu“, tj. přesvědčení, že je na mně a jen na mně, abych vyřešil všechny problémy všech.“

 

 

Zdroje: Tomáš Novák, Yveta Kudláčková, „Asertivní žena“, nakl. Grada Publishing 2000

            Věra Capponi, Tomáš Novák, „Asertivně do života“, nakl. Grada Publishing 1994

 

Vyzkoušejte si vaši partnerskou asertivitu v dnešním kvízu ZDE .          
Reklama