Každá maminka si přeje mít to nejkrásnější a nejchytřejší miminko pod sluncem. Krásnou živou panenku, kterou si nazdobí do nažehlených oblečků a její šarm a kouzlo ukáže celému světu. To se daří celkem snadno v úvodních měsících života dítěte. Avšak postupem času se z čistého a  voňavého miminka stává blátem a čokoládou zdobené dítě, jež projevuje své přání a nálady, které už vůbec nechceme ukazovat ani sousedům.

Současná společnost nakládá na rodiče veliké břemenoa častokrát je uvězňuje do pocitu, že dítě je vizitkou jejich kvalit. Rodiče jsou hodnoceni za to, jak své dítě oblékají, stravují, materiálně zabezpečují, vzdělávají či k jakému názorovému přesvědčení ho vedou. Jsou souzeni za křik vztekajícího se dítěte v obchodě, kde se s maximálním úsilím snaží zvrátit právo dítěte, nevzít si to co momentálně vidí, ač síla jeho vrozeného vědomí, že svět je místem pro uspokojování jeho potřeb, je nezvratitelná.

Je tedy opravdu dítě vizitkou rodiče?

Ze své mnohaleté zkušenosti vedení jesliček a školky postupně docházím k přesvědčení, že dítě není vizitkou rodiče.Je vždy jen vizitkou sama sebe. Ano, rodič musí dbát na to, aby ho dobře živil, pečoval o něj a pomáhal mu utvořit správné návyky, avšak dítě je dítě. Vždy bude dítětem, ať se narodí v jakékoliv společnosti či jakkoliv významným rodičům. Vždy bude zkoumat svět všemi smysly a vracet se domů špinavé, se slovníkem bližším světu zvířat a s myšlenkami na to přeskládat vše, co jste si doma tak pracně urovnali,“ říká Klára Markuciová, pedagožka a  ředitelka mezinárodní školky a jesliček.

Proto je pro rodiče výhodné zamyslet se, co pro ně dítě vlastně znamená? Proč ho vychovávají a co vlastně dítě v jejich životě dělá.

dite

Mnoho rodičů dětí do věku 6 let si přeje, aby jejich děti uměly číst, psát, počítat, znaly písničky, říkanky a co nejvíce informací o světě. Pokud to vše umí, je dítě rozpoznáváno jako výborně vychované a rodiče se s ním rádi pyšní. Avšak je tomu opravdu tak? Jsou čtení, psaní a počítání kvality, kvůli kterým jsme se narodili a díky nímž můžeme zažívat pocity uspokojení sám se sebou, radosti ze života či projevovat kvality svého charakteru?

Moudré knihy říkají, že úkolem rodiče je dítě milovat, radovat se ze společného života  a vzájemné výměny, seznámit ho s pravidly, které jsou na světě platné a pomoci mu kultivovat kvality, jež jsou hodné člověka. Tak jako se pes rodí se zuby a schopností kousnout a sežrat, avšak při správném vedení se z něho stává milující přítel a ochránce člověka, tak se i člověk rodí s kvalitami, které mohou sloužit k jeho trápení či prospěchu.

Toto vše je však výsledek procesu vývoje a proměny dítěte v dospělého jedince. Rodiče tedy nemusí  klást na sebe a ani na své děti nárok, že by svojí kultivaci měly zvládnout již v období svého dětství. V tomto čase se pouze pokládají základní kameny budoucí katedrály jejich osobnosti a sází semena, které ponesou své lahodné plody v období, kdy na ně uzraje čas.

Pokud Vás článek zaujal, určitě se podívejte do jejího poradenského blogu, kde paní Klára odpovídá na konkrétní dotazy rodičů, týkající se výchovy a chování dětí: www.klara-markuciova.cz.

Reklama