Bulvár

Jaroslav Tomsa: Kaskadérem nemůže být každý, kdo si to o sobě myslí

V uměleckých kruzích nalézáme osobnosti herecké, pěvecké, hudební, taneční... a co kaskadérské? Jedná se v tomto případě také o umění? Bezesporu ano, je to umění nebezpečné, vzrušující, dobrodružné, zábavné, bez kterého by nemohl být natočen téměř žádný film.

Se zakladatelem špičkové české filmové kaskadérské školy FILMKA, panem Jaroslavem Tomsou, jsem se sešla u něj doma, v Černošicích. Rozhovor s kaskadérem jsem ještě nikdy nedělala, byla jsem malinko nervózní, poněvadž jsem naprostý sportovní antitalent. Rozpaky však brzy opadly, ve dveřích se na mě usmíval člověk, který je sportovcem už od narození. 

tomsa

(smích) To ano, rodiče mi říkali, že jsem byl už od narození abnormálně pohyblivé dítě. Ale největší zásluhu dalšího sportovního vývoje přisuzuji mému o rok a půl staršímu bratrovi Mášovi (Tomáš), který začal s různými dětskými sporty velmi brzy, a díky němu jsem tak v ještě dřívějším věku začal i já. Byl to takový můj tahoun, prostě starší brácha.

bratr

s bratrem Mášou (Tomášem)

Promiňte, že se na to ptám, ale Váš bratr prý nějak tragicky zahynul.
Nemusíte se omlouvat, je to už dávno. Ano, v pouhých dvaatřiceti letech tragicky zemřel na otravu svítiplynem. Dříve byly tyto případy v bytech velmi časté, podobně zahynul třeba i Jiří Šlitr. A od té doby také věřím na osud, co se má stát, to se stane, neboť celá ta událost byla neuvěřitelná. Bratr byl stejně jako já boxerem, a ten osudný den jsme měli zápas v Karlových Varech. Po návratu do Prahy se nám nechtělo domů, tak že si půjdeme ještě s ostatními kluky někam posedět. Všichni ale nechtěli, šli jsme jenom já s bráchou a ještě dva další. Chvilku jsem poklábosili, a pak že půjdeme ještě k bráchovi, bydlel tehdy na Letné. Já už jsem byl v té době ženatý a najednou se mně to nějak rozleželo v hlavě a povídám: „Hele, brácho, já asi půjdu domů, žena by zas měla řeči.“ Kluci šli nahoru. Druhý den ráno jsem bráchovi volal, ale nikdo mi to nebral, tak jsem se tam rozjel. Vejdu do baráku, a to už mi paní správcová se slzami v očích běžela naproti: „Jaroušku, stalo se neštěstí, dva jsou mrtví.“ Pořád jsem si opakoval, dva mrtví, to znamená jeden živý, to je určitě Máša, absolutně jsem si nepřipouštěl, že by to tak nebylo. Bohužel bylo. Chybí mi, ale to je osud, asi to tak mělo být.

Smutný osud, paradoxně jste si pak vybral povolání, které nemá ke smrti moc daleko, a to kaskadérství.
To ano, je to opravdu nebezpečné povolání, u kterého musíte být navíc dobře pohyblivý, mít pevnou vůli, tvrdý trénink, odolnost, vytrvalost a samozřejmě odvahu. Vzpomínám si na natáčení v Ostravě, bylo to u filmu Hrozba. Pro kaskadéra jsou totiž nejnebezpečnější ty scény, které nemůže nijak sám ovlivnit, a to se přihodilo právě tady. Natáčeli jsme scénu, kdy prchám po plynovém potrubí. V jeho spoji pak jakože ucházel plyn a vznikl velký požár. Měl jsem doběhnout těsně k tomu ohni a pak spadnout dolů do krabic. Jenže zasáhla příroda. Najednou zafoukal vítr a oheň šel na úplně opačnou stranu, než jsme předpokládali. Nemohl jsem nic dělat. K ohni jít nešlo, dolů skočit taky nešlo, poněvadž jsem ještě nebyl nad těmi krabicemi, ale pak už štáb konečně zjistil, co se děje, rychle natočili záběr a já v poslední chvíli spadl. Tím ohněm jsem byl ale už celkem dobře ,olíznutý‘.

Další nebezpečně vypadající scéna je i váš pád z paluby lodi, při natáčení seriálu Třicet případů majora Zemana v epizodě Rukojmí z Bella Vista.
To jen tak vypadá, to nebylo tak nebezpečné. Při natáčení Zemana jsem měl dvojí úlohu. Za prvé koordinační, tzn. vymyslet scénu tak, aby působila věrohodně, a za druhé ještě zahrát ten pád do vody. Točili jsme na Kubě a místní domorodci nás naštěstí předtím varovali, že ve vodě jsou velmi nebezpečné ryby, a tak jsem nakonec do ní nemusel a filmovým střihem jsem padal jen do plachty.

rukojmi

Rukojmí z Bella Vista, na fotografii s hercem Rudolfem Jelínkem

Díky vašim pohybovým schopnostem jste se dostal do filmového prostředí, ať už v roli herce, kaskadéra, nebo poradce. Který film byl vaším úplně prvním?
Byli to Ledoví muži (1960), kde jsem měl malou roli hokejisty. Pak přišla nabídka na film Tarzanova smrt, kde už se prosadily náročnější kaskadérské kousky, následoval Limonádový Joe a další. Ono v těch dřívějších filmech tolik kaskadérských scén nebývalo, sem tam nějaká facka, když však začaly scénáře postupně nabývat na intenzitě, bylo zapotřebí i více kaskadérů. Takové to kaskadérské zázemí, technika pro kaskadéry, bezpečné provedení akcí, to vše se začalo při natáčení filmů postupně stávat nutností. Když se pak začal v roce 1968 natáčet film Most u Remagenu, bylo zapotřebí někoho, kdo by s americkým koordinátorem pracoval, poněvadž on ty naše kluky neznal. V té době začala vznikat i první ucelenější kaskadérská skupina a postupně došlo k mému, řekl bych, prvnímu oficiálnímu šéfovství ve vznikající kaskadérské skupině filmového studia Barrandov, předchůdci pozdější kaskadérské agentury FILMKA.

facka

... sem tam nějaká ta facka

čtyrivrazdy

Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Jaroslav Tomsa druhý zleva

Ještě než se dostaneme k představení agentury, prozraďte nám, na jaké filmové zážitky či osobnosti vzpomínáte nejraději?
Je těžké vybrat a vzpomenout jen na jednoho, ale nejvíce na mě zapůsobil asi režisér Karel Kachyňa. Působil velmi přirozeně, na nic se nehrál. Vzpomínám si na jednu historku, to jsme zrovna natáčeli v Paříži film Poslední motýl, a tam byla scénka, kdy měla mladá kaskadérka přelézt z balkonu ve druhém patře na rampu a následně na další balkon. Přelezla to a chtěla pak po záběru odejít, vtom Kachyňa zvolal: „Néé, znovu, počkej, neodcházej.“ Tak ona počkala, Kachyňa šel nahoru, my mysleli, že jí jde ukázat, jak se má správně chytit, nebo něco takového, a najednou vidíme, jak to zábradlí přelézá sám. Ukázal jí to rychle a rázně, ostatně jak bylo jeho zvykem, a to už nebyl v tu dobu nejmladší.

Setkání s režisérem Karlem Kachyňou, to byl jistě zážitek pro mnoho herců.
To ano. Nebo se točil film Smrt krásných srnců. Přišli za mnou z produkce, že Kachyňa chce, abych mu půjčil co nejvíce fotografií z boxerských utkání. Ptám se, jestli i nějaká konkrétní jména, a že ne, že jenom spousta fotografií. Tak jsem mu je poslal. Pak mě zavolali v natáčecí den, ať se přijedu podívat… a ony ty fotografie byly všechny vylepeny v maringotce, všude dokola, kolem postele. Záběry na nich sloužily k milostné scéně. To znamená, on byl dole, ona nahoře a přitom se dívala na ty fotografie. Takový byl Kachyňa detailista. (smích)

Boxu jste se věnoval aktivně?
Ano, řadu let. Po hokeji to byl můj nejoblíbenější sport. Už v jednadvaceti jsem se utkal v pražské Lucerně v boxerském zápasu s olympijským vítězem Julou Tormou. Rád na to vzpomínám. Byl jsem v sedmém nebi, že s ním budu zápasit. Prohrál jsem na body, ale i to byl úspěch. U boxerů vždy hodně záleží na soupeři, nejen kvůli tomu, kolik vydrží a jak je dobrý, ale mezi samotnými boxery se často hodnotí i to, s kým byl zápas dobrý a s kým ne. Na tento zápas jsem byl pyšný. Jula Torma mi byl nakonec i za svědka na mojí druhé svatbě.

boxer

mladý boxer Jaroslav Tomsa

Jako hlavní poradce jste pak působil i v českém filmu z boxerského prostředí Pěsti ve tmě.
Ano, tam se mi podařilo udělat z „neboxera – herce“ Marka Vašuta dokonalého „boxera – herce“.

Bylo to těžké?
Ani ne, poněvadž Markova maminka byla tanečnicí, takže i ten kluk měl pohybový předpoklad v sobě. Kdyby ho tam neměl, tak bych to z něj samozřejmě nikdy nedostal. Než byl však do té role obsazen, probíhal casting, na který mě režisér Soukup zavolal, a při těch kamerových zkouškách… to bylo teda něco. Povětšinou boxeři, každý z nich chtěl tu roli dostat, tak do toho šli na plné pecky. Já už toho měl po chvíli také plné pecky. (smích)

pestivetme

Pěsti ve tmě

Kaskadérská práce, to jsou pády z výšky, rány pěstí, průchod ohněm, automobilové honičky a spousta dalších napínavých akcí. Ve vašich začátcích byli všichni samouci, nikdo vás nic neučil, dnes patří čeští kaskadéři ve světě k absolutní špičce.
To rozhodně, čeští kaskadéři patří k těm nejlepším. Například při natáčení Titanicu zůstali v konečných, nejnebezpečnějších scénách už jen kaskadéři z Čech a Ameriky.

velkofilm Titanic, v nejnebezpečnějších scénách čeští kaskadéři

Vždyť také většina z nich pochází z vaší kaskadérské agentury FILMKA.
Ano, jsem na ty kluky i holky moc pyšný. FILMKU jsem založil, ale už ji nevedu, předal jsem ji  svému mladšímu kolegovi Ladislavu Lahodovi, který ji vede zodpovědně a úspěšně, o čemž svědčí i trojí prestižní nominace na cenu Taurus v letech 2002, 2006 a 2009, což je vlastně takový hollywoodský kaskadérský Oscar.

nominace

nominace na cenu Taurus, vlevo Ladislav Lahoda

vlci

Jaroslav Tomsa při účasti na natáčení amerického hororu Vlci

Chodí do takové kaskadérské školy hodně žádostí o přihlášky?
Chodí, a některé jsou opravdu legrační. To nám třeba přišel dopis od kluka, který píše, že by chtěl dělat kaskadéra proto, že chce podniknout cestu kolem světa, a u nás by si na to prý vydělal. A nebo další, že se rozešel s holkou a už mu nezáleží na životě. A nejvíc mě pobavilo, kdy nám jistý zájemce napsal, že si myslí, že na tu práci určitě má, že by byl ze všech nejlepší a že se nám ohlásí hned po výstupu... Já si říkal, po výstupu z čeho? A ono to na další stránce pokračovalo, že až bude vystupovat z vězení. (smích)

Hlásí se i děvčata?
Ano, moc jich není, ale když už se přihlásí, většinou uspějí. Kaskadérek je nedostatek.

Pane Tomso, co děláte v současnosti, když už se nevěnujete kaskadérství?
Dělal jsem fotbal, hokej, box, také tenis, nohejbal, neumím teď najednou jen tak sedět s rukama v klíně, a tak když jsem přestal dělat kaskadérskou činnost a agenturu přenechal Láďovi, začal jsem si jen tak pro sebe vyřezávat a malovat. Uviděl to můj přítel Jiří Sozanský, a opět... to jsou takové zajímavé životní cesty, já ho kdysi trénoval na box, a on je dnes uznávaným malířem, sochařem a grafikem, a ten mi tedy přinesl kus mědi, jehlu, a ať to prý zkusím. Tak jsem to zkusil…

A z této „zkoušky“ vznikají panu Jaroslavu Tomsovi čas od času i vernisáže výstavy mědirytin.

medirytina

ukázka mědirytiny

Když jsem se ještě na závěr rozhovoru pana Tomsy zeptala, jak to dělá, že ve svém věku vypadá tak dobře, ozvala se od stolu jeho paní: „Protože má slušné zacházení!“  

Něco na tom bude, spokojenost a slušné zacházení, to zdárně překoná i takový kaskadérský kousek, jako je manželství.

stomsou

foto poskytl: Jaroslav Tomsa

Vizitka

  • Jaroslav Tomsa se narodil 19. února 1930 v pražských Holešovicích
  • Patří k zakladatelům první české kaskadérské skupiny Studia Barrandov, předchůdce pozdější filmové agentury FILMKA  
  • Od mládí hrál hokej a boxoval
  • Slibnou sportovní kariéru ukončila vážná zranění ruky a nohy a těžké operace
  • Od roku 1960, kdy hrál hokejistu ve snímku Ledoví muži, natočil na 120 filmů a seriálů u nás i v zahraničí
  • Objevil se ve filmech: Jáchyme, hoď ho do stroje, Most u Remagenu, Na západní frontě klid, Pěsti ve tmě, 30 případů majora Zemana, Kamarád do deště, Arabela, Létající Čestmír, Obsluhoval jsem anglického krále ad.
  • Byl dvakrát ženatý (poprvé se ženil už v osmnácti)
  • Z druhého manželství s paní Alenou má dvě dcery
  • Více o jeho životě se můžete dozvědět také prostřednictvím knihy Františka Černocha Pestrý život kaskadéra Jaroslava Tomsy

Čtěte také:

   
14.10.2011 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [5] saruz [*]

    Moc pěkný rozhovor a ještě mi pomohl se soutěžní otázkou. Sml16

    superkarma: 0 07.09.2012, 11:48:25
  2. avatar
    [4] hubajda [*]

    hezkej clanek Sml67

    superkarma: 0 28.11.2011, 00:00:24
  3. avatar
    [3] Blueberry [*]

    Setkala jsem se s panem Tomsou pred mnoha lety v situci velice neprijemne, ale zvladl ji jako gentleman. Moc si ho vazim.

    superkarma: 0 14.10.2011, 16:42:27
  4. avatar
    [2] Tina5 [*]

    Krásné počteníčko, díkySml59

    superkarma: 0 14.10.2011, 10:41:24
  5. avatar
    [1] maje [*]

    tak tohle je hodně příjemný rozhovor. díky moc za něj

    superkarma: 0 14.10.2011, 08:34:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme