Milé čtenářky,


musím se s vámi podělit o nezapomenutelnou „story“, kterou jsem prožila pod vedením japonských manažerů v jedné výrobní společnosti.

Nastoupila jsem na místo asistentky hned po škole, plná ideálů o úžasné práci, ve které využiji znalost cizích jazyků, které jsem studovala na vysoké škole. Příjmací pohovor byl náročný, zkoušeli i mé znalosti z historie, jelikož jsem uvedla, že se zajímám o dějiny. Působili velmi tvrdě, přísně a můj první dojem byl, že jsem neuspěla. O několik dní později mě pracovní agentura kontaktovala, že jsem přijata na pozici asistentky. Byla jsem šťastná!!!

Již po prvním měsíci jsem začala ztrácet ideály a snažila se „sžít“ s nepřizpůsobivými Japonci, konkrétně s mým šéfem.

Byl velmi tvrdý, precizní a vyžadoval všechno na 100 %. Ale po několika dnech práce jsem pochopila, že dle jeho pohledu nikdy nemohu odvést práci na 100 %. Trápil mě nesmyslným kopírováním papírů, které stejně potom vyhodil do koše.

Další úkol byl také stupidní, přinesl mi mapu Prahy, abych zjistila podle realitních kanceláří cenové rozdíly bytů, kde jsou byty nejdražší, kde nejlevnější atd. Dále tam chtěl zaškrtat supermarkety, úřady, lokalitu japonské školy atd.

Vyfasovala jsem 500 puntíků různých barev a lepila – co puntík, to byt dle cenové kategorie. Práce zhruba na půl dne.

Když jsem mapu dolepila, dala jsem ji šéfovi ke kontrole, on se ušklíbl a roztrhl ji a řekl, ať si vezmu další mapu, menší puntíky, že je mapa nepřehledná.

A lepila jsem znovu a znovu a znovu.

Až  počtvrté jsem jeho arogantní ničení mé celodenní práce neustála a ozvala jsem se. A to bylo špatně.

Co se týče dalšího úkolu, tak se mi snažil vysvětlit, jak v Japonsku funguje systém objednávek, nechápal, že tady jsme v Čechách a holt se musí přizpůsobit českému prostředí. Když jsem mu říkala, že to takhle nejde a že ten jejich systém nechápu, odpověděl, že to ani nemůžu pochopit, protože jsem ženská.

A postupně jsem začala chápat jejich přístup k ženám.

Ženy v Japonsku jsou pouhé loutky svých mužů, bez ambic, cílů a ideálů. Žena je určena k výchově dětí, nepočítá se s ní na nějakou vyšší pozici.


A tak jsem začala přemýšlet o výpovědi. Dala jsem výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou a doufala, že když si najdu jinou práci a budu chtít odejít na dohodu, že se nějak dohodneme.

Dělal mi nepříjemnosti do posledního dne mého pobytu ve firmě, nekomunikoval se mnou, a když, tak mě oslovoval anglicky „you“ a ne jménem.

Jsem pryč už dva roky, ale zážitky s šéfem, které jsem tam zažila, jsou „nezapomenutelné“!!!

 

Jana


Jano, být na Vašem místě, nevydržela bych :-). Těch 500 puntíků ještě možná, ale názor Japonců na ženy se mi už zdá příliš!

Myslím, že si zcela zasloužíte kosmetický balíček od Avonu Sheer Rose, který obsahuje sprchový gel a toaletní vodu.

A Vy ostatní to nevzdávejte a posílejte nám své příběhy k našemu dnešnímu tématu. Hrajeme ještě o budík a další dárečky!

redakce@zena-in.cz

Reklama