Reklama

Zvláštní, když pátrám v paměti, nevyplují nahoru ty vznešené poetické básničky jako Křišťálová studánka, Cestička k domovu, ale spíše ty dětské srandovní, ukryté pod třicetiletou vrstvou méně a více užitečných nánosů všeho druhu, kdy mi nebylo více než tři, čtyři.

Můj táta nám často vymýšlel pohádky, nebo po svém přeříkával ty tradiční. Taková Červená Karkulka nebo Neposlušná kůzlátka se stávala v jeho podání hotovými thrilery, kde vlk lítal éroplánem. Taky nám pro pobavení vymýšlel básničky, jednou ráno, když jsem nechtěla vstávat, mohly mi být tak tři, řekl:

Jano vstávej, bo je rano,

Honza kosu brusí,

Jana vstala, štětku vzala,

natřela mu fusy.

Od té doby mě často tahle říkanka ráno vyprovázela z postele.

Když nám byly tak čtyři, začaly jsme taťku přes les vyprovázet k autobusu na odpolední směnu a to vymýšlel říkanky o zvířátkách. Vybavila se mi tato (bydleli jsme v části dědiny, které se říkalo Podlesí):

Kdesi, kdesi na Podlesí,

byla škola zaječí,

učili se zajíčkové,

bez křiku a bez řečí.

Na magnetofonové pásce, která se bohužel někde zašantročila, byla nahrávka, když mě a sestře byly asi dva a odříkáváme tam:

Plula loď, neplula,

jenom tak blbnula,

a když se nahnula,

vypadnul kapitán bambula,

a teď sedí u vrtačky,

spravuje si podvlíkačky.

Ta vrtačka tam sice nedává smysl, ale paměť si za ni stojí, nu což, olupte.

A teď se mi najednou po letech vybavila jedna propagandistická říkanka, když ČSSR některé léto opět napadnul zákeřný americký brouk – mandelinka bramborová. Kdosi mě naučil:

Mandelinka bramborová,

vyletěla z letadla,

spadla přímo do guláše,

nabila si kukadla.

Nejvíc moudra jen tak mimoděk rozdávala babička. Právě touto dobu dozrávají bezinky, babička byla uznávanou bylinkářkou, odmala jsem jí asistovala při sběru a sušení a při tom mi vyprávěla o bylinkách, mj. říkávala:

Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni.

I letos budu, babi, dělat bezinkový likér :) To děda byl klasik, říkával, víš jak poznáš, že v lese dozrávají bezinky? Když ptáci se*ou modře, měl pravdu.

Japina

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Děkujeme za úžasné básničky, kapitán bambula vede! :)