Tak to jsme tu ještě neměli. Vůni horkého asfaltu. Čtenářka s nickem janny199 by ji čichala pořád. Ale pozor, jinak je normální :)

Dobrý den všem ....
Tohle voňavé téma je skutečně skvěle načasováno. Komu by nevonělo jaro, les, příroda…. jen blázen by si v něčem takovém asi neliboval. A kvapem se to blíží….

Když pominu parfémy a voňavky ( protože kromě osvěžovače na WC mi voní snad úplně všechny :), tak opojnou vůní je pro mě asi káva. Kde jsou ty časy, kdy jsme kupovali  zrnkovou kávu a sami si ji doma mleli. Milovala jsem tu vůni teplé pomleté kávy, která se vždycky linula kuchyní. Měli jsme starý, ruský mlýnek na kafe, který sice hučel jako traktor, ale on jediný dokázal vykouzlit to nezaměnitelné aroma.  Současná rozpustná káva, na kterou jsme přešli, je o tuhle vůni zkrátka ochuzena. Voní, ale není to ono.

Další vůně, kterou miluji už od školních let( a zřejmě mě nikdy neomrzí), je vůně horkého asfaltu. V sousední vesnici je obalovna, kde se vyrábí směsi pro silniční stavby. Asi tři roky jsem kolem ní jezdila na kole do práce, a zatímco ostatní si kapesníkem nebo rukou zakrývali nos, já tuhle vůni přímo nasávala. A když nám dělali před domem nový asfalt, vystavila jsem se v okně a hypnotizovala tu mašinu, která horký asfalt „žehlila“. Upřeně jsem sledovala stoupající páru z horkého asfaltu a nasávala jeho vůni. Dodnes mi to připomíná tenkrát ještě „pionýrský tábor“, kdy jsme ráno vybíhali na rozcvičku do lesa a právě lesní asfaltová cesta v létě takhle hezky voněla. Jak já tyhle rána nesnášela kvůli cvičení a zároveň milovala díky asfaltu !! Ráda jsem se tenkrát větvičkou vrtala v asfaltu, který se tím horkem roztékal a pořád k tomu voněla… Divné? No, manžel říkal, že jo, že jsem divná, že mě to přece musí dusit, ale ne, nedusí. Stejně tak laky, barvy, ředidla, benzín – to je pro mě NĚCO, co mi neskutečně voní. Loni jsem pobíhala po domě s barvou a štětcem a natírala všechny trubky od topení. Ač se manžel nabídl, že to udělá sám, já trvala na tom, abych to natírala sama. Věděl proč, že to ráda ňuchám, tak se nevzpouzel a přenechal mi tuhle voňavou práci.

Když dělá něco otec v garáži s nastartovaným autem, motám se kolem něho a čichám a čichám – prostě mi to voní. Vydržela bych v té garáži snad věčnost a nebo jak říkám já - ustlat si v ložnici a klidně mít celou noc ten výfuk u nosu. Anebo stát u kotle a vařit asfalt – jo, to bych mohla, v tom bych se vyžívala. A taky laky na nehty, ty taky můžu. No, feťák nejsem a kde se ve mně tyhle choutky vzaly, to nevím, ale každému přece voní něco jiného.

Vůně jídla? To ani ne, to mi prostě nevoní.  Když projdu kolem pekárny – napadne mě: „Bože, zase jídlo.“ Totéž mi bleskne hlavou, když jdu kolem nějaké restaurace nebo vietnamského bistra a cítím to jejich psí kung-pao. Takovéhle vůně mě fakt neberou. Já jsem spíš na ty „technické“ nebo jak bych to nazvala….

No a pak mě napadá ještě jedna vůně, které nelze odolat a tou je vůně naškrobeného, čistě povlečeného ložního prádla. Ale pozor! Nesmí se to šidit jakoukoli levnou náhražkou škrobu. Musí to být jedině Alba efekt, jinak do postele nejdu :)  Takhle ulehnout do čerstvě povlečených a naškrobených peřin, zachumlat se, promítat si v hlavě zážitky uplynulého dne a usínat s blaženým pocitem….

Přeji všem krásný den, janny199

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

_______________________

Anebo v těch čistě povlečených voňavých peřinách snít o tom, že jsem asfaltérem :)
No holka, máš ty to ale divné vůně :)
Díky moc za příspěvek a přeji pěkný, skoro jarní den.
Saša

Téma dnešního dne 1. března 2012: Vůně

  • Napište, které vůně máte nejraději.
  • Je to snad vůně čerstvě pomleté kávy, anebo třeba vůně jehličí?
  • Nepište jen o vůni parfémů, vzpomeňte také na vůně, které vás provází od samého dětství
  • Vůně, při kterých se vám něco vybaví, nějaká vzpomínka, ať už dobrá či špatná
  • Pište prostě o vůních, a třeba i o té přicházející – vůni jara

Příspěvky posílejte na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží za svůj voňavý příspěvek i voňavou výhru - parfém Exotic od Avonu

parfem

Reklama