Když v roce 1954 připravoval režisér Václav Krška film Stříbrný vítr, stále mu chyběla představitelka hlavní role. Pak objevil studentku 3. ročníku tanečního oddělení konzervatoře a okamžitě věděl, že to je ona! Romantická a citlivá Jana Rybářová přesně splňovala jeho představy.



Narodila se v roce 1936 a už odmalička projevovala umělecké nadání. Původně studovala víceleté francouzské gymnázium, jenže když tyto „buržoazní“ školy soudruzi v roce 1948 zrušili, musela přejít na obyčejnou „základku“. A tady měla štěstí, že byl na škole dramatický kroužek. Zároveň chodila i do baletní přípravky Národního divadla.

Toužila stát se herečkou. Protože ale na dramatický obor konzervatoře přijímali až od 18 let, rozhodla se studovat na tanečním oddělení, které absolvovala ve svých 19 letech. To už byla slavná a obdivovaná herečka. Jenže ona byla k sobě velice kritická a stále o sobě pochybovala. O svém vzhledu i herectví. Stále se něčím trápila a své pocity svěřovala do svého deníku. Se svou první láskou, o málo starším hereckým kolegou chodila čtyři roky. Nosil jí květiny, psal milostné dopisy, upřímně ji miloval. Zatímco ona toužila jen po jeho polibcích, on chtěl po čase mnohem víc. Tomu se ona bránila, a to bylo důvodem k hádkám a nakonec i rozchodu.

V roce 1956 ji opět režisér Krška obsadil do svých dvou filmů – Legendy o lásce a Labakanovi. Oba natáčel v Bulharsku u Černého moře. Při natáčení se do mladé herečky zamiloval o 19 let starší operní pěvec Přemysl Kočí, který v Legendě o lásce ztvárnil roli vezíra. Zamilovala se i Jana. Jenže Přemysl Kočí byl ženatý a rozvádět se nechtěl, i když měl za sebou dost avantýr. 

Po skončení natáčení a příjezdu z Bulharska toho byla celá Praha. Začaly se šířit zaručené zvěsti, že je Jana těhotná. Chodily jí nenávistné anonymní dopisy, bombardovaly telefonáty. Jana si vše až příliš připouštěla a jediné východisko viděla v sebevraždě. Rozhodně nechtěla být tajnou milenkou, ani rozvrátit pěvcovo manželství. Nebyla to náhlý zkrat, ale podle deníků se na to připravovala už delší dobu.

Napsala dopis na rozloučenou a v noci 11. února 1957 si pustila plyn. Nebyla to demonstrativní sebevražda. Stačilo ale málo a mohlo to zabít celou rodinu. Tehdy se používal svítiplyn, který byl mnohem nebezpečnější než zemní plyn.

Druhý den zavolal k Rybářům režisér Jiří Weiss, aby oznámil Janě, že ji vybral pro hlavní roli svého filmu Vlčí jáma. Měla v něm hrát po boku Vladimíra Ráže. Kamerové zkoušky dopadly skvěle! Zoufalá paní Rybářová režisérovi sdělila tu hroznou zvěst. Jana si už v žádném filmu nezahraje!
Ten si potom dlouho vyčítal, že nezavolal o den dříve. Možná nemuselo k ničemu dojít. Ale kdo ví? Rolí ve Vlčí jámě se pak proslavila tehdy sedmnáctiletá začínající hvězda Jana Brejchová. Jejího otčíma nehrál Vladimír Ráž, ale dnes poměrně nepříliš známý herec Miroslav Doležal.

Vztah Jany Rybářové s Přemyslem Kočím byl platonický. Pitva prokázala, že mladinká, ještě ne jednadvacetiletá herečka zemřela jako panna…
 
Foto: Wikipedie
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama