Všemi obdivovaná, vysoká, štíhlá, s hlubokýma, upřímnýma modrýma očima, vždy elegantní a šarmantní Jane zcela ovládla Moulin Rouge. Henri de Toulouse-Lautrec z ní byl unešen. Stala se jeho největší múzou, ale i věrnou přítelkyní až do jeho smrti…

Jane AvrilManažer nočního kabaretu Moulin Rouge stál v roce 1895 před nelehkým úkolem. Nahradit právě odcházející první tanečnici Louise Weber, přezdívanou La Goulue, která svými kyprými tvary již léta obšťastňovala lačné publikum. Riskoval, když vsadil na uhlazenou a melancholickou Jane Avril, tanečnici, která byla pravým opakem bouřlivé a provokující La Goulue. Nicméně právě ona se stala jedním ze symbolů pařížského nočního života.

Její úzký bledý obličej byl orámován dlouhými zrzavými vlasy, které kontrastovaly s nápadně modrýma očima. Nebyla tak krásná jako La Goulue. Měla ustaranou tvář a zamyšlený výraz. Vyzařovalo ale z ní kouzlo křehkosti, přitažlivosti a jakési nepopsatelné energie. Tančila s ohromnou jemností a výrazem, nevsadila jen na dráždění publika holým tělem nebo fyzickými výkony.

Jane, vlastním jménem Jeanne Beaudon, se narodila roku 1868 v pařížské chudinské čtvrti Belleville. Matka byla kurtizána, o otci, který je opustil, se ví jen to, že to byl údajně aristokrat italského původu. Žila tedy pouze s matkou a jejími rodiči. Matka se k ní chovala velmi krutě, neustále ji bila, nutila zpívat a žebrat na ulici. Zneužívaná Jeanne trpěla zdravotními problémy, měla nepopsatelnou fobii, tik v obličeji, všeho se bála, byla apatická. Brzy byla hospitalizována ve slavné pařížské nemocnici pro choroby nervového ústrojí Salpêtrière. Léčila se s poruchami pohybového aparátu nazývanými tanec svatého Víta.

Součástí terapie byla i pohybová cvičení a tanec. A tady začala Jeanne ohromovat jeptišky, které se o ni staraly. A ty si ji velice oblíbily. Poznaly její talent a podporovaly její úsilí.

Po propuštění se ale dostala opět do „péče“ své kruté matky a zneužívání pokračovalo. Po hrůzném zážitku, kdy měla být předhozena staršímu muži, z domu utekla. Bylo jí sedmnáct. Od té doby se s matkou již nikdy neviděla.

Pomocí přátel se pokoušela přežívat. Přes den brala jakoukoliv drobnou práci, která se naskytla, po nocích tančila po klubech. Později začala vystupovat pod uměleckým jménem Jane Avril. Postupně si vybudovala kariéru, která jí umožňovala tancem se plně živit. Tančila v několika kavárnách-tančírnách, v tom druhu podniků, kterých se v té době v Paříži vyrojilo nespočet. Mezi nejznámější patřily Bal Bullier, Ambassadeurs, Divan Japonaise, Folies Bergère... V Jardin de Paris na Champs-Elysées se brzy stala hlavní hvězdou.

Moulin RougeKdyž se v roce 1889 otevíral kabaret Moulin Rouge, nemohla tam chybět. V tu dobu tam však kralovala La Goulue, která nejen Jane, ale i ostatní tanečnice zcela zastínila. A tak tu Jane dostávala jen drobné taneční příležitosti.

Obrat nastal ve výše zmíněném roce 1895, kdy Louise Weber alias La Goulue odešla z Moulin Rouge, aby založila svou vlastní taneční show. Jane dostala příležitost a brzy byla hlavní hvězdou. Byla jiná, něžná. Její jemně svůdný styl tance spolu s exotickou osobností jí zajistily obdiv publika. Nemalou měrou k tomu přispěly nápadité plakáty Henri de Toulouse-Lautreka, jejího obdivovatele a přítele, který byl stálým hostem kabaretu. Stala se symbolem světa tanečníků, kabaretních herců, hudebníků.

Jane AvrilS Toulousem-Lautrekem ji pojilo dlouhé a pevné přátelství. Snad krátkodobě i něco více. Kdo ví… Lautreka přitahovala nejen její přítomnost na pódiu. Poznal, že byla navzdory úspěchu samotář, byla poznamenána svým těžkým mládím, on zase svou nemocí. Svým způsobem měli něco společného. To byl možná důvod, že se mezi nimi vytvořilo tak silné pouto. Když Toulouse-Lautrec v roce 1901 zemřel, Jane prohlásila, že Montmartre již nikdy nebude stejný…

V roce 1910 se rozhodla usadit. Malíř a dekoratér Maurice Biais, se kterým se již nějakou dobu znala, konečně uslyšel její „ano“. Uháněl ji dlouho, ale ona ho stále odmítala. Nakonec se rozhodla, že svou kariéru ukončí a vdá se.

Jane Avril -Divan JaponesePár se odstěhoval z Paříže, pořídili si domek v Jouy-en-Josas nedaleko Versailles. Přesná adresa není známa. Manželská idyla však netrvala dlouho. Maurice začal mít brzy problémy. Z práce byl propuštěn pro nezodpovědné chování, propadal hazardu, někdy zmizel i na několik dní. Aby Jane zajistila rodině živobytí, začala rozprodávat své šperky a obrazy. Po manželově smrti v roce 1926 se ocitla už úplně bez prostředků na hranici chudoby. Jako by se kruh uzavíral – zpět k anonymitě, chudobě a těžkým časům. Opět to byla ta osamělá dívka na útěku…

Jane Avril zemřela v domově pro seniory ve věku sedmdesáti pěti let v roce 1943. Její ostatky leží na hřbitově Père Lachaise.

Životní příběh Jane Avril byl zpracován režisérem Johnem Hustonem v roce 1952 ve filmu Moulin Rouge, kde ji ztvárnila Zsa Zsa Gábor, americká herečka maďarského původu po boku José Ferrera jako Toulouse-Lautreka. V další verzi z roku 2001 v roli Jane zazářila Nicole Kidman. 

Anglický básník, kritik a žurnalista Arthur Symons jednou napsal: „Jane Avril měla krásu padlého anděla. Byla exotická a vzrušující…“

Moulin Rouge dnes

Kabaret Moulin Rouge dnes

V seriálu Jany Ládyové o zajímavých ženách jste si také mohli přečíst:

Reklama