Další příspěvek k dnešnímu tématu přišel od čtyřnásobné maminky s nickem Janaa1. Myslím, že její děti mohou být rády, že mají takovou maminku, protože na celou věc se známkami, včetně těch závěrečných, se dívá rozumně.

Hezký den a pevné nervy, milé ženy in.
Téma vysvědčení mě donutilo trochu zapřemýšlet...
Vysvědčení jsem zažila ze tří typů pohledů. Jako dítě,když jsem vysvědčení dostávala- už si nepamatuju přesně pocity,ale vím ,že byly velmi smíšené:od důležitosti přes slavnostnost okamžiku až po lehké mrazení-co když budou známky jiné než čekám..

Další pohled je pohled učitele, který jsem krátkou dobu zažívala.Věřte, že rodiče žáků, co se učí hodně špatně moc problémy dětem nedělají - bývá jim to často jedno, protože sami nemívali dobré známky. Ale rodiče premiantů, kteří z různých důvodů premianty najednou nejsou, jsou leckdy velmi velmi podivné, nepříjemné a pro děti stresující. Jako by trojka na vysvědčení byla konec světa..Tam jsou pak děti vyděšené a je mi jich upřímně líto.

Poslední pohled je pohled rodiče..Mé 4 děti jsou každé jiné.Co jde jednomu naprosto lehce, to si druhý musí vydřít a naopak. Ale vždy jsem celý rok sledovala, jak se děti učí, proto pro mne známky na konci roku nebyly překvapující.Nadávala jsem za ty špatné průběžně a tak jsem se nemusela rozčilovat poslední den. A to je asi taky jediný den, kdy se nerozčiluju,ale hluboce si oddychnu..Stresem a děsem totiž netrpí moje děti, ale já. Zatím co ony jsou v klidu, já je honím od počítače se slovy : „Už ses učil němčinu, že jsi u počítače?“ a podobně..Vrcholem nepochopitelných situací jsou pak telefonáty třídního učitele mého syna, že si jako student 2. ročníku střední školy odmítá sednout na učitelem přidělené místo v zasedacím pořádku a trvá na tom, aby ho učitel přepracoval, protože na daném místě sedět nechce...Pak nevím, jestli se mám začít smát, nebo brečet...Každopádně jsem si vždy poslední školní den hluboce oddychla, a do poloviny srpna nechtěla o škole ani slyšet..

Myslím si totiž,že ony zázračné knihy na opakování o prázdninách jsou týrání..Kdo z dospělých si o dovolené denně půl hodiny cvičně pracuje,aby nezapomněl, co má po dovolené dělat? Maminky by měly podle mě s dětmi procvičovat posledních asi 10 dní - to na zopakování bohatě stačí a nezkazí prázdniny sobě ani dětem..Mám to bohatě ozkoušené ..a tak nenadávejme svým dětem, stejně už je pozdě (i když za reparát bych taky asi nechválila) a hurá na prázdniny (a denní vaření, praní a dohady s puberťáky,abych si v srpnu řekla

Konečně je září a bude se s vámi miláčkové zlobit zas někdo jiný :) )..
Prázdninám zdar Janaa1

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

_________________________

Ten závěr jste pojala opravdu vtipně :) Hurá prázdniny, ale na konci – už aby byla škola :)
Myslím, že to si po dvou měsících řekne snad každá maminka.
Děkuji, že jste napsala a všem vašim dětem přeji krásné prázdniny!
Saša

Téma dnešního dne: Vysvědčení

  • Jaképak dnes přinesli vaše děti (vnuci) vysvědčení?
  • Nadáváte jim za špatné známky, nebo je naopak povzbudíte?
  • Vzpomeňte i na svá školní vysvědčení, šly jste domů se strachem nebo s radostí?
  • Kdy se vám zhoršily (pokud tedy) známky?
  • Dokázaly jste si je zlepšit?
  • Uplatnily jste někdy v životě předmět, který vám nešel, který jste nenáviděly?
  • Mají dnešní děti učivo náročnější než my?
  • Jste k nim benevolentní?
  • A co třeba zkušenosti s učiteli?
  • Dali někdy vašim dětem známku, kterou si nezasloužilo?
  • Půjdete s dětmi oslavit vysvědčení a konec školního roku?
  • Slavily jste ho i i vy se svými rodiči?

Nabízí se řada dalších otázek, ale vy už budete vědět o čem psát.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Dárečků je dost: pro tatínka antistresový gumový panáček, pro maminku sladká bonboniéra a pro dítko balíček Marťánci, obsahující mulitivitamínový nápoj a „mluvící“ pero :)

darecek..

Reklama