Bulvár

Jana Šulcová: Herci jsou emotivní jedinci

Svého času patřila k nejobsazovanějším a také nejkrásnějším herečkám naší filmové a televizní tvorby. Když na vás promluví svým nezaměnitelným, sametovým hlasem, nejraději byste jí řekla: S tebou mě baví svět. Herečka Jana Šulcová.

janaMému prvnímu setkání s Janou Šulcovou dopomohla náhoda. Doslova jsme na sebe narazily při jedné nedávné společenské akci. Usmála se a já v tu chvíli věděla, že ji můžu oslovit. Předtím bych si to asi netroufla, protože vím, že tato herečka má novinářů plné zuby. Není se čemu divit, když se jí i v ne zrovna příjemných životních situacích stále šťourali v soukromí.

Já „šťourat“ nebudu. Respektuji hereččino přání a nechci zklamat důvěru, se kterou mě pustila do svého domu. Věřím, že i bez stokrát propíraných skandalizovaných situací bude tento náš rozhovor zajímavý.

Když jsem si vyjela seznam vašich hereckých rolí, téměř neměl konce. Převažovaly role televizní, ať už v pohádkách, filmech, nebo inscenacích. Přijde mi, že jste na těch Kavčích horách snad i spávala.
Tak to ne, ale pracovala jsem hodně, to je pravda. Prakticky neustále.

V souvislosti s televizními pohádkami, víte, že dodnes mám v paměti pohádku O princi Chocholoušovi?T jako Tomáš, O jako Ohyzda, M jako Maškara, Á jak August, Š jako šašek. Prince hrál Josef Abrhám a vy jste hrála princeznu Veroniku. Tehdy v dětství jsem si přála být takovou princeznou jako vy.
Jé, to je krásné, že jste si na ni vzpomněla. To byla pěkná pohádka a vlastně moje poslední princezna.

Proč poslední?
Protože mi bylo 28 let a na princezny jsem byla už stará. Stejně je zajímavé, jak se ta věková hranice směrem ke stáří nepřetržitě posunuje. Já jsem si myslela, že ve čtyřiceti letech už nemá cenu dávat kabát do čistírny, natož si kupovat nový (smích), a teď ženy před padesátkou rodí děti, i herečky, zpěvačky, ženy ze šoubyznysu.
Když jsem já přišla v padesáti do jednoho divadelního spolku, většině děvčat tam bylo pětatřicet. Byla jsem pro ně už stařena. Dnes je padesát jim a vůbec si jako stařeny nepřipadají. Ale já jim vůbec nezazlívám, že mě tak tehdy braly, prostě tak to je. Myšlení i sebevědomí žen se posunuje.

pohadka

TV pohádka O princi Chocholoušovi (1974)

Vy máte vystudovanou DAMU, pokud mám dobré informace, tak už během studia (1969) jste se stala členkou Městských divadel pražských. Se kterými hereckými bardy jste se potkávala? Byl tam v té době ještě i Jan Werich?
Jan Werich už tam jenom docházel, už nebyl ředitelem, tím byl tehdy Ota Ornest, který mě angažoval. Nicméně jsem ho tam potkávala. Víte, v každém divadle je jeden takový bard, ten hlavní herec, ale Městská divadla pražská se vyznačovala tím, že tam byl bardem každý. Byli tam samozřejmě i herci malých rolí, ale věděli, že jsou na malé role a nebyli nijak uraženi nebo dotčeni, že nehrají ty velké. A Ota Ornest dvacet let učil chodit lidi do divadla.

Takže byste nevytýčila jednoho hereckého barda?
To se opravdu nedá. Byli tam pan Bek, pan Beneš, pan Voska, pan Felix Le Breux, bože, to bych jmenovala desítky jmen. Lubomír Lipský, Irena Kačírková, Libuše Švormová, Alena Vránová, Stela Zázvorková… a takhle můžu dlouho pokračovat.

Opravdu, co jméno, to pojem. Herec Ivan Trojan řekl v jednom televizním pořadu, že možná za pár let, za padesát, za sto, se jako o hereckých bardech bude mluvit třeba i o dnešních mladých hercích, kteří ještě nevyzráli. S odstupem času se vzory opakují.
Já doufám, že ano.

A vy jako mladá herečka jste měla nějaké herecké vzory?
Na to se mě každý ptá a já vůbec nevím, jak na to odpovědět. Jak je to myšleno. To je jako kdybych se vás zeptala, kdo je vzorem pro vás ve vaší práci, rozumíte mi. Co je to vzor? Myslím, že to je špatně zformulovaná otázka, když už, tak koho si vážím. A těch lidí, ať už z řad herců, nebo neherců, těch jsou opět desítky.

janas

mladá herečka v počátcích své kariéry

Takhle jsem se na to nikdy nepodívala. Zkusme tedy otázku pozměnit. Když přijde mladá herečka do nového prostředí, většinou se najde nějaká „dobrá duše“, která se ji hned v začátcích ujme, uvede ji do světa líčidel a zábavy.  Měla jste nějakého takového průvodce?
A víte, že to taky ne? U mě to takhle nefungovalo. Oni byli v tom divadle všichni přátelští. A také my mladí jsme byli vůči nim zase více zdvořilí a pokorní. Nechci nikoho kritizovat, ale přiznávám, že mě štve, když vidím některé dnešní mladé herečky, které kdyby přišly a dovolovaly si tehdy to, co si na nás dovolují dnes, tak by v MDP nevydržely ani den.
Já teď kupříkladu točím jeden seriál, přijdu do kostymérny, tam sedí paní XY a dělá, že mě nevidí. Nepozdraví, nepředstaví se... to i moje vnoučata vědí už od malička, že když někam vejdou, tak mají slušně pozdravit a představit se.
Veronika Žilková kdysi učila na soukromé herecké škole, kde měla kromě herectví taky školu života. A tam říkala: „Děti, přijdete do dabingu, sundejte si čepici, sundejte si kabát, tam budou sedět ti, co to umí, jděte a představte se jim. A pokud tam bude sedět Jana Šulcová, tak si tu čepici ani nesundávejte a jděte se představit hned (smích).“ Tak jsem se tomu hrozně smála, nedávno to vzpomněl Aleš Cibulka v jednom pořadu.

To je milé. To potěší.
To je. Radši se představím dvakrát než vůbec. Nás vychovávaly osobnosti.

Kdo byli vaši profesoři na DAMU?
Vlasta Fabiánová, Miloš Nedbal, Radovan Lukavský, Karel Höger, hodně tam docházela také Dana Medřická, prostě osobnosti v herectví i v životě.

Pak jste se vlastně s některými z nich potkávala i v herecké branži, při práci.
Ano, to ano. Třeba s hercem Oto Sklenčkou jsem často hrávala. A teď, to víte, znáte ho ze školy jako profesora, samé: „divadlo je řehole“ a podobně, a najednou přijdete do divadla a tam slyšíte: „Mně se dneska tak nechce.“ Najednou to není pan profesor, ale obyčejný člověk s obyčejnými pocity. Jsou to úsměvné vzpomínky.

Těch máte určitě bezpočet. Nenapadlo vás někdy je všechny sepsat? Dnes o sobě píše knihu kdekdo.
To už jste tak padesátý člověk, který se mě na to ptá. Já na to mám jednu odpověď, kterou použila Dana Batulková. Ta řekla: „Nechci ležet za půl roku v Levných knihách za korunu,“ a já jsem dodala: „A ještě ke všemu zaprášená.“ A začaly jsme se obě smát.

Škoda. Bylo by o čem psát. Ale pojďme tedy zpátky k rozhovoru. Ve vaší biografii se můžeme dočíst, cituji: Přestože nepocházela z herecké rodiny, herectví ji přitahovalo už od dětských let. Se svým bratrem hrávala loutkové divadlo, recitovala ve škole a organizovala kulturní vystoupení. Zaujalo mě to organizování kulturních vystoupení.
To nebylo nějaké velké organizování, spíš takové domácí. Hlavně s kamarádkou ze školy, která později vystudovala operu, jsme pořád někde recitovaly, tedy ona zpívala, já jsem recitovala, nebo jsem třeba o prázdninách vymyslela něco se sestřenicí, že budeme hrát něco pro děti, ale celé to začalo u toho bratra, to je pravda. Mám o tři roky staršího bratra Petra a pořád tvrdím, že má veliké herecké nadání. Když jsme třeba dostali od rodičů k Vánocům loutkové divadlo, tak jsme hrávali pro všechny děti v okolí.

A proč se i on nevěnoval herectví?
Protože je introvert, on by před lidi nikdy nepředstoupil. Každý herec je svým způsobem exhibicionista, a to můj bratr není. On je jak z toho filmu Škola, základ života, jako ten profesor Matulka. Zná všechny brouky, ale ke zkoušce nepůjde. Tak můj bratr je takový profesor Matulka. (smích)

Oklikou jsme se dostali ke kinematografii. V této branži máte také bohaté zkušenosti. Hrála jste ve filmech slavných titulů, malou roli jste dostala i v dnes již kultovním Spalovači mrtvol. Prozraďte nám něco ze zákulisí natáčení tohoto výjimečného filmu.
Herci jsou emotivní jedinci a teď si představte, že dáte smečku emotivně předimenzovaných lidí do krematoria. A vede je Láďa Menšík. Já si vzpomínám, jak mě jednou vzal za ruku se slovy: „Pojď, chci Ti něco ukázat.“ A táhnul mě k rakvi, ze které čouhal takový ten satén, a on říká: „Tam leží sto let starý dědeček a přeje si, abys ho pohladila.“ Nadzvedával to víko, já jsem začala pištět, a samozřejmě nikdo tam neležel.

Já myslím, že i kdyby ležel, tak Menšík ho k životu probudí.
(smích) Asi ano. Moc ráda na ten film vzpomínám. I když já vzpomínám ráda na každý film, který jsem natočila. V tom Spalovači navíc panovaly ještě takové zvláštní večery, seděl tam Eduard Kohout, Meryčka Rosůlková, Rudolf Hrušínský, Láďa Menšík, Vlasta Chramostová a řada a řada dalších. Oni povídali, vzpomínali a my mladí jsme poslouchali, a ani jsme nedutali. Vzpomínám třeba, jak Meryčka Rosůlková říká panu Eduardu Kohoutovi: „Víš, Edáčku, kdybys mi řekl, že jsem špatná herečka, tak by mi to tolik nevadilo, jako kdybys řekl, že jsem špatná kuchařka.“ (smích) Ta věta mi zůstane navždy zaseknutá v paměti.

spal

Spalovač mrtvol (1968) / Jana Šulcová úplně vpravo

To se točilo v Pardubicích v krematoriu, viďte?
Ano a my jsme tam strašně zlobili, protože Láďa Menšík vždycky udělal nějaký obličej a všichni jsme se rozesmáli. A ten hodný, trpělivý, milý a laskavý Juraj Herz, kdy každý jiný už by nás zabil a rovnou tam nechal, tak on jen: „Tak děti, dneska jste se nesoustředili a nemáme čas jet na oběd do Pardubic do města, takže se musíme najíst tady.“ To krematorium je totiž na kraji. No a kde jinde se můžete najíst než na hřbitově. Ale když přivezli k obědu ledvinky, to tak opravdu nikdo nejedl. (smích)
A ještě si vzpomínám, že tam si normálně ti zaměstnanci krematoria dávali do chladicích boxů, kde byly mrtvoly, tak si tam dávali nákup s masem. To nepochopím. Já bych se toho masa už ani nedotkla.´
To třeba jednou jsem byla se svým pejskem na honu a dostali jsme zajíce a bažanty a tak, tchyně toho zajíce udělal na smetaně a mně se prostě najednou zatly zuby a nemohla jsem to jíst. A tchyně hned: „Prosim tě, jak to víš, který to byl!“ To je ale úplně jedno, jestli to víte, nebo nevíte, prostě když vidím něco běhat, tak to pak nemůžu sníst. Nemůžu o tom, že jím maso, vůbec přemýšlet.

Ale jíte maso?
Jím, ale jak říkám, nesmím nad tím zpětně přemýšlet, protože já moc miluji zvířata a žádné zvíře bych nikdy nezabila. To je pro mě hrozná představa. Vím, že jsou zvířata chovaná k obživě, ale stejně… Nesmím to vidět zabít. Na mně třeba dvacet let nemohl nikdo vidět pravou kožešinu. Na Vinohradech se kdysi otvíral nějaký luxusní obchod s kožešinami, já vím, že to nemysleli ve zlém, chtěli, abych byla tváří při tom otvírání, ale já jsem to musela odmítnout, to by bylo zcela proti mému přesvědčení. Nikomu, kdo nosí pravé kožešiny, nic nevyčítám, ale přece jen, pokud se zvířata zabíjí pouze pro kožešinu, to je přece strašné.

To je. Ale pojďme ještě od zvířat zpátky k vaší filmové tvorbě. Velké a výrazné filmové příležitosti Vám poskytla režisérka Marie Poledňáková hlavní rolí ve filmu Kotva u přívozu a poté i jednu z hlavních ženských rolí ve snímku S tebou mě baví svět. Pozastavila bych se u prvně jmenovaného filmu, kde máte roli televizní hlasatelky Magdy. Dokázala byste si představit hlasatelské zaměstnání?
Nedokázala. Je to dost těžké. Já kdykoliv hraju nějakou profesi, tak si dávám hodně záležet na tom, aby nebylo poznat, že je to hrané, ale že je to téměř autentické. Třeba umím podojit kozu, to jsem se naučila u tety ve Zlonicích a pak se mi to vyplatilo v seriálu Tajemství proutěného košíku. Prostě, co jsem se v životě naučila, to se mi vždy nějak hodilo, ale člověk tomu musí samozřejmě i pomoci. A upřímně, hlasatelské povolání by mě asi ani moc nebavilo. Člověk musí být klidný, soustředěný, nehýbat se, a jak známo, s herci šijou všichni čerti.

Tajemství proutěného košíku (1977)

Když už jsme u těch hlasatelek, jaký máte názor na ukončení jejich profese?
Mně to vadí. Já nemám ráda změny a také mám ráda takové to tajemné překvapení. Vzpomínám si, jak nám Vlasta Fabiánová vyprávěla, že dřív třeba divadelní hvězdy do poslední chvíle tajily, jakou mají toaletu. A pak se otevřela opona… Anny Ondráková tam stála v šatech lila a stejná barva orchidejí byla i na klavíru. Lidi v divadle začali pod tím úžasným dojmem tleskat, byli ohromeni. Teď je všechno jinak, ale já to nezměním.

kotva

Hlasatelka Magda / Kotva u přívozu (1980)

Sledujete televizní pořady? Třeba seriály?
Když můžu, tak sleduji zprávy anebo Animal Planet, protože miluju zvířata. A co se týče seriálů, na těch je vidět to rychlé tempo. Seriály, ve kterých jsem hrála, třeba My všichni školou povinní, Byl jednou jeden dům, Tajemství proutěného košíku a další, to jsou seriály, které se vysílají po třiceti letech a stále mají plnou sledovanost, kdežto ty dnešní, myslím, že jsou na jednou použití. Ale víte co, já na ně nadávám, ale stejně je sleduji. Třeba Cesty domů nebo Ordinaci v Růžové zahradě, na ty se dívám.

my

TV seriál My všichni školou povinní (1984)

malKdyž jsem měla rozhovor s jednou nejmenovanou herečkou vašeho typu, tak mi prozradila, že neměla v mládí vůbec žádné kamarádky, a už vůbec ne mezi herečkami, protože ta rivalita je opravdu velká. Setkávala jste se i vy v dobách své největší slávy s pomluvami a závistí? A existuje vůbec přátelství mezi herečkami?
Existuje. Ze starších hereček jsem měla skvělou kamarádku Irenku Kačírkovou, Elenu Hálkovou, vnučku Vítězslava Hálka, první ženu Zdeňka Štěpánka a maminku Jany Štěpánkové, a pak Helenu Fridrichovou, to byla snad moje nejlepší kamarádka, skvělá divadelní herečka a vynikající dabérka. A opět vzpomenu naši psycholožku Vlastu Fabiánovou, která mi říkala:
„Nehledej mezi herečkami kamarádku,“ a já jsem jí na to tehdy řekla: „No a co Vy s Danou Medřickou?“
„My jsme výjimka,“
odpověděla.
Tak já jsem byla s Helenou taky taková výjimka. A co se týká pomluv a závisti, s tím jsem se ve větší či menší formě setkávala často, ale s tím nic neuděláte.

Čtenářky by mi jistě neodpustily, kdybych se nezeptala i na komedii století, S tebou mě baví svět. To musela být krásná práce. A prý se natáčelo přímo u vás doma?
Ne, u nás doma se to nenatáčelo, ale Marie Poledňáková okopírovala celý tento náš dům a postavila ho v ateliéru. Akorát ten konec před brankou, jak tam Jula už utíká, tak to se točilo tady přímo před domem. Ona dokonce sehnala i tu samou kuchyňskou linku, co mám. Dnes už je stará, ale já ji mám ráda, nevidím důvod, proč ji měnit. Oblékám si věci, které mám ráda, používám věci, které se mi líbí, a vůbec celý tento dům mám moc ráda a jsem ráda, když se tady lidem líbí.

Máte to tu opravdu moc pěkné. Jak dlouho tady bydlíte?
Už přes čtyřicet let.

Komedie století S tebou mě baví svět (1982)

K domu patří rodina. Vy jste maminkou dvou dnes už dospělých dcer, Terezky a Rozárky, a také už jste babičkou.
Ano, mám tři vnuky. Od mladší dcery Rozárky jedenáctiletého Maxe a pětiletého Filípka a od starší dcery Terezky čtyřletého Josífka. Je nejmenší, ale má nejvíc energie. (smích)

Samí kluci – vnuci. To si po dvou dcerách babičkovské role užíváte.
Užívám. Být babičkou je krásná role. Babička si to dítě jenom užívá, kdežto maminka musí vychovávat, dávat příkazy, ale babička ta může i rozmazlovat. Samozřejmě se to nesmí příčit s rodičovskou výchovou.

Uvědomují si vnuci, že mají babičku známou herečku?
Uvědomují, protože mě vidí v televizi. Ale třeba moje dcery, ty si to neuvědomovaly, ony měly pocit, že všichni rodiče hrají v televizi.

A proč se ani jedna nedala na herectví?
No právě proto. Protože viděly, co to obnáší, a to viděly jenom zlomek. Ale teď spolupracujeme všichni společně na takovém rodinném divadelním představení Velké holky nepláčou, od Neila Simona. Producentkou představení je mladší dcera Rozárka, Terezka je výtvarnice kostýmů, scény a plakátů, zeť Viktor od Rozárky to režíruje a druhý zeť má na starosti styk s médii. Takže prakticky celá rodina se teď angažujeme v divadle.

Kromě rodiny vám dělá společnost také váš pejsek, fenka Adina, se kterou chodíte každý den na velké procházky. Bydlíte v blízkosti Divoké Šárky, to je nádherné prostředí. Abychom ale nevzbudily dojem, že jenom chodíte po procházkách, vy i hodně pracujete. Už jen najít jeden volný termín pro naše setkání nebylo nijak jednoduché. Takže, kde Vás můžeme vidět?
Živím se divadlem. Hrajeme zmíněné rodinné představení Velké holky nepláčou, které hrajeme v pražském divadle U Hasičů, v divadle Karla Heřmánka a taky s tím jezdíme po republice. Pak dohrávám v divadelní společnosti Háta a mám i malou roli v televizním seriálu Vyprávěj, což je podle mě moc povedený seriál. A taky bych ráda zmínila moje účinkování v divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, kde hraji v představení Dům Bernardy Alby, mám tam sice malou, ale poměrně výraznou roli matky Marie Josefy. Už po pěti minutách vstupu do tohoto divadla jsem věděla, že mi tam bude dobře. A přesto, že zkoušíme převážně vážné scény, tak se u toho hodně nasmějeme.

Proč jste přijala roli zrovna v Příbrami? To je trochu od ruky.
Protože to divadlo jde umělecky velmi nahoru, což je zásluhou skvělého vedení. Jsem ráda, že tam můžu hrát. Dům Bernardy Alby měl v Příbrami premiéru letos v říjnu a 4. března 2013 bude hostovat i v pražském Žižkovském divadle, všechny bych ráda srdečně pozvala, je to opravdu mimořádné představení.

divadlo

Divadelní představení Dům Bernardy Alby

Děkujeme za pozvání.
Paní Jano, slíbila jsem Vám, že se nebudu ptát na špatné období vašeho života. Každý se vypořádává s těžkými životními situacemi po svém a rozpad rodiny, na které člověku hodně záleží, to není právě jednoduchá životní situace. A tak se jen zeptám, jestli už jste v pořádku, jestli se netrápíte a života si užíváte…

V současné době jsem šťastná, užívám si života a netrápím se. Děkuji.

Blíží se Vánoce, doufám, že se nebudete zlobit, ale musím se zmínit i o vaření, respektive o vašem humorném vystoupení v pořadu VIP Prostřeno. Tak to ale není, viďte? Já vím, že vařit a péct umíte.
No to mi ani nepřipomínejte. Protože o mně se říká, že jsem dobrá kuchařka. To bylo tak: normální díly, které se točí, tak ti lidé mají na přípravu 14 dní, nebo alespoň deset. Ale redakce se v pondělí večer rozhodla pokračovat v natáčení a ve středu se jelo. Měla jsem zrovna vytopenou kuchyň, takže jsem ještě v úterý malovala kuchyň, čímž jsem si škrtla veškerý čas. A některá z mých dcer si navíc půjčila fondue na vaření. Obě byly tou dobou pryč, tak jsem poprosila produkci, ať mi ty fondue koupí, že jim to i zaplatím, ale prostě už nemám čas to jít koupit, protože to máte rozhovory, natáčení, prostě jedete a nezastavíte se. Poslali pro toho mladého rekvizitáře, já jsem si to nezkontrolovala a těsně před podáváním se zjistilo, že koupil fondue na čokoládu, a ne na maso. Byl to takový milý, mladý kluk, mně ho bylo líto, nechtěla jsme ho podrazit, protože já podrazy nesnáším, a tak jsem to přešla a nechala jsem to celé na sobě.

No to by mě naštvalo.
To mi povídejte. Za tu pitomou jsem byla ve finále samozřejmě já. A víte, co mě štve opravdu nejvíc? Že já ty fondue dělám od pěti let dětí, je to takové naše narozeninové jídlo. Rodina si v klidu sedne, nikam nespěchá, povídá si a mně to k tomu pořadu přišlo taky vhodné, že si sedneme, nebudeme nikam spěchat, budeme si v klidu povídat. A tak to nakonec dopadlo. Dneska už se tomu jenom směju.

V

foto z pořadu VIP Prostřeno

A jak se těšíte na vánoční vaření a pečení? Dodržujete tradice?
Dodržuji. Vařím rybí polívku, peču vánočku, do které přidávám i špetičku muškátového květu a citronovou kůru, mívala jsem napečeno až 13 druhů cukroví, ale jak děti vyrůstaly, tak ten počet už trochu snižuji, a také chodím budit stromky.

Budit stromky?
Ano, to mám takový vánoční rituál. Jdu ke stromečku, obejmu ho a řeknu mu: „Stromečku vstávej, ovoce dávej, obleč se, ustroj se, je Štědrý den.“

To je milé. Jen aby se letos stihl ustrojit. Pořád nás straší s koncem světa, věříte na něj?
Věřím, že se něco musí stát, už tím, co se tady děje, v politice, v lidech, že se něco už konečně musí změnit. Ale přímo na nějakou živelnou katastrofu, to nevěřím, to ne.

Co vy pokládáte za konec světa?
O tom jsem nikdy nepřemýšlela, já o koncích nepřemýšlím. (smích)

Vánoce předpokládám, strávíte se svými dcerami a vnuky.
Ano, každoročně jsme spolu.

Tak já vám přeji, ať se vám vánoční svátky vydaří, ať jsou plné pohody a ať se vám třeba splní i nějaké to doposud nevyřčené přání.
Děkuji. Také Vám i všem čtenářkám Žena-in přeji krásné Vánoce a hlavně zdraví. To je v životě člověka nejdůležitější. Nejen o Vánocích.

sadinkou

s milovanou fenkou Adinkou

Medailonek:

  • Jana Šulcová se narodila 12. 2. 1947 v Praze
  • Už jako dítě chodila do Dismanova rozhlasového dětského souboru a na gymnáziu se svým spolužákem Vítězslavem Jandákem hrála divadlo.
  • Vystudovala DAMU, ještě během studia se stala členkou Městských divadel pražských.
  • Výčet jejích televizních rolí je ohromný, za všechny jmenujme TV seriál: Hříšní lidé města pražského, Byl jednou jeden dům, My všichni školou povinní, Tajemství proutěného košíku ad.
  • Zahrála si i ve filmech, př. Ostrov stříbrných volavek, Spalovač mrtvol, S Tebou mě baví svět, Oldřich a Božena, Dobré světlo, Duše jako Kaviár, Bastardi ad.
  • Až do konce 80. let šla Jana Šulcová z role do role a v žebříčcích herecké popularity se pravidelně umisťovala do pátého místa.
  • Výrazné uplatnění našla také v dabingu.
  • Jana Šulcová je rozvedená. S hereckého manželství má dvě dcery Terezku a Rozárku. Je babičkou tří vnuků.
  • V současnosti vystupuje s rodinným divadelním představením Velké holky nepláčou, hraje v divadle v Příbrami ve hře Dům Bernardy Alby, točí v TV seriálu Vyprávěj a dohrává v divadelní společnosti Háta.

foto: archiv Jany Šulcové

Přečtěte si také:

   
30.11.2012 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [66] holčice [*]

    Hezký rozhovor Sml59

    superkarma: 0 27.04.2013, 21:51:37
  2. [65] jithule [*]

    pěkný článek

    superkarma: 0 14.12.2012, 07:53:36
  3. [64] Gizel [*]

    Hezké povídání. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak to bylo doopravdy při Prostřeno. Nechápu, proč to dali do etéru. Proč nemohli natáčení posunout, až bude hostitelka v pohodě. Proč ji chtěli ponížit.

    superkarma: 0 11.12.2012, 09:22:56
  4. [63] Saritka [*]

    Pěkný článek.Sml59

    superkarma: 0 02.12.2012, 20:28:52
  5. avatar
    [62] Dudlajlama [*]

    Taky jsem se dostala k precteni az dnes. Parada z obou stranSml58Sml67

    superkarma: 0 02.12.2012, 17:46:53
  6. [61] Trefa [*]

    Trefa:moc dekuji ,bylo to hezke cteni a nikdy nezapomenu ,s tebou me bavi svet.

    superkarma: 0 01.12.2012, 20:39:14

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [60] zsuzsika [*]

    Saško,děkuji za skvělý článek,vychutnala jsem si ho až dnes,v kliduSml16Sml59

    superkarma: 0 01.12.2012, 19:15:59
  2. avatar
    [59] margot [*]

    kobližka — #52 můžeme to svést leda na sebe, že konzumujeme ty levné párky/seriály atd... protože kdyby nebyla poptávka, nevyplatilo by se nikomu to produkovat. a protože je dnes vše hlavně o kvantitě, než o kvalitě, holt je to tak...

    superkarma: 0 01.12.2012, 09:35:59
  3. avatar
    [58] margot [*]

    v pátek jsem jen nakoukla a rozhovor si nechala až na sobotu, až bude klídek a nelituji, krása. líbí se mi, jak rozhovory vedete, Sašo, skoro mám vždy pocit, jakoby Vaším prostřednictvím zpovídaní seděli u mě doma. taková pohoda z toho vyzařuje. děkuji za obsáhlý a poutavý článek, těším se zas na příštěSml67

    škoda, že ta "stará garda" pomalu odchází a popravdě z těch novějších tváří mě moc lidí neuchvacujeSml80

    superkarma: 0 01.12.2012, 09:30:10
  4. avatar
    [57] saruz [*]

    pěkný rozhovor, Jana Šulcová je sympatická Sml16

    superkarma: 0 30.11.2012, 23:55:26
  5. avatar
    [56] peetrax [*]

    Suzanne — #54 tak. Sml67

    superkarma: 0 30.11.2012, 23:09:27
  6. avatar
    [55] Jindriska8 [*]

    Pěkný rozhovor a na některé její role se nedá zapomenout!

    superkarma: 0 30.11.2012, 22:58:45
  7. avatar
    [54] Suzanne [*]

    kobližka — #52 No, možná to je tím, že paní Balzerová a pan Abrahám už jsou důchodci, proto nehrají v "podřadných" seriálech, protože už prostě nehrají tolik Sml80 Nicméně kupříkladu pan Kačer, paní Šafránková a spousta dalších (skvělých herců jejich generace) v seriálech hraje. A mladší herci, kteří tam hrají opravdu většinou nemají bazény, vily, či značkové oblečení. Prostě mají děti, platí nájem nebo hypotéku. Však je to práce jako každá jiná, hlavně se živí ve svém oboru a pracují poctivě. Je to podmíněné tím, že nemají takovou tu jistotu každodenní práce, pokud jsou třeba na volné noze. Názor nenázor, je to jejich práce.

    1. na komentář reaguje peetrax — #56
    superkarma: 1 30.11.2012, 22:42:29
  8. avatar
    [53] peetrax [*]

    kobližka — #52 no, velice zjednodušeně řečeno... Sml32

    superkarma: 0 30.11.2012, 21:20:33
  9. avatar
    [52] kobližka [*]

    peetrax — #51 Stejně je to úlevné,že můžeme skoro všechno svést na dobu Sml16

    1. na komentář reaguje peetrax — #53
    2. na komentář reaguje Suzanne — #54
    3. na komentář reaguje margot — #59
    superkarma: 0 30.11.2012, 20:50:30
  10. avatar
    [51] peetrax [*]

    kobližka — #50 tak je to vždycky, že některý pořady jsou dobrý, některý horší... To je tím, že tehdy žili scénáristé jako třeba Dietl, dnes už taková osobnost chybí. Třeba v pokračování Nemocnice, která byla, s odpuštěním, hrozná, paní Balzerová zrovna hrála... Sml57 Ale v zásadě si rozumíme, doba je prostě taková.

    1. na komentář reaguje kobližka — #52
    superkarma: 0 30.11.2012, 20:31:59
  11. avatar
    [50] kobližka [*]

    peetrax — #49 Jistě,ale ani zamlada jsem neviděla tyhle a jim podobné herce hrát v nějkém plytkém braku.Ale je to o názoru...

    1. na komentář reaguje peetrax — #51
    superkarma: 0 30.11.2012, 19:28:45
  12. avatar
    [49] peetrax [*]

    kobližka — #46 zase, jen odhaduju, ale myslím, že tihle herci slovutných jmen už si můžou vybírat a jsou jinak placení, než ti mladí, asi bych to nesrovnávala. Sama jsem taky bývala absolventem /i když ekonomie a ne herectví/ a vím, jak těžký je něco najít při studiích nebo po škole. Neodsuzuju, částečně chápu.

    1. na komentář reaguje kobližka — #50
    superkarma: 0 30.11.2012, 19:23:35
  13. avatar
    [48] reditelka [*]

    Má za sebou řadu krádných rolí a doufám, že i před sebou.

    superkarma: 0 30.11.2012, 18:12:21
  14. avatar
    [47] kobližka [*]

    daska59 — #43 No jo,stárneme všichni.

    Hanyna — #38 Jo? Taky jezdím do Příbrami.

    superkarma: 0 30.11.2012, 18:08:44
  15. avatar
    [46] kobližka [*]

    peetrax — #37 Jasně,že je přirozené chtít peníze na živobytí.Jenže herci jsou jaksi přinačeši kultury,nebo by to tak asi mělo být,já to tak cítím.Vím,někdo má rád vdolky,jiný holky,ale podbízet se divákovi plytkostmi se možná brzy vymstí.Nevím,tohle je můj názor,chodím dost do divadla a klasiku mám ráda.Neříkám,že rozumím úplně všemu,to bych si netroufla.Samozřejmě,že jenom divadlem se herci asi těžko uživí,ale proč nevídám třeba pana Preisse,nebo paní Balzerovou (nebudu dál jmenovat) v něčem podřadném?Tady si myslím,že nejde ani tak jenom o živobytí,ale ona hned každá "celebrita" musí mít drahý dům,bazén,super auto,jezdit na exluzivní dovolené,oblékat se u nejlepších návrhářů,všechno nej-nej.To se potom musí peníze vydělat stůj co stůj.

    1. na komentář reaguje peetrax — #49
    superkarma: 0 30.11.2012, 18:07:56
  16. [45] PEPI11 [*]

    Taky si ji pamatuji z televize z jejich mladých let. Byla hezká, a byla dosti obsazována proti jejim vrstevnicím. Ale ve středních letech už se z televize vytratila. Teď jsem ji po dlouhé době viděla v  VIP Prostřeno. Byla to milá parta, s Pilarovou, Vítkem a Vanem. Jen se mi zdá , že rychle zhubla, a to ji nesluší. Slušelo jí, když byla trochu při sobě, což se v jejim věku toleruje Vypadala mladší. Ale jinak je to sympatická herečka. Je fakt, že pořádné herectví dnes už není vidět, v televizi samé reality šou, nebo kriminálky a seriály, které už se mi pletou všechny dohromady. Sml80

    superkarma: 1 30.11.2012, 17:57:30
  17. avatar
    [44] ladouch [*]

    Mám jí moc ráda a vážím sí jí proto, že se dokázala poprat s démonem alkoholu.Sml22

    superkarma: 0 30.11.2012, 17:54:08
  18. avatar
    [43] daska59 [*]

    Za mlada to byla fešanda Sml67

    1. na komentář reaguje kobližka — #47
    superkarma: 0 30.11.2012, 17:44:42
  19. [42] martinik [*]

    Tuto herečku mám ráda. Sml16

    superkarma: 0 30.11.2012, 16:12:12
  20. avatar
    [41] gerda [*]

    peetrax — #37 myslím, že těch pravých hereckých příležitostí výrazně ubylo. A publikum zlenivělo, je doba odkulturnění. Pokud nechtějí dělat docela něco jiného a živit se prací, pak musí vzít zavdět každým kšeftem a chodit natáčet hloupé seriály jako se dřív chodilo na šest do fabriky. Kdo dnes půjde na Hamleta? Jednodušší je dívat se na mýdlové opery. Je to začarovaný kruh. Když někoho vidíte v plytkém seriálu, těžko si vybuduje pozici, aby mu divák věřil vážnou roli v Ibsenovi.Sml80

    superkarma: 0 30.11.2012, 16:07:49
  21. [40] Roland [*]

    hubajda — #24 Připojuji se - mě také.Sml16

    superkarma: 0 30.11.2012, 14:32:28
  22. [39] telelot [*]

    hezké povídání, Janu Šulcovou mám rádaSml16

    superkarma: 0 30.11.2012, 13:54:11
  23. avatar
    [38] Hanyna [*]

    Byla jsem na premiéře "Domu Bernardy Alby" v Příbrami a můžu říct, že to je opravdu velmi silné emotivní představení Sml22Sml67

    Děkuji za krásný rozhovorSml59

    1. na komentář reaguje kobližka — #47
    superkarma: 0 30.11.2012, 13:03:20
  24. avatar
    [37] peetrax [*]

    kobližka — #36 tak ono je to přirozený, chtít peníze na živobytí, že jo. Vůbec nechci spekulovat, jak byli herci placení dřív, ale mám takovej dojem, že dnes se herec prací jen na divadle kloudně neuživí, není se čemu divit, že chce hrát i v seriále, být vidět v televizi. To je přece normální. Pokud mi nebude stačit to, co vydělám v práci, tak taky vezmu přivýdělek. Akorát jsou tihle lidi víc na očích.

    1. na komentář reaguje gerda — #41
    2. na komentář reaguje kobližka — #46
    superkarma: 0 30.11.2012, 12:56:48
  25. avatar
    [36] kobližka [*]

    Obdivuji,jak generace herců jako je Jana Šulcová,tak krásně mluví o svých předchůdcích.Věřím,že to není jen tak ze slušnosti,ale prostě dřív asi bývaly vztahy mezi lidmi u kumštu docela jiné.Velmi pochybuji,že dnešní mladá generace herců a hereček bude mít taky takový respekt, obdiv a úctu k těmto starším hercům.Oni jsou "hvězdy" už teď,je to samá "celebrita" a přitom prd dokázali.Snad jen hrát v přihloupých sitcomech a seriálech.Hlavně,aby měli dostatek peněz.....někdy se mi zdá,že o to jim jde především.Samozřejmě,že ne všem.

    Kotva u přívozu patří k mým každoročně oblíbeným vánočním pořadům. 

    1. na komentář reaguje peetrax — #37
    superkarma: 0 30.11.2012, 12:52:15
  26. [35] jerenika [*]

    Je to sympatická skvělá herečka :)

    superkarma: 0 30.11.2012, 11:59:32
  27. avatar
    [34] ekleinovka [*]

    Sašo, tohle bylo hodně zajímavé počtení,paní Šulcovou mám ráda a její role jsou jí šité na míruSml67

    superkarma: 0 30.11.2012, 11:50:58
  28. avatar
    [33] Žábina [*]

    nádherný rozhovor!!!

    Janu Šulcovou jsem ve VIP Prostřeno viděla a teď jsem ráda, že jsem si přečetla jak to bylo v zákulisí Sml16

    má moc krásný dům kde bydlí a líbí se mi, jak lpí na starých věcech a nemění je šmahem za nové

    je to paní herečka a i když už není nejmladší a život se na ní také podepsal, pořád je za dámu Sml67Sml67

    superkarma: 0 30.11.2012, 11:46:32
  29. avatar
    [32] peetrax [*]

    Díky za nádherný rozhovor!

    superkarma: 0 30.11.2012, 10:52:06
  30. avatar
    [31] Šidlinka [*]

    Mám ji jako herečku ráda Sml16

    superkarma: 0 30.11.2012, 10:47:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme