Bulvár

Jana: Sen se mi nikdy nesplní


Už šest let je věrnou čtenářkou Ženy-in. Známe ji jako Monču13. Nebýt jejího snu, který dle jejích slov nemá šanci na vyplnění a který navíc ona sama nechala v zápětí ve strachu z reakcí smazat, byla by Monča13 stále jen anonymním nickem a její životní úděl by s ní sdíleli jen její nebližší….

Paradoxně to ale byli právě ti, jejichž možných reakcí se záhy zalekla, kteří projevenou solidaritou na diskusi doslova vytáhli Janu Tomečkovou z anonymity, a kdo možná dal jejímu snu o trochu reálnější obrys.

Vydala jsem se za ní přes čtyři sta kilometrů. Do městečka Hulín na Zlínsku, abych jí řekla, že ne všechno musí být nutně předem odsouzeno k zániku a že sny jsou od toho, aby v ně člověk věřil. Že její sen se záhy stal snem i mnoha redaktorů v magazínu, který navštěvuje. Že negativních reakcí a nezájmu o její příběh se možná bála zbytečně.

Osud si nevybíráme, on si najde nás

Jana vystudovala střední oděvní průmyslovku a poté šla studovat vysokou školu textilní. Chtěla být módní návrhářkou. Naskytla se jí ale práce v městské knihovně. Zde se jí líbilo. Tak vystudovala ještě Masarykovu univerzitu, obor knihovnictví a informatika.

Přišla malá dcerka, a tak trochu omyl ve volbě partnera. Chvíli žili u jeho rodičů, ale přes veškerou snahu o udržení vztahu se nakonec odstěhovala na ubytovnu.

Prakticky by se dalo říci, že ač svobodná, byla Jana samostatnou, zaměstnanou mladou maminkou malé dcerky a že se jí zase tak zle nevedlo.
Mohla zakrátko potkat jiného muže, který by její život nasytil i tolik potřebnou láskou a malé Janě by byl třeba dobrým tátou. Mohla si spokojeně žít a pracovat. Mohla mít i další děti. Mohla být šťastná. V cestě jí nic nestálo. Měla vzdělání, zaměstnání, elán, své dítě a chuť do života. To se stát mohlo. Nestalo.

Člověk se někdy v jedné minutě ocitne na místě, kde mu osud otočí životem a jeho dosavadní cestu nenávratně vymaže, aby ho nemilosrdně poslal na docela jinou pouť.

Ten den byl jako každý předtím. Nasedla na kolo a vydala se do práce. Bylo jí 35 let. Ten den se ale vydal stejnou cestou i někdo jiný. Mladík, který snad za volant vozu ještě ani nepatřil. Jana přeletěla jeho vůz a zůstala ležet na silnici. Snad by ani nezastavil, nebýt řidiče jiného vozu. 
                                                
Jana si přivydělává přepisováním účetních tabulek a stará se o webové stránky místní městské  knihovny.

Díky moc, doktore!

V nemocnici v Kroměříži Janu prohlédli a nic závažného neshledali. Navíc se blížil víkend, a tak se v nemocnici nacházela pouze služba. Jana si stěžovala, že má problém s rukama a nohama, že ztrácí schopnost s nimi hýbat. Nebyl nikdo, kdo by jí přes víkend pomohl, a ani po víkendu nepřikládali lékaři jejím potížím důležitost, jakou měli. Doba, po kterou nechali Janu bez potřebné péče, byla ovšem fatální. Rodina se pokoušela přemluvit lékaře v Kroměříži, aby Janu nechali odborně vyšetřit v Brně na specializovaném pracovišti. Jana mezitím ochrnula na ruce i nohy.
Nakonec se její stav ukázal být tak vážný, že ji do Brna už přepravoval vrtulník. Pozdě. Jana v tu chvíli už měla vinou nerozpoznaných vykloubených krčních obratlů nenávratně poškozenou míchu.

Janina sestra Dana, žije s rodinou v Praze. Ráda by žila se svou sestrou.

Neměli odvahu říct mi pravdu

Ošetřující lékař neměl odvahu mi říct, jak to se mnou opravdu je. Stále mlžil. Teprve jiný lékař tehdy informoval moji maminku o tom, že už nebudu nikdy jako dřív a že poškození míchy je trvalé. Dělali se mnou pak všechno možné. Byla jsem rok po nemocnicích, rehabilitačních centrech a jiných pracovištích. Moc jsem se snažila zprovoznit alespoň ruce, abych byla trochu soběstačná a mohla si například sama pomoci na vozík a následně na záchod. Bohužel se to dodnes nepodařilo. O malou, které bylo v době mého úrazu osm let, se celý ten čas starala moje sestra Dana.

Nejhorší bylo, když jsem si z jednoho rehabilitačního centra přivezla zánět močových cest. Tehdy jsem už nechtěla do Kroměříže, ale musela jsem. I přes to, že mě chodily sestry obracet a musely si všimnout mých zad a pozadí, nechaly mi vytvořit obrovské, krvácející proleženiny (dekubity), kterých jsem se hodně dlouho zbavovala.

Problém je, že já od prsou dolů nic necítím. Nevím tedy ani, jestli se mi chce na záchod. Pro ten účel jsem si nechala voperovat takovou krabičku do břicha, která mi pomůže zjistit, jestli se mi chce, nebo ne. Pokud bych si totiž nedošla, mohla bych upadnout do bezvědomí. Ráda bych mamince, která se o mě stará, ulehčila, ale jsou prostě věci, které bohužel nemohu. Neudržím se na rukách. Když se potřebuji zvednout, poposadit, vykonat potřebu či přesunout na vozík, musí mi někdo pomoci
,“ vypráví Jana.

Od kroměřížské nemocnice a řidiče, který mě srazil, jsem po dlouhém tahání vysoudila dohromady 2 a půl milionu korun. Stačilo to na opravu domku, a věci, které nutně potřebuji. Ještě trocha zbyla,“ řekla.

Jana stihla navíc věnovat 30 tisíc korun rehabilitačnímu ústavu v Lužích-Košumberku.

Janina sestra Dana, kterou jsem v ten den u ní zastihla, žije v Praze. Rovněž Janina dcera, dnes osmnáctiletá Jana, bydlí v Praze, kde studuje. S Janou trvale zůstává pouze maminka.

Skřítek se silou obra

Téhle vitální a neuvěřitelně pozitivní ženě je 76 roků a váží 42 kg. Má artrózu, žaludeční vředy a s úsměvem jmenovala mnoho dalších diagnóz. Přesto je přístup Janiny maminky velmi optimistický. Zvládá mnohonásobně víc, než je poplatné jejímu věku i zdravotnímu stavu. Připadala mi jako dobrý, usměvavý skřítek. Mohla by jít na operaci, která by jí pomohla v artróze. Jenže to by znamenalo, že by po dobu rekonvalescence, která je dlouhá, musela být v absolutním klidu. Kvůli Janě ji nepodstoupila.
Její obětavost člověka dojímá. Její životní síla a nasazení, s jakým pečuje o dnes 45letou Janu, zanechává hluboký, trvalý obdiv.

Mívám sny, ve kterých chodím a běhám

Nelituji, nestěžuji si na osud a vím, že procházky s mým psem po lese už zůstanou jen náplní mých snů. Jen mě mrzí, že nemohu na ty ruce. Mamince je k osmdesátce a dojde doba, kdy se o mě nebude moci starat. Zbude jen ošetřovatelka, která ke mně pravidelně dochází, což bude přes veškerou její snahu problém. Nemůže tu bydlet a nikoho jiného zde nemám. Možnosti jsou v tady Hulíně téměř nulové.

Proto ten sen o domě v Praze, kde by se mnou mohla bydlet moje sestra s rodinou i maminka. Mám zjištěno, že v Praze je možnost 24hodinové péče a mnohem víc organizací, které postiženým pomáhají. Mým snem je žít svůj život v okruhu svých blízkých, dát mu důstojný a poklidný průběh a dát mojí mamince možnost pohodlného stáří. Zaslouží si to. O tom sním,“ říká Jana.

S maminkou

Tak nějak bezvýznamné se někdy náhle zdají být starosti a problémy, které pokládáme za zásadní… Domnívám se, že jsou to právě takové osudy, jako je ten Janin, co nás učí pokoře…

Chtěli byste ve svém životě pomoci vyplnit zdánlivě nesplnitelný sen jednomu člověku? S vámi by nás bylo tolik, že by to šlo.

   
12.01.2009 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [162] Misorp [*]

    taky ti přejem s manželem at se ti to podařííííííí a maminka si ještě s tebou v tý Praze užije pěkné a klidné stáří.

    superkarma: 0 26.01.2009, 17:09:53
  2. avatar
    [161] janys2 [*]

    Držím moc palečky a pokud budu moct, taky ráda pomůžu. Ať se Vám ten sen brzy splní!

    superkarma: 0 16.01.2009, 20:48:46
  3. avatar
    [160] monca13 [*]

    Znovu děkuji všem za podporu, zvlášť když už článek není na první stránce.

    superkarma: 0 16.01.2009, 20:21:25
  4. [159] koblizka.D [*]

    ano,chtěla bych pomoci

    superkarma: 0 16.01.2009, 11:29:27
  5. avatar
    [158] marmla [*]

    Jani je moc smutné co se Vám přihodilo. Ale jste velice statečná a silná. Obdivuji Vaši Maminku. Přeji Vám, aby se našel člověk či společnost která by Vás posunula blíže k Vašemu snu

    superkarma: 0 15.01.2009, 17:28:04
  6. avatar
    [157] Petrushe [*]

    Takové příběhy mi vždycky ukáží, jak jsem vlastně moc spokojený člověk a jak bych si toho měla vážit. Když se podaří zařídit sbírku, ráda přispěju

    superkarma: 0 13.01.2009, 14:03:16

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [156] kareta [*]

    Eva_Fl: takže to není jen v amerických filmech

    superkarma: 0 13.01.2009, 12:33:19
  2. avatar
    [155] Eva_CZ [*]

    monca13: vazne neznam jeji diagnozu. V Rusku ji ale odepsali.

    superkarma: 0 13.01.2009, 12:21:08
  3. avatar
    [153] Jupíí [*]

    monca13: aspoň něco se třeba pohne. Je dobře, že se o tobě ví .

    superkarma: 0 12.01.2009, 22:54:44
  4. avatar
    [152] monca13 [*]

    Eva_Fl: Určitě ji operovali včas a nenechali jí přerušit míchu jako mně. S přerušenou míchou zatím neudělají nikde nic, bohužel.

    superkarma: 0 12.01.2009, 21:59:59
  5. avatar
    [151] monca13 [*]

    Taja: Už jsem to četla, taky ten návrh mám, ale taky jsem dnes na stránkách MPSV zjistila, že naše Charita letos dostane na osobní asistenci jen třetinu požadované částky. A to v té žádosti o grant počítají s příspěvky od klientů.
    Ovšem jestli to taky nebude trochu tím, že na letošní rok psala žádost o grant speciálně vystudovaná sociální pracovnice, kterou přijali loni, protože jsme prý s mojí asistentkou tu spoustu nových nesmyslných papírů napsaly špatně - upřímně řečeno, v podstatě jsem to psala všechno já, včetně žádosti o grant na loňský rok a to jsme získali 100% požadované částky. Kde asi udělali soudruzi z NDR chybu?

    superkarma: 0 12.01.2009, 21:56:09
  6. avatar
    [150] Eva_CZ [*]

    monca13: hm, jak tak na to koukam, asi by ses mela prestehovat sem.
    Vzpominam si na jednu Rusku, se kterou jsem chodila do skoly. Vubec nemam sajn, jak se ta holka sem dostala, ale dostala. Tezka vozickarka... Ujal se ji kostel. Ubytovali ji, stridali se u ni, platili ji ( nebo nakonec Amerika ) vsemozne operace a proste vysledek je, ze ta holka chodi. Fakt chodi. Neznam ale jeji diagnozu. Zustala tady...

    superkarma: 0 12.01.2009, 21:53:07
  7. [149] Taja [*]

    monca13: Zde je platné znění částí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s vyznačením změn - tučně vytištěné, přehledné:

    http://www.mpsv.cz/files/clanky/5854/3_mp_rack7jtfkllh.pdf
    (os. as. § 39)

    Zítra Ti napíšu vzkaz.



    superkarma: 0 12.01.2009, 21:32:48
  8. avatar
    [147] OlgaMarie [*]

    aninas: K č. 134: Jak to víš? Dělala jsi někdy audit nebo kontrolu hospodaření nějaké nadace? Jaké jsi z toho vyvodila důsledky?

    superkarma: 0 12.01.2009, 20:17:45
  9. avatar
    [146] Mánička [*]

    tyrkys: no moment, k nám to jezdí do 0:10. Nemůžu za to, že jsme se TAK rády viděly, že bych na tu zastávku bývala netrefila ani já

    superkarma: 0 12.01.2009, 20:01:15
  10. avatar
    [145] monca13 [*]

    tyrkys: A to před chvílí říkali v televizi, že podle výpočtů britských vědců je dnešek nejdepresívnější den letošního roku. Ještě že už to budeme mít za sebou.

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:58:37
  11. avatar
    [144] tyrkys [*]

    Manx: No, ono to celkem jezdí, ale tak do šesti. Vzpomeň si na návštěvu Máničky. To bys nemohla nikam chodit.

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:57:50
  12. avatar
    [142] tyrkys [*]

    Manx: Fakt ? Já myslela, že ještě ne.
    Jo, je to bus s trojkou, takže příměstský.

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:44:01
  13. avatar
    [140] tyrkys [*]

    monca13: Gratuluju ke čtyřem dnem nebrečení! Ty okraje Prahy ber, jak je to v dosahu MHD, neměli by si snad připlácet za dopravu, ne? A ceny, jak vidno, jdou.

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:09:00
  14. avatar
    [139] monca13 [*]

    omlouvám se za překlepy, už jsem opravdu unavená

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:05:00
  15. avatar
    [138] monca13 [*]

    Eva_Fl: Evo, moýná sis nevšimla, ale jí jsem psala, že tak úplně bez peněz síky soudu a díky tomu, že máme dům, nejsem. Možná i sestra by mohla přidat, ale nevím jak je to s prodejem městského bytu, i když ho už splácí, ale jako bydlící v něm mají myslím předkupní právo za nižší cenu, takže ho možná nejdřív musí zaplatit a aá potom ho mohou prodat za tržní cenu.
    Ale stejně si nemyslím, že tahle sbírka je zbytečná, kapka ke kapce... a už nevím, jak je to dál.
    Taky to zkusím v nějakých nadacích, jak mně někdo radil a uvidíme.
    Když jsem před pár lety sháněla peníze na osobní asistenci, prosila jsem zástupce firem, jejichý maily jsem našla na Internetu. Odpověděl nebo pomohl mně třeba jeden ze sta, ale když jsem těch mailů poslala dost, vždycky jsem potřebnou částku získala. Jenže tady je rozdíl v tom, že bych žádala jako soukromá osoba a navíc na dům, kdežto tehdy to bylo na sociální péči a žádala jsem jménem organizace, jejíž adresu a telefon jsem pro ověření uvedla.
    Takže budu muset zkusit některé nadace nebo konkrétní bohaté Čechy. Naděje umírá poslední a další přísloví, kterého se držím, je - kdo nic nezkusí, nic nezíská.
    Jinak by mě zase začaly napadat sebevražedné myšlenky. Mimochodem už jsem asi 4 dny nebrečela - to je úspěch, ne?
    Tož tak.

    superkarma: 0 12.01.2009, 19:02:53
  16. avatar
    [137] monca13 [*]

    Taja: Nakoukla jsem, nedalo mně to. Všude se to zkrátka nezlepší, i když by podle novely zákona mělo. Mně bylo řečeno vedoucí Střediska osobní asistence, že když nemají dostatek pracovníků, nemusí zaručit službu 24 hodin denně. Ještě se na tu novelu podívám, ale je to podle mne podobné, jako když organizace může ukončit poskytování osobní asistence z důvodu nedostatku pracovníků, když například někdo dá výpověď.

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:40:31
  17. avatar
    [136] aninas [*]

    michaela.kudlackova: ok Miso, kdyz musi tak musi.

    Eva_Fl: jses opravdu uboha s osobnim napadanim u tohoto clanku. Jinde si posluz, kdyz ti to tak chybi ke stesti.

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:20:24
  18. avatar
    [135] Ťapina [*]

    aninas: Psali v Plesku?

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:20:09
  19. avatar
    [134] aninas [*]

    Petunie: nevim, co je na tom transparentniho, kdyz polovina penez vubec nedorazi na to, na co je urcena

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:17:20
  20. [133] janina01 [*]

    Eva_Fl: neboj, Monča v to ani nedoufá, ale každá pomoc ji příjde vhod, tomu věř

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:11:13
  21. avatar
    [132] Eva_CZ [*]

    Ťapina: ze na ni reagujes, je pitoma... No - nejak jsem o tom premyslela a nevim nevim, sbirka je uzasna vec, ale na barak v Praze se asi neslozime.

    superkarma: 0 12.01.2009, 18:06:55
  22. avatar
    [131] Petunie [*]

    Ťapina:

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:41:31
  23. [130] Taja [*]

    monca13: reaguji na Tvou větu "tady je opravdu malá nabídka sociálních služeb (osobní asistence, pečovatelská služba), obojí max. do 15,30 hod. a o víkendech vůbec."
    Jano, dle novely zákona o sociálních službách "Poskytovatel
    osobní asistence je povinen zajistit možnost poskytnutí této služby po dobu 24 hodin denně."
    Takže i tam u vás se to MUSÍ zlepšit.

    Hodně štěstí a sil, samozřejmě také pomohu.

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:41:10
  24. avatar
    [129] Ťapina [*]

    Ono je něco jinýho, když se tady na diskuzi pár lidí domluví, a složí se někomu na dárek nebo na kytku, a něco jinýho je skládat se někomu na barák

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:36:53
  25. avatar
    [128] Ťapina [*]

    aninas: Budeš nám tady tvrdit, že na opačné straně oceánu může kdokoliv vysbírat od lidí peníze, aniž by byl zaregistrovanou nadací, a nemusí z nich legálně platit daň z příjmu? A co ještě tam u vás máte, lední medvědy na bruslích?

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:35:39
  26. avatar
    [127] Petunie [*]

    michaela.kudlackova: byla jste rychlejší

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:30:40
  27. avatar
    [126] Petunie [*]

    Kačena1: může nastat problém kvůli konání sbírky bez oznámení. Pokuta až půl mega

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:30:14
  28. avatar
    [125] Michaela Kudláčková [*]

    Kačena1: Jakmile by někdo zjistil, že jde o veřejnou sbírku, máme na krku veliký problém. Bohužel, je to tak, že musím požádat např. Člověka v tísni a oni to musí uvést jako veřejnou sbírku. Hned zítra se tím začnu zabývat. Snad to půjde rychle.

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:29:28
  29. avatar
    [124] Kačena1 [*]

    OlgaMarie: Ne, že bych se za tu možnost drásala. Redakce má na mysli nějakou pomoc, takže nám určitě dá vědět. Ale můžeš, prosím, mně nechápající vysvětlit, jaký může nastat problém při zveřejnění čísla účtu? Vždyť číslo účtu je na každé faktuře, to přece není žádný diskrétní údaj. Nebo v čem se pletu? Možná mi jenom nestačí fantazie .

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:24:02
  30. avatar
    [123] Petunie [*]

    aninas: jaká to strašná země, která právně reguluje veřejné sbírky a vyžaduje, aby se vybírání peněz na dobročinné účely dělo systematicky a transparentně.

    superkarma: 0 12.01.2009, 17:17:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme