Rodina

Jana Boršková: Jak jsem se stala režisérkou

Mladá režisérka Jana Boršková má za sebou natáčení několika úspěšných dokumentů pro Českou televizi a nyní se chystá do vysílání její druhý režijní počin s herci: Čapkova povídka Zločin v chalupě. Jak se mladá dívka dostane k režii?

jb

S mladou režisérkou Janou Borškovou jsem se setkal v pražské kavárně Symbioza. Známou se stala zejména díky dokumentárnímu filmu Od višní do višní, který vypraví o jejích rodičích. Film získal velký ohlas a letos bude soutěžit na mezinárodním festivalu nezávislých filmů v řeckém Patrasu v hlavní soutěži dokumentárních filmů. U nás prošel klasickou distribucí do kin a uvedla ho také Česká televize, v nejbližší době ho můžete shlédnout 25. října v rámci ostravského festivalu Kamera Oko.

Jana je také režisérkou jedné z Čapkových povídek: Zločin v chalupě, kterou natočila pro ČT, ta ji přizvala k realizaci této povídky na základě jejího prvního hraného filmu Rita Rubinsteinová jede metrem v nejlepším ze všech světů, který byl oceněný na studentském filmovém festivalu v Tel Avivu. Její kariéra je tedy na strmém vzestupu. Jak se ale vůbec k režírování dostala?

jb

Jak dlouho režírujete?
Nevím přesně. Šest, sedm let s různými přestávkami. Cestovala jsem, potřebovala dostudovat FAMU…

Chtěla jste být režisérkou už od dětství?
Ne, ne, původně jsem chtěla jen vyprávět příběhy. Proto jsem se přihlásila na scénáristiku na FAMU, a tam jsem se dostala i k režii. Zjistila jsem, že je to pro mě to pravé. Nejprve jsem točila dokumenty, pak jsem se dostala i k hranému filmu. Tedy režii jsem poznala až na škole.

A jak to začalo? Vím, že jste točila dokumenty pro Českou televizi… oni vás oslovili již za studií?
Neoslovili, natočila jsem první dokument Okamžik blaženosti. Kameramanem byl Daniel Souček, který spolupracoval se společností Frmol. Ta vyrábí pro Českou televizi cestopisy. Tak jsem se dostala ke spolupráci s Frmolem a začala točit cestopisy. To bylo v letech 2005 až 2006, pak jsem odešla do Paříže na školní stáž a začala natáčet dokumenty ve Francii.

V roce 2007 jste také začala natáčet film Od višní do višní, což byl váš první distribuční film, který běžel v kinech i televizi. Tento film je o vašem otci, je tedy velice intimní. Jaké to bylo jít s kůží na trh hned s tak osobním tématem?
Točila jsem to nejdřív jen pro sebe a myslela si, že to nikdy na veřejnost nepůjde. Později jsem ale ukázala snímek několika lidem z profese, kteří k tomu měli své připomínky. Když šel film do kin, už jsem tedy byla připravená, ačkoli na komentáře určitého typu ne. Kritiky byly vesměs pozitivní. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, co mi posílali kladné reakce na mail a na Facebook. Bylo i pár nepříjemných reakcí, se kterými jsem se těžko vyrovnávala a dlouho je neuměla hodit za hlavu. Ale teď vím, že dokončit film a dostat ho do kin a do televize je pro mě důležitější než kritika.

Na čem pracujete aktuálně?
Natočila jsem jednu z dvanácti povídek Čapkovy Kapsy, které teď běží v televizi. Moje povídka Zločin v chalupě půjde poslední zářijovou neděli, tedy 25. září. Ten projekt mi přijde hodně zajímavý i pro diváky České televize, protože dostali příležitost mladí režiséři. Mám z toho velkou radost – hraná povídka je pro mě něco nového oproti dokumentům, které jsem točila doposud. Také jsem teď dotočila krátký promofilm pro jeden hostel v centru Prahy.

Je to velký rozdíl pracovat s herci a neherci?
V určitém smyslu je práce s herci stejná jako práce s ostatními lidmi. To, co režisér potřebuje, je člověka otevřít a dostat ho do přirozené polohy. Určitý aspekt té práce je tedy stejný. Při dokumentu se ale nechávám unášet tím, co se děje, u hraného snímku situaci vytvářím. Zároveň ale u obojího nechávám volné ruce v tom, že se může stát něco lepšího, než jsem plánovala či napsala, něco, co přinese život nebo daná situace. Nechávám se tedy překvapovat jak při tvorbě dokumentů, tak hraných filmů.

Která z těch cest je pro vás lákavější: dokument, nebo hraný film, případně nějaká třetí cesta?
I dokument, i hraný film mi přináší velké uspokojení. Je to sice vždy něco trochu jiného, ale při obojím mohu vyprávět příběh, čímž jsem se vrátila k tomu, proč jsem se přihlásila na FAMU. Nepřikláněla bych se k jednomu, ani druhému – prostě chci točit filmy.

jb

Otázka trochu na tělo: Jak se člověk uživí režií?
Záleží na tom, kolik a co točí. Pokud pravidelně točí reklamy, seriály, celovečeráky, tak se uživí dobře, ale je-li dokumentarista, což jsem vlastně já, musí dělat spoustu dalších věcí. Stojí to hodně energie – člověk nesmí ztrácet naději a odvahu pokračovat dál.

Režisér je v mých očích kapitán a šéf. Vy jste mladá dívka, nemáte trochu problém velet filmovému štábu?
Režii se člověk musí učit, nejde jen o techniku, jak rozzáběrovat scénu, ale je to i otázka osobnosti – pro mě zvlášť. I to se tedy učím. Není důležité, aby byl člověk velký šéf, ale aby věděl, co chce, a srozumitelným způsobem to podal lidem kolem sebe. Není potřeba na někoho křičet, dělat velké scény… mám zkušenost, že když vím, co chci, tak to lidé pochopí a udělají. Dobrý režisér je tedy člověk, který umí srozumitelným způsobem říct lidem svá přání.

Závěrem položím takovou dvouotázku. Co se chystáte natočit v nejbližší době a jakou máte na tomto poli vnitřní touhu nebo sen?
V nejbližší době je to dokumentární film o divadelním souboru z dětského domova Lety. Místní děti hrají divadlo a já bych na něj chtěla pozvat čtenářky. Je to velice zajímavý projekt, který vzniká v rámci dramaterapie, při které se děti učí komunikovat s okolním světem a zvládat emoce. Mým velkým snem do budoucna je celovečerní hraný film.

Už máte námět?
Mám. Bude to jistě komplikované a nebude to ze současnosti, ale z historie. Na scénáři už pracuji, víc zatím prozrazovat nechci.

Jana je hodně zajímavá osobnost, od které můžeme do budoucna očekávat jistě zajímavé filmy. Jsem zvědavý, kdy její celovečerák poběží v kinech.

Čtěte také...

   
09.09.2011 - Finance a práce - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [2] marcela-1 [*]

    Sml67

    superkarma: 0 03.12.2011, 07:03:48
  2. [1] MaVy [*]

    její filmy jsou moc fajn a v Patrasu držím palce

    superkarma: 0 29.11.2011, 12:58:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme