Reklama

Ambiciózní česká politička Jana Bobošíková je známá i svou touhou stát se prezidentkou naší země. V minulé volbě kandidovala za komunisty prý proto, aby pomohla Václavu Klausovi. Zjistili jsme, co by sama chtěla do prezidentského úřadu vnést.

Jako novinářka pracovala nejen pro tisk, ale i pro rádia a na TV Nova moderovala diskusní pořad Sedmička. Založila si vlastní televizi Bobo TV. Přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Je lídrem strany Suverenita a předsedkyní strany Politika21. Je bývalou poslankyní Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí. A v roce 2008 kandidovala na prezidentku za KSČM. Už tušíte, o kom mluvím? Myslím, že spíš víte: Jana Bobošíková.

Sehnat paní Bobošíkovou nebylo vůbec snadné. Ačkoli kontakt na ni jsem získal hned z několika zdrojů, je v tuto chvíli maximálně vytížená svojí kandidaturou do Senátu. Přesto si našla trochu času na povídání o prezidentském úřadě...

bobošíkováProč vás láká prezidentský úřad?
Protože je to možnost, jak ovlivňovat dění v České republice, jak do tohoto dění promlouvat a jak ovlivňovat směřování naší země.

Co může žena do prezidentského křesla přinést? Myslíte si, že v tomhle ohledu vnímá veřejnost rozdílnost pohlaví, nebo spíše osobností?
Myslím si, že při nominaci na tak vysokou funkci hraje roli i to, zda je člověk žena, nebo muž. Od ženy se očekává, že kromě běžných atributů politika, jako je rozhodnost, láska k vlasti, vysoké nasazení a další, vnese určitý šarm a lásku k mateřství. Prostě věci, které muži přinést ze své podstaty nemohou. Ale tím neříkám nic proti mužům.

A čeho byste chtěla jako prezidentka dosáhnout vy?
Samozřejmě toho, aby Česká republika vzkvétala, byla domovem pro své obyvatele a měla důstojné postavení na mezinárodním poli. Možná to zní jako fráze, ale jsou to běžná kritéria, podle kterých lidé svou zemi hodnotí. Chtěla bych, aby byli lidé na naši zemi hrdí, byla jim vlídným domovem a cítili se v ní dobře.

Je na ženy v politice pohlíženo jinak než na muže?
Nerozlišuji, je-li přede mnou v politice žena, či muž. Tedy ve smyslu politickém, ve smyslu biologickém to pochopitelně vnímám. Muži se ale někdy dívají na političky s jistým despektem - nestěžuji si, ale takové muže si obzvláště ráda „vychutnávám“.

Prezident je hlavním reprezentantem státu v zahraničí, myslíte si, že jako žena byste měla v této oblasti lepší (nebo jednodušší) pozici? Navíc po takových dvou osobnostech, jakými jsou Václav Havel i Václav Klaus.
To si nemyslím, pozice prezidenta by nikdy nebyla lehká pro muže ani pro ženu. V zahraniční politice by bylo důležité, s jakým důrazem bych prosazovala zájmy své země a jak bych při tom byla diplomatická.

Také se říká, že prezidentská moc je v naší zemi vlastně nijaká, jeho pozice spíše formální. Souhlasíte s tímto názorem a chtěla byste se zasadit o rozšíření prezidentských pravomocí?
Nemyslím si, že je třeba rozšiřovat pravomoci prezidenta. Je ovšem otázka, jestli je nebude potřeba změnit z důvodu přímé volby. Každopádně pan prezident Klaus dává svými posledními kroky v důchodové reformě, DPH a mezinárodní politice - tedy stanovisky k situaci v Libyi - dává jasně najevo, že prezident není v naší politice pouze kladačem věnců, ale výraznou osobností jak s neformálním, tak s formálním vlivem.

Uvědomujete si, že kdybyste vyhrála příští prezidentské volby, byla byste historicky první českou prezidentkou - cítila byste o to větší zodpovědnost?
Je to velmi hypotetická otázka. Zodpovědnost bych ale na takové funkci bych cítila stejnou, i kdybych byla třeba desátou prezidentkou. Každý musí být v této funkci plně zodpovědný, bez ohledu na pohlaví.

Nebojíte se, že vám může v očích veřejnosti uškodit vaše kandidatura na prezidentský post v roce 2008, když jste kývla komunistům?
Nebojím, protože když jsem to udělala, byla jsem si vědoma, že veřejnost nebude tomuto mému kroku rozumět, a jsem vděčná za každou příležitost, kdy ho mohu vysvětlit. Ačkoli jsem věděla, že mě budou někteří lidé odsuzovat, tušila jsem, že tento krok napomůže ve volbě Václavu Klausovi. Proto jsem to udělala.

Jak se dívá na tuto vaši ambici vaše rodina a manžel?
Podporují mě.

Abychom rozhovor na závěr trochu odlehčili. Kdybyste se stala prezidentkou, jak byste chtěla, aby byl manžel Pavel titulován? První muž?
To je opět velmi hypotetické. Můj muž je velice činorodý člověk. Stejně tak jako byl vždy v průběhu celé mé novinářské i politické kariéry podnikatelem, bude podnikat nadále. A jak by měl být titulován? Přiznám se, že netuším. Ponechám to protokolu, novinářům a lidem. Ale dovedu si představit různá a velice zábavná oslovení.

Čtěte také...