Bulvár

Jan Matěj Rak: Hrát na historickou kytaru je úžasný zážitek

S Matějem Rakem se známe už nějaký ten rok. Vídáme se hlavně v létě při působení v poberounském muzikálu Noc na Karlštejně. Tady Matěj hraje na kytaru a zpívá. Ostatně kytara k němu neodmyslitelně patří.

Matějův otec Štěpán Rak je kytarový virtuos, skladatel a profesor pražské AMU, takže talent zdědil Matěj po něm. „Nejspíš ano, ale naše rodina není tak úplně muzikantská, protože široko daleko v ní kromě mého táty žádný muzikant není a nebyl. Můj bratr je třeba vědec. My jsme spíš muzikantova rodina,“ říká Matěj, pohodář a usměvavý chlap, který je vždycky dobře naladěný a vstřícný.

O hudbě a kytarách

Matěj se narodil ve Finsku v době, kdy tam jeho otec učil na konzervatoři hru na kytaru. On sám začal hrát někdy v pěti, šesti letech. „To za mnou táta přišel a zeptal se mě, na co chci hrát. Ne jestli chci hrát, ale na co. Já jsem řekl na basu, ale táta řekl, že budu hrát na kytaru, a dal mi takovou malou kytarku, kterou tenkrát dostal ve Finsku jako dárek na rozloučenou od svého žáka. Mám ji a dodnes na ni hraju. I když to moje hraní pak mělo bouřlivější vývoj. Po několika letech jsem hrát přestal a začal zase až později.“ Matěj se věnoval židovské hudbě ve skupinách Chesed a Marion, působil i ve skupině Natalika brněnské violoncellistky Natalie Velšmídové.

matej

V muzikálu Noc na Karlštejně v Dobřichovicích

Teď hraješ hlavně hudbu Jaroslava Ježka. Co ještě jiného od Tebe můžeme slyšet?
Ježkova hudba je dnes těžiště toho, co dělám. Pro mě jsou základní epochou hudby 30. léta minulého století, to je moje oblíbená muzika odjakživa, obzvlášť hudba zosobněná v Ježkovi. Ježek je náš nejzářivější zjev v populární hudbě vůbec, dodnes se mu podle mě nikdo nevyrovnal. Při koncertech vyprávím o jeho životě, vyposlechl jsem si pamětníky. Lidi to zajímá, zjistil jsem, že o Ježkovi nevědí téměř nic. Pak hraju i své vlastní písně a také písně na téma automobilismus a motorismus.

Prosím? Existuje hodně písniček na tohle téma?
Sháněly se špatně a není jich moc, ale některé budou lidi určitě znát. Součástí koncertu bude i pozadí vzniku písniček, jejich historie. U automobilismu mám historky, které nejsou obecně známé a někdy jsou až komické z pohledu dnešního sportu.

Máš novou kytaru. Jaká je?
Pro mě je nová, ale je to stará kytara, historická, z roku 1830, taková kytara je vzácnost. Léta se válela kdesi na dřevníku a čekala na kamna, ale našel ji pan Václav Svoboda, pražský kytarář, dal ji dohromady a pak mi ji dal k narozeninám. Teď na ni hraju ze všech nejradši. Je to naprosto nesrovnatelný zážitek na něco takového hrát...

matej

K narozeninám Matěj dostal kytaru z roku 1830 Foto: Milena Zoe Raková

O Radotíně

Když jsme spolu mluvili naposledy, bydlel jsi na okraji Prahy v Radotíně. Dozvěděla jsem se, že ses přestěhoval. Kam? Já se v životě stěhovala opravdu pořádně jen jednou a stačilo mi to. Jak jste to zvládli?
Přestěhovali jsme se, ovšem opět jen do Radotína. I tak ale bylo stěhování až až a budu moc rád, když mě něco takového hned tak nepotká. A jestli, tak pouze v kýženém případě, kdy se stanu milionářem a nebudu se tedy žádné fáze stěhování, úpravy nového bydlení atd. atd. fyzicky ani duševně účastnit.

To chápu. Takže asi pořád učíš hraní na kytaru v radotínské ZUŠ?
Ano, učím. Je to velice hezká a zajímavá práce, mnohé děti jsou nadané, některé i pilné, ale hlavně rád vidím, když je pro ně muzika zábava a ne jen jeden z milionu kroužků, kam je rodiče posílají.

O hvězdách

Kdy ses začal zajímat o hvězdy? Přivedl Tě k nim taky táta, nebo někdo jiný?
Tenhle zájem mě potkal už jako malého kluka. Přivedl mě k němu táta. Když jsem byl nemocný, dal mi knížku „Přehled astronomie“. Táta asi neuměl vybírat knížky pro děti - bylo mi asi sedm - protože to je vysoce odborná knížka plná logaritmů a děsivých rovnic. Přesto jsem ji tehdy celou přečetl a táta vlastně vybral dobře - astronomie mne zajímá dosud. Táta jako malý kluk také stavěl dalekohledy z papíru, ale potom už ho zajímala jen muzika. A já jsem časem zjistil, že můj pradědeček z máminy strany byl opravdový hvězdář, dokonce ředitel hvězdárny v Klementinu. Takže i tohle máme nějak v rodině.

V Praze toho asi na obloze moc vidět není... Kam jezdíš nejvíc pozorovat? Vzpomínám si, že jsi jednou zmiňoval Srbsko. A jak často Ti vyjde čas?
Tohle je trochu složitější. Praha je přesvícená, jako celý dnešní svět, ale to nijak nebrání pozorování jasných těles, jako třeba planet a měsíce. Dokonce je pro tahle pozorování trochu záhadně vhodnější, protože vzduch v Praze, nebo aspoň z Radotína se to tak jeví, je mnohem klidnější než někde na louce za městem a umožňuje tedy pozorování při větších zvětšeních. Teprve chci-li vidět i něco jiného, mlhoviny, galaxie, mléčnou dráhu, komety, musím vyrazit jinam. A po letech hledání vhodného místa, tedy aby bylo dostatečně tmavé a přitom rozumně dostupné, jsem našel takovou zapomenutou cestu u Srbska. Jezdím tam bohužel poslední dobou málo, ale už mi to moc chybí a těším se na nejbližší příležitost.

matej

Matěje nejčastěji uvidíte s kytarou, jak jinak? Zdroj: www.janmatejrak.cz

Mění se nějak postavení hvězd na obloze? Pro mě je to španělská vesnice, jak to vidíte vy hvězdáři?
Ano, mění. Jednak se vlivem putování Slunce po nebi mění viditelnost různých souhvězdí - takže jarní obloha nabízí jinou podívanou než letní - a druhak se mění i samo vzájemné postavení hvězd. Tahle změna je ale tak pozvolná, v řádu staletí či spíš milénií, že se jí příliš zabývat nemusíme. A pak po obloze putují všechna ta tělesa naší Sluneční soustavy: planety, měsíce těch planet, komety a planetky...

Myslíš, že je nějaký náš osud nebo náš život napsán ve hvězdách? A co se z nich dá ještě vyčíst?
Tohle je zapeklitá otázka. Jelikož jsem věřící člověk, soudím, že vedle naší svobodné vůle námi v nějaké míře pohybuje i Pánbůh, tedy ten osud. Jaká je ta míra, to ovšem nevím. A kolik z té míry je napsáno ve hvězdách, to už vůbec ne. Vzhledem k tomu, že Vesmír obsahuje všechno - nás, naše myšlenky, naše duše i naše osudy - asi to nějak mezi těmi hvězdami napsané bude. Zda to ale dovedu vykoukat z louky nad Srbskem, je zas jiná věc.

Je pravda, že kdo pozoruje hvězdy, má také blízko k horoskopům, znamením zvěrokruhu a k podobným věcem?
Tohle je poměrně častý omyl - mezi hvězdáři a hvězdopravci zuří lítý boj a mnohdy vyložená nenávist. Myslím, že hvězdopravci tak přísní nejsou, ta nenávist a odpor je spíš z té strany vědecké. Často je to nenávist až sektářská a dle mého zcela neúčelná a nepatřičná. Na jedné straně existuje spolek Sysifos, který sdružuje elitu naší vědy, a na straně druhé zcela roztříštěná pěchota hvězdopravců, která se cíleně a mediálně o žádné potírání protivníka nesnaží. Jelikož můj táta patří spíš ke hvězdopravcům, nemůžu dost dobře stát na té racionalistické straně.

Zjistila jsem, že jsme stejně staří, jen já se narodila o dva měsíce dřív. Ty jsi ve znamení blížence. Sedí na Tebe tohle znamení? A na Tvoje blízké ta jejich?
Mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že ta obecná charakteristika znamení je velmi spolehlivým přehledem lidských typů a povah a překvapivě dobře odpovídá realitě. I v mém případě.

matej

A opět jedna fotka z muzikálu, tentokrát se hrálo na Křivoklátě

Jednou jsi mi říkal, že si stavíš dalekohledy. To je taky dost zajímavý koníček. Kolik jich máš?
Stavím, jasně. Mám jeden velký, pro ta opravdová pozorování, pak jeden trochu menší pro pozorování méně náročná, pak mám jeden u pantáty v Blatné, kam často jezdím, jeden neustále v autě a pak několik menších všelijak po skříních a šuplících. A dva historické objektivy z let 1860 a 1920, z nichž jednou dalekohledy budou taky. Snad jsem na nic nezapomněl!

Kdyby chtěl někdo začít s pozorováním hvězd, jaký dalekohled si má pořídit?
Ne moc velký, aby se s ním snadno manipulovalo, a ne moc malý, aby s ním zas bylo něco vidět. Osobně bych volil zrcadlový dalekohled s průměrem objektivu - to je totiž hlavní kriterium - tak 15 cm. Dnes to ani není drahé.

O autech

A teď máme téma pro muže, i když jsme ženský magazín. Vím, že máš doma staré auto. To je asi Tvůj další koníček? Můžeš nám o něm něco prozradit?
Jistě, mám těch aut dokonce několik. Nejoblíbenější z nich je ale můj Spartak, tedy škodovka z roku 1958. Mám pak ještě dalšího, o rok mladšího, pak Felicii z roku 1960 a ještě jednu Octavii z roku 1962. I tohle je můj koníček, ale bohužel mi na něj kromě času chybí především prostor. A ty miliony.

Už jsme mluvili o tom, že o autech také zpíváš.

Mám pořad, který je sestaven právě ze skladeb a písniček inspirovaných auty a motocykly, od začátku století, které reprezentuje František Kmoch a jeho kvapík „Na motoru“ až do začátku šedesátých let. Pak už přestávají být zajímavá jak auta, tak populární muzika.

Jaké Tě v nejbližší době čekají koncerty?
Víš, že ani nevím? Jakmile nějaký nový přibude, snažím se ho hned dát na stránky. Tedy nejlepší odpovědí bude, aby se případní zájemci - a zájemkyně - podívali na mé stránky www.janmatejrak.cz.

matej

CD Matějových písniček

A nechystáš také nějaké nové cédéčko? Na tom posledním, které se jmenuje Všechny ty jednoduché věci, jsou moc hezké písničky.
Úplně aktuálně asi nechystám, plány ale mám. Na tu kytaru z roku 1830 začínám hrát pro sebe dosud nezvyklý repertoár: Bacha, Dvořáka, Smetanu... tak snad jednou natočím právě tohle.

Koníčků máš opravdu hodně, kromě toho všeho máš rodinu, učíš v ZUŠ, v létě hraješ divadlo. Jak to všechno stíháš?
To kdybych věděl! Ono to ale bývá spíš tak, že se naráz potká několik věcí a pak je zase nějakou dobu klid na koníčky. Muzikantský život je nevypočitatelný. Bohužel i bohudík.

Další zajímavé rozhovory si můžete přečíst tady:

   
15.02.2013 - Rozhovory - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [6] jaja22si [*]

    Matějovi fandím,sama jsem původním povoláním astronomka,kdysi jsem si i ten dalekohled udělala.Na kytaru se snažím hrát už nějaké to desetiletí,ale ve srovnání s Matějem či jeho tatínkem mám pocit,že bych snad kytarku měla zahodit.

    superkarma: 0 20.02.2013, 18:37:03
  2. [5] Trefa [*]

    Trefa:blahopreji Matejovi k jeho nadani.

    superkarma: 0 17.02.2013, 16:18:11
  3. avatar
    [4] Suzanne [*]

    Matěj je borec Sml67

    superkarma: 0 15.02.2013, 14:12:10
  4. [3] iřka [*]

    Ta kytara by se líbila synovi.Sml16

    superkarma: 0 15.02.2013, 11:40:59
  5. avatar
    [2] Hanula [*]

    Sml16Pan KytaristaSml67

    superkarma: 0 15.02.2013, 11:38:51
  6. avatar
    [1] Májík [*]

    Krásný rozhovor Sml67. Když jsem coby dítko školou povinné chodila do lidušky hrát na kytaru,tak jsem se učila právě z not od jeho tatínka pana Štěpána Raka.

    superkarma: 0 15.02.2013, 07:14:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme