Čtenářka s nickem Eliana má barevné vztahy. Přečtěte si její vtipný příspěvek, za který děkujeme

Dobré slunečné ráno! Barevný život, růžové brýle, zelená jako sedma, černá vdova, rudý jako rak....Tak by se dal život také zajímavě popsat, ale....

Byla jsem mládě, když na vsi bylo zvykem nosit džízky (džínové bundičky), odrbané džíny dědící se po generaci a čím víc záplat tím víc in....Vzdorně jsem se zasekla a stala příznivkyní Depeche Mode, Shalom a Oceánu a narvala se do černé, občas jen rozjasněnou bílou košilí po tatínkovi, přešitou od sestry. Neříkám, že to nebylo i trošku kvůli jednomu klukovi, co tak trochu uměl líbat a taky trošku proto, že moje nazrzlé kudrnaté vlasy s černým rolákem tak pěkně vynikaly. Přiznal se, že políbil ošklivouHolanďanku. Byl konec - zahodila jsem černý hadry a vrhla se na just na červenou.

Pak jsem potkala správného zálesáka, co pěl při kytaře a složil mi píseň. Tahala jsem zelenou skautskou košili, khaki kraťasy a pohorky po starší sestře. Protože jsem chtěla být lesní vílou, nechala jsem se ukecat od zrádné sestřenice a šla na chvíli do blond vlasů. Moje zelené období.

Dospěla jsem a do prvního zaměstnání bylo třeba zahodit skautskou košili, ostříhat kaštanové kučery a protože byla in tmavě modrá a vínová, olivově zelená (ano, ano barva pivních lahví) a hnědá, změnily se i barvy kolem mne. ˇas plynul.

Zamilovala jsem se jako blázen, potkala kluka, co cestoval stopem za polární kruh. Naprosto mě dostal a přišlo období úžasných barev....růžové, lehce fialkové, tyrkysové... cítila jsem se báječně v těch všech barvičkách. Vzala jsem si ho za muže (co s ním jiného, když byl tak fajn) a první věc, co ho na mně šokovalo, bylo, že mám všude všechno srovnané podle barev (mám přece právo na malé úchylky, ne?). Když jsem i jeho trička a ponožky rovnala podle barevné škály, měli jsme "řeč"...... Pochopila jsem, že to je asi moc. Občas si ještě tajně sednu a srovnám si podle barev svoje trička.....

Postavili jsme dům a všichni nám radili, jak ho udělat, ale my jsme ho udělali úžasně barevný. Žádný kanárkov, vše je sladěné. Ložnice je sv. fialková (tapety a výmalba)- veškerý nábytek je bílý....všichni jako, že pro chlapa strašný, ale jak sem každý přijde, tak si říká, jak je tu příjemná atmosféra a sousedův chlapeček tady pravidelně spokojeně vytuhne. Pracovna je sv.zelená (tapety a výmalba). Obývák s kuchyní je tm.červenohnědá s bílou, rozbité nerezem v kuchyni a květinami. Vše je takové pohodové s domácí atmosférou, není to studené a supermoderní, ale příjemné a přirozené a hlavně pozitivní. Koupelna je bez kachliček modroučká jako řecké moře v kombinaci bílou. Ano, vyřádila jsem se a stále ještě nemáme hotovo. Prostě barvy miluju a ráda si s nimi hraju...

P.S.......a v šatníku mám nejvíce černobílé kombinace, jen botičky mám barevné...

Hezký zlatavý den Eliana

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

To je zvláštní, že dům máte v přírodní barevnosti a oblékáte se do černobílé?

Jak to máte vy, milé ženy-in? Také vás ovlivňovaly vztahy a lásky? Podřizovala jste se barevně někomu? Máte ráda pestrost nebo spíš umírněnou barevnost? Jakou barvu máte oblíbenou teď? Koupila jste si někdy něco barevného a pak to nenosila? Máte nějakou příhodu s barvami?

Napište nám na redakce@zena-in.cz máme pro vás barevný kosmetický dárek.

Soutěž: další barvu si najdete v této novince

 

Reklama