Otázky kolem pitného režimu zajímají skoro každého z nás. Co je správně? Kolik bychom toho měli vypít? Názor, že čím více, tím lépe ovlivnil určitou skupinu lidí natolik, že se z nich stali aquaholici – závislí na pití vody. Jak tyto věci vidí odborník? Čtěte nás zajímavý rozhovor. Na naše otázky jsme se zeptali MUDr. Milana Hrubého, nefrologa, který říká: „Nezapomeňte, že ledviny máte sice dvě, ale pouze jednou v životě!“

Kolem zdravého pitného režimu se neustále diskutuje. Jak to vnímáte jako odborník?
Pít se musí, ale všeho s mírou.

drink

Jaký je podle vás ideální objem tekutin, které tělo za den potřebuje?
Neexistuje univerzální předpis pitného režimu, neboť nutnost doplňovat tekutiny závisí v prvé řadě na jejich ztrátách (močí, stolicí, dýcháním, pocením, zvracením apod.). Nejspolehlivějším měřítkem dostatečnému příjmu tekutin je objem moče, vyloučené během 24 hodin. Ten by měl být zhruba na úrovni 2 litrů, aby bylo vyloučeno riziko krystalizace některých látek vyloučených do malého množství zahuštěné moče, s případnou následnou tvorbou močových kamenů. Trvalý nadměrný příjem tekutin může vážně narušit procesy tvorby moče v ledvinách a vést k jejich nezvratnému poškození.

Jaké tekutiny nemůžeme počítat do pitného režimu?
Vyjma bezvodých potravin (např. sucharů, sušenek) obsahují všechny potraviny různý podíl vody. Při hodnocení pitného režimu je nezbytné započítat i tuto vodu, skrytou v potravinách. Některé potraviny tekuté konzistence (např. mléko, kefír, polévky, omáčky) sice neslouží jako nápoje k potlačení pocitu žízně, ale vodu v nich obsaženou musíme do pitného režimu započíst.

A co polévky?
Viz moje předchozí odpověď.

Je pravda, že čím víc za den pijeme, tím lépe pro nás organismus?
Trvalý nadměrný příjem tekutin může vážně narušit procesy tvorby moče v ledvinách a vést k jejich nezvratnému poškození.

Co na to naše ledviny?
V ledvinách může dojít k poruše mechanizmů, umožňujících šetřit vodou a tvořit koncentrovanou moč. Během 24 hodin zdravé ledviny vytvoří cca 180 až 200 litrů tzv. primární moče, a jsou to právě koncentrační mechanizmy, které umožňují, že více než 99 % tohoto objemu se vstřebá zpět do krve a tělo denně vyloučí úhrnem kolem 2 litrů definitivní, koncentrované moče.

Co si myslíte o aquaholicích – jsou to ti, kteří jsou závislí na pití vody – snaží se vypít co nejvíce vody, protože si myslí, že to prospívá zdraví.
Patologická závislost se může týkat čehokoli.

Z aquaholiků se stává jakési společenství lidí, kteří si mezi sebou sdělují, jakou mají moč – nejlepší je světle žlutá až průhledná. Povídají si o tom, kolik toho vypijí a mapují ve městech WC, kam si při cestě odskočit v případě toalety… co si o tom jako odborník na ledviny myslíte? Možná je to spíše otázka na odborníka přes duši, ale je to také záležitost ledvin a močového ústrojí.
Aquaholik – obdobně jako workoholik, patologický hráč nebo intravenózní toxikoman – je v prvé řadě případem pro psychiatra. Pokud se stav duše nezmění, může nefrolog víceméně pouze přihlížet postupné destrukci jeho ledvin.

Může se člověk „přepít“?
Otrávit se člověk může jakoukoli látkou, pokud ji užije nesprávným způsobem nebo v nesprávné koncentraci či množství. Např. nadměrný příjem vody bez současného doplňování základních minerálů může vést k ohrožení života v důsledku snížené koncentrace sodíku v krvi.

Co všechno se může stát, když naopak pijeme málo?
Život na Zemi vznikl ve vodě a na vodné prostředí je vázán i poté, co savci v naprosté většině opustili pravěké oceány a začali žít na souši. Lidské tělo je zhruba z 60 % tvořeno vodou, vodu z těla neustále vylučujeme různými cestami a měli bychom ji průběžně doplňovat v množství obdobném jejím ztrátám. Při nedostatku vody v těle dochází k poklesu krevního tlaku a následnému snížení prokrvení tkání a orgánů. V důsledku snížené dodávky kyslíku a živin mohou různé tkáně a orgány různě rychle degenerovat a odumírat.

Je prokazatelný vliv přísunu tekutin na stav pokožky a tvorbu vrásek?
Optimální hydratace (stav zavodnění) je důležitá pro správnou strukturu a funkcí kůže a sliznic nejen z hlediska tvorby vrásek, ale především s ohledem na jejich nezastupitelnou úlohu primární bariéry mezi zevním a vnitřním prostředím organizmu. Ani dehydrovaná (vysušená), ani hyperhydratovaná (převodněná) kůže neplní spolehlivě svou ochrannou funkci, a tělo se tak stává zranitelnějším vůči všem zevním vlivům. Kosmetické vady jsou v tomto směru pouze kosmetické.

Děkujeme za odpovědi. Vyzpovídali jsme MUDr. Milana Hrubého, nefrologa společnosti Fresenius Medical Care, která poskytuje ve svých 22 dialyzačních střediscích NephroCare péči více než 1500 pacientům v ČR odkázaných k životu s dialýzou.

Reklama