Reklama


Snad u žádného oděvního kousku nemáte takovou volnost výběru jako u sukně.
Od té doby, kdy se definitivně oddělila od šatů (bylo to baj oko v druhé polovině devatenáctého století), prošla sukně neskutečnou řadou proměn.

Sukně znamenala pro ženy značnou svobodu. Mohly v ní sportovat, byla variabilní a praktická. Velkou popularitu si kupodivu získala i sukně, která měla do praktičnosti daleko. Nedalo se v ní chodit, ale pouze cupkat, a podle toho si taky vysloužila název „kulhavá". Věnovala jsem jí i samostatný článek (máte-li zájem, je ZDE).

Ve dvacátých letech prožila revoluční zlom, když se poprvé výrazně zkrátila a odhalila ženská lýtka.
Ve třicátých letech se „sbratřila“ s pánským sakem a vznikl kostým.
Po válce byla sice nouze o látky, ale Dior přišel s New Lookem a sukně dostala nejen nebývalou šířku, ale i výztuž, aby patřičně vynikla.
No a přišla léta šedesátá a s ní bomba v podobě mini.

Od šedesátých let se délky sukní posouvají nahoru a dolů, zužují a zase rozšiřují, nechají se vlát nebo těsně přiléhají, plisují se nebo zavinují. Už se na nich nedá nic nového vymyslet. Mění se jen materiál, a ten si sám říká o střih.
A měníme se my, nositelky.
Co jsme nosily s chutí v mládí, by nám dnes připadalo nevkusné.



Nebo byste dnes vyšla na ulici v sukni, kterou jste nosila v šestnácti?
Vy mladé se mi asi smějete, protože u vás to bylo celkem nedávno, ale co vy starší?

Jaké sukně jste nosily dřív a jaké dnes?
Mění se váš vkus a styl?
Nosíte úzké, široké, dlouhé, ke kolenům nebo to střídáte?
Jaký typ sukně vám nejvíce sluší a jaký byste si na sebe nikdy nevzala?

Pojďte si o tom poklábosit.