Tak tuto otázku jsem si já klást rozhodně nemusela – oči mám tmavě hnědé a můj manžel taky, takže je to jasné. Jaké pak ale bylo mé překvapení, když se barva synových očí z novorozeneckých temně modrých pomalu přeměnila do současných zářivě modrošedých.

Jak je to možné? Vždycky jsem si myslela, že tmavá barva je dominantnější a gen pro tmavé oči tak musí převládnout, a najednou tohle. Začala jsem se tedy problémem dědičnosti zaobírat víc a zjistila jsem, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled možná zdálo.

n

To, jakou barvu očí bude mít nakonec miminko, řeší snad každá maminka i všichni příbuzní. Oči nás fascinují už od pradávna a jejich barvy, které se pohybují ve škále od tmavě hnědých, přes odstíny žluté, modré, šedé i zelené, jsou tématem i mnoha uměleckých děl. Ať už se jedná o lidové písně, nebo výtvarné umění, barva očí nás lidstvo prostě odjakživa zajímala.

m

Tedy, s tím „odjakživa“ musíme opatrně. Není to totiž úplně přesné. Lidé měli totiž prapůvodně všichni stejnou barvu očí, a to tmavě hnědou, stejně jako většina zvířat. Modré i jinak barevné oči se objevily až mnohem později. Jednalo se vlastně, velmi zjednodušeně řečeno, o zmutovaný gen, který se u některého příslušníka lidské rasy objevil a byl natolik silný, aby se prosadil i dál – tedy dědili ho potomci tohoto jedince a jejich rod nevymřel, takže se světlá barva očí udržela mezi lidmi dodnes. Křížením a mixováním tohoto genetického koktejlu pak postupně vznikaly všechny možné barvy a odstíny, jak je známe dnes.

m

Přesto, že vzniklo toto široké spektrum barvy očí, většina obyvatel planety má ale nakonec stejně barvu tmavě hnědou. Je to proto, že tmavé odstíny jsou opravdu dominantní a ve většině případů se tedy dědí. Tmavé oči mají téměř ¾ lidstva a v některých kulturách a zemích jsou dokonce zastoupeny výhradně. Méně časté jsou oči modré – jejich nositelů je asi 150 milionů, tedy cca 3 % populace. Modré oči jsou nejčastější v Evropě, ale také v západní Asii (Afganistán, Irán, Izrael).


 Zajímavostí je, že např. v Estonsku je 99 % obyvatel země modrookých, oproti tomu v Americe prý modrookých lidí stále ubývá.

Ještě méně časté než oči modré jsou pak ty šedé – ty se vyskytují nejvíce v některých lokalitách severní Evropy. Nejvzácnější jsou z hlediska četnosti výskytu oči zelené, které nosí jen asi 1–2 % populace. No a mezi tím vším jsou samozřejmě všechny možné kombinace těchto barev.

Na celém světě neexistují dva jedinci, kteří by měli úplně stejnou barevnou strukturu duhovky, dokonce ani dvojčata ne.

No a jak je to tedy s tou dědičností? Dá se vůbec v některém případě s určitostí říct, jakou barvu očí bude miminko nakonec mít? Případně, je možné barvu očí dítěte použít jako primitivní test otcovství?

Ne, tak tohle opravdu nejde. Můžeme pracovat pouze s pravděpodobnostmi, které vycházejí z původní Mendelovy koncepce křížení hrachoru (tzv. Mendelovy zákony dědičnosti), ale dnes víme, že ani ty už nejsou přesné. Genetika je v tomto směru stále ještě v plínkách a pořád se přichází na nová a nová zjištění. Dnes už např. víme, že existuje minimálně ještě jeden další gen, o kterém se dříve vůbec nevědělo, který barvu očí také ovlivňuje.

m

O barvě očí se tedy můžeme dohadovat, můžeme předpokládat a v mnoha případech je velmi pravděpodobné, že nám náš tip i vyjde. Výjimky z těchto předpokladů ale existují, čehož je např. můj modrooký syn určitě důkazem.

Z následujícího modelu můžete zkusit barvu očí vašeho potomka také odhadnout, ale určitě na to nespoléhejte, neboť 100% jisté to nikdy není. Navíc je hezké nechat se i v době, kdy už umíme předem zjistit vše ostatní, včetně pohlaví dítěte, ještě něčím překvapit. Mě např. nikdy, ani ve snu, nenapadlo, že bych měla modrooké dítě, a vida, přes všechny předpoklady a odhady ho nakonec mám a myslím, že mu ta jeho barva, kterou má zřejmě nakonec po babičce, opravdu moc sluší.

m

Pravděpodobnostní model (příklad pro hnědé a modré oči a odstíny těchto barev, pro zjednodušení aplikováno na rodiny se čtyřmi dětmi):

  1. Pokud jsou oba rodiče hnědoocí – ¾ jejich potomků by měla být hnědooká a ¼ modrooká, stejně tak ale mohou být hnědooké všechny děti. Tzn., tři děti budou mít oči hnědé a jedno modré, nebo budou hnědooké všechny čtyři.
  2. Pokud je jeden rodič modrooký a druhý hnědooký – všechny děti budou hnědooké, nebo polovina hnědooká a polovina modrooká. Tzn. dvě děti budou mít oči modré, dvě hnědé, nebo budou mít hnědé oči všechny čtyři.
  3. Pokud mají oba rodiče oči modré – v tomto případě je vysoce pravděpodobné, že děti budou také modrooké, ale ani zde na to nelze spoléhat na 100 %. Tzn., všechny čtyři děti budou s největší pravděpodobností modrooké.

A jak je to u vás? Má syn/dcera oči po vás, nebo po tatínkovi? Nebo to u vás taky přeskočilo generaci? Dá se na vás aplikovat náš jednoduchý model, nebo jste ona pověstná výjimka potvrzující pravidlo? A znáte ve svém okolí někoho se zelenýma očima? Napište nám do diskuze pod článkem.

Čtěte také:

Reklama