Bulvár

Jako Noemova archa

Nikdy jsem si žádné zvíře nepořídila. Za mého mládí  nebylo tak rozšířeným zvykem ve městě chovat zvířata a když jsem se vdala, měla jsem za to, že mně tři děti stačí.

A tak jsme měli kocoura. Toho děti našli u popelnic jako polochcíplé koťátko. Byl divoký a tak jsme ho nechali na venkově. Ale o tom se dnes psát nesmí.

Taky jsme měli skoro šestnáct let pudlíka, vybrečela si ho dcera. Když od nás odešla, zůstala starost o něj na mně. Ale i ten je dnes zapovězen.

Krátce po svatbě si manžel výhodnou koupí pořídil dvě akvária. Jedno naštěstí rozbil syn hlavou při pádu hned zkraje a tak mně zůstalo na starost jen jedno, devadesátilitrové.

Poctivě jsem ty mršky krmila, když některé pochcípaly, nebo se navzájem požraly, nakoupila jsem nové a když přestávaly být vidět, akvárko jsem vyčistila. Asi po dvaceti letech prasklo a vyteklo do obýváku, zrovna ve chvíli, kdy jsem s kamarádkama popíjela kafíčko v kavárně a neslyšela zoufalé zvonění telefonu. Při příchodu domů jsem našla děti (věku pubertálního) klečící s hadrama a kýblem uprostřed pokoje. Naštěstí tu potopu vcucnul koberec, takže sousedi byli ušetřeni. Od té doby akvárium nemáme.

Když byly děti malé, začaly si nosit různé hlodavce. Péče o ně, nakonec nenápadně přešla na mě.

Křečci v noci mlátili klecema, že se panelák otřásal v základech a utíkali. Jednou nám přestala fungovat počítačová síť. Tři dny se s tím manžel vztekal a když v amoku začal rvát dráty rozvedené po bytě zjistil, že si na nich mršky pochutnávaly. V tu chvíli jsem měla dojem, že zabije nejen křečky, ale i své vlastní potomky.

Myši strašně smrděly a protože nezabiju bez výčitek svědomí ani mouchu, vzala jsem je na výlet na pole za město.

Nejlepší byl potkan. Nesmrděl, mohl běhat po bytě, dcera si ho nosila ven v kapuci, nebo v rukávu mikiny.

Křečků, pískomilů, morčat, myší a potkanů jsme měli za ta léta požehnaně.

Naše stěhování na prázdniny připomínalo nakládání Noemovy archy. Tři děti, tři klece s havětí, pes a já plus zavazadla a na střeše kola. To všechno v jedné malé Fiestě. Nevím, jak to ten Noe dělal, ale my jsme byli jak pojízdný blázinec. Pes štěkal, křečci pištěli, děti se hádaly. A já ječela: Buďte zticha, nebo vás vysadím!

A když přišel syn s tím, že si pořídí hada, řekla jsem  - dost!

Dnes už mimo pavouků a roztočů a všelijakých jiných potvor, kterými nás straší prodavači vysavačů, doma nemáme.

Možná až budem v důchodu, tak si pořídíme nějakého malého ... No vy víte. Dnes se o nich nesmí psát.

Dimsy

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Napište nám na redakční  e-mailovou adresu: redakce@zena-in.cz svoje zajímavé postřehy a zábavné příběhy a historky, které jste s nimi prožili. Svoje texty můžete doplnit i obrázkem vašeho „kámoše“.

Těšíme se na vaše příspěvky, které budeme v průběhu celého dne zveřejňovat, a ty nejzajímavější samozřejmě odměníme. Dnes je ve hře značkové tričko spolu se šamponem na rovnání vlasů Gliss kur – Asia straight a knížka Richarda Waterse z nakladatelství Metafora Fobie odhalené a vysvětlené, věnovaná mimo jiné i ne zrovna oblíbeným tvorům z živočišné říše.

 

   
19.11.2009 - Blog redakce - autor: Klára Wimmerová

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Eva_CZ [*]

    Dimsy, ac je to o zviratech, moc pekne napsany! Sml67Sml16

    superkarma: 0 19.11.2009, 20:00:27
  2. avatar
    [5] mysak [*]

    Doporučuju sklípkana, ten je naprosto nenáročný. Jídlo mu stojí na týden 2 Kč Sml67

    superkarma: 0 19.11.2009, 14:02:43
  3. [4] Rikina [*]

    Jo jo, to znám. Křečky, morčata, korelu, potkany taky, akvárium, žabičky, vodní želvu... a kdybych jmenovala zvěř, co jsme v průběhu času měli doma jenom přechodně na uzdravení a zotavení, než se to vypustilo zpět do přírody, tak je to na dlouho. Namátkou kachna, rorýs, ježek, užovka... a teď mi na balkóně přezimují netopýři. Sml80 Jeden rok jsme tam měli taky poštolčí hnízdo, ale to jsou hrozné bestie hlučné, a zaneřádí to balkón až hanba. Víckrát jsem jim tam hnízdění netrpěla. Sml57 Též se synci pokoušeli pěstovat mravence dle návodu z časopisu ABC, a taky žížaly a šneky. Ovšem nikam na prázdniny jsme to naštěstí nevozili, ještě toho trochu. Sml30 

    superkarma: 0 19.11.2009, 13:40:42
  4. avatar
    [3] Dimsy [*]

    alpina — #2 Náš potkan opravdu nesmrděl. Zato děti, když přijely po třech nedělích z tábora často zapáchaly víc. Někdy i obohatily naši sbírku zvířat. Přivezly si vši.Sml52

    superkarma: 0 19.11.2009, 12:58:24
  5. avatar
    [2] alpina [*]

    potkan že nesmrdí? Aha, tak to asi smrděla moje mladá, když s potkanem nedávno přijela na dovolenouSml31Sml52

    1. na komentář reaguje Dimsy — #3
    superkarma: 0 19.11.2009, 12:33:09
  6. avatar
    [1] DanaD [*]

    vime vime Sml74nebo Sml73 Sml79

    superkarma: 0 19.11.2009, 12:13:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme