Na Martinovi Mullerovi (25) byste na první pohled postižení ani nespatřili. To, že se za jeho uchem schovává kochleární implantát, si všimnete až po chvíli. Když mu byly necelé tři roky, zasáhla jeho zdraví zákeřná pneumokoková meningitida. Už jako dítě bojoval o život.

Rychlý průběh nemoci s děsivým koncem

Martin Muller

„Všechno to začalo teplotami a kašlem. Antibiotika nezabírala. Můj zdravotní stav se tak zhoršil, že mě z místní nemocnice do nemocnice v Plzni transportovali už vrtulníkem,“ uvádí Martin na začátek. Postihla ho těžká pneumokoková meningitida, která mu dočista změnila celý jeho budoucí život. Lékaři v Plzeňské nemocnici mu totiž sice zachránili život, ale onemocnění si vybralo svou krutou daň. Martinovi zůstal doživotní hendikep: ochrnul a výsledky testů potvrdily, že přišel o sluch. „Pokud si na něco z té doby pamatuji, nerad na to vzpomínám. Vím jen, že jsem přišel o možnost běhat a mluvit.“

Martin Mullerpneumokok

Martina obklopilo naprosté ticho

S takovým osudem se malému dítěti těžce srovnává. Sám o té době říká, že to byl dlouhý čas, který moc neutíkal. Po dvou letech, ale přišlo vysvobození a naděje na lepší budoucnost. Lékaři Martinovi voperovali kochleární implantát. Zařízení, které se vkládá do vnitřního ucha, kde stimuluje nervy a tím nahrazuje funkci šneka (část vnitřního ucha člověka).

Martin operaci vnímal už jako dítě velmi pozitivně. „Pamatuji si jen, když jsem se probudil z narkózy, vnitřně jsem cítil, že se můj život mění k lepšímu. Doufal jsem, že jednou vyjdu ze své hluchoty ven, vstříc lepšímu a krásnějšímu životu.“

Martin se začal držet hesla „stačí jen chtít“

Martin Muller

MartinDnes ví, že toto heslo funguje a rád ho aplikuje ve svém současném životě. Některé věci se musel učit znovu. Neuměl rozeznávat zvuky a slyšet je. Musel dokázat pochopit, jaký zvuk k čemu patří. „Nejdřív jsem poznával zvuky na základě hlasitosti a tónů. Například mňoukání a štěkání. Musel jsem se naučit znova houkání sanitky nebo hučení větru, troubení aut a zvuk zvonku. Pak přišly na řadu psychologické testy. Odborníky zajímalo, jak zvládám běžné zařazení do života,“ vzpomíná Martin. Jak se říká, zkušenost je nepřenosná, a v případě, kdy se jedná o zdraví, to platí dvojnásob.

Osamělost na speciální škole v Praze

S novým životním osudem se Martin vyrovnával postupně. Nejdřív šišlal a špatně artikuloval. Kvůli těmto potížím musel nastoupit na základní školu pro sluchově postižené v Praze. Od jeho rodiny, která ho maximálně podporovala, ho najednou dělilo 170 km. Ve škole se mu však nelíbilo, chyběla mu nejen rodina, ale i rodné město, Cheb. „Stýskalo se mi po rodičích a tak mě nakonec dali do normální školy v Chebu. Po ní jsem nastoupil na střední ekonomku a v pohodě jsem odmaturoval. Teď pracuji v administrativě a o víkendech si ještě přivydělávám jako recepční v hotelu,“ komentuje dále Martin.

Dnes žije plnohodnotný život

Martin

V současnosti nemá Martin problém telefonovat ani řídit auto. Mezi jeho nejoblíbenější činnosti patří cestování. Díky kochleárnímu implantátu zažívá při svých cestách někdy až absurdní situace. Jednou ho například kvůli implantátu nechtěli v Turecku pustit do letadla.

Martin

Poznávání nových míst Martin miluje a jednou chce své zážitky využít i jinak. „Zkušenosti chci zúročit při studiu cestovního ruchu na vysoké škole,“ prozradil Martin. Kromě toho se také věnuje osvětě v boji proti pneumokokovým infekcím a často o nich přednáší. „Snažím se pomoci rodičům, kterým onemocněly děti stejně jako já. Snažím se je povzbuzovat, aby neztráceli naději a věděli, že možnosti, jak kvalitně žít, tu stále jsou,“ dodal ke svému příběhu na závěr Martin.

Pneumokoky patří k nejčastějším původcům bakteriálních nákaz dýchacích cest, zánětů středouší a zápalů plic. Mohou způsobit také sepsi, hnisavou meningitidu a další orgánové infekce. Navzdory moderním možnostem léčby může dojít k úmrtí nebo má nemocný doživotní následky. K nejčastějším komplikacím patří postižení neurologické, mentální retardace, epilepsie. Až 30 % pacientů má po prodělané pneumokokové meningitidě poruchu sluchu.
První kochleární implantát byl navržen v Melbourne v Austrálii. Od roku 1978 se začal využívat i v ČR.RY
Reklama