Zvláštní vánoční chvění mě osedlává už od prvního sněhu. Dobře, občas se sněhová nadílka nevyvede, ale i přízemní mrazíky a jinovatka dodávají jistý náboj mému mozku a ten už cítí vůni jehličí, cinkání  rolniček, zvonečků, dárků, cukroví, štědrovečerní večeře a vůbec takové té pohody točící se kolem pohádek.

Opravdu ráda chodím nasávat sváteční náladu na vánoční trhy. Chodím kolem těch ochotných lidiček, co tady mrznou a nabízejí krásné perníčky, svíčky, adventní věnce, jmelí, ručně vyráběné ozdoby, malované obrázky a cákající se kapry. Srdce mi plesá, usmívám se a nějaké obchodní tahy mě nezajímají. Vždyť mi maminka už dlouho povídá: „Jaké vánoce si uděláš, takové je máš!“ A má pravdu, nasávám vůni jehličí, vyžívám se v poslechu vánočních koled a když pustím na moment Ježíška panáčka k vodě a zahnu za roh, přepadne mne pán s koštětem.
„Krásné vánoce, paní. Jsem z firmy UM a rád bych vám představil zázračné koště.“
Stále se usmívám a dělám, že se dívám, jak mi ukazuje ty zametací zázraky na břečce chodníku. Prostě se ale úplně vesele dívám do nebe a přemýšlím, jestli nějaké ty šťastné předvánoční hvězdy spadnou brzy a hlavně kam.
„Stojí osmset, ale vezměte v úvahu ty výhody....“
„Co?“ zaskřehotám na mladíka, co už skončil s ukázkou.
„Osmset za úklidový zázrak,“ povídá on.
„Vy se asi nepasete někde s jelenama v lese, co?“ povídám mu a on nechápe stejně jako napůl já, protože jsem mu chtěla říct něco o zázracích přírody a pasení jelenů, srnek a jím podobných v lese u krmelce s ozdobeným smrčkem stále v původní zemi. Dívám se na jeho nový produkt na trhu a kroutím hlavou. Néé! Já si přece nebudu kupovat k vánocům koště, i když vylepšený!
„To je fuk, že nechápete!“ vybafnu a využívám jeho chvilkové zmatenosti k odchodu z dohledu.
Na třetím rohu mě ale přepadá další zametací maniak. Tentokrát ho  zastavuji v načaté předváděčce a hrdě povídám.
„Já už si letos všechno uklidila!“
Taky zmlknul a já zase utekla. Doma jsem si vybalila ty podomácku udělané svíčky, které jsem si sama s chutí koupila a zapálila je. No a když jsem tak koukala do mihotajících se plamínků, říkala jsem si, co ti chudáci s košťaty, když si nevydělají ani na čtvrtku kapra. No a slíbila jsem si, že příští rok si zametací zázrak asi pořídím.

Krásný den ženám-in přeje

Margaretka


Děkujeme za nádherně napsaný příspěvek :).

Tomu se říká vybroušený autorský styl! Krásně se to čte, opravdu krásně :).

A na "chudáky" s košťaty bych se vykašlala, ono jim i tak podlehne dost lidí... :)

redakce@zena-in.cz

Reklama