Podání nesprávných léčiv, zmařené chirurgické zákroky, špatná diagnóza – to jsou podle zahraničních výzkumů nejčastější omyly ve zdravotnictví. K tomu všemu přidejme nestandardní chování, nerespektování práv pacientů, omezený dialog a tlak na zdravotníky.  

PACIENTI

Pacient jako objekt

doktor

Gynekoložka poslala těhotnou ženu na ultrazvuk do nemocnice. Zde bylo bez jejího souhlasu přítomno pět studentů, kterým lékařka oznámila, že plod je malý a mrtvý. S vyšetřovanou ženou nehovořila. Sestřička ji pak poslala na kyretáž. Druhý den byla žena bez informací propuštěna domů. Při kontrole po 14 dnech objevila ženina gynekoložka v děloze zbytky plodu.

Za lékařské pochybení může pacient žádat náhradu nákladů spojených s léčením, ztrátou výdělku, bolestí a ztížením společenského uplatnění. Pokud řešení nebude úspěšné, lze se obrátit na zřizovatele nemocnice, například kraj, či se dovolávat svého práva soudně.

Neposkytnutí „drahé“ služby

Lékař – specialista vysvětlil pacientce, že jí již dále není schopen poskytovat nákladnou indikovanou léčbu. Zdravotní pojišťovna jej totiž pokutovala za překročení limitu. Doporučil jí, aby si našla jiného lékaře.

Zákon neumožňuje lékařům, aby přerušili poskytování zdravotních služeb pacientovi, jehož léčba je nákladná. Pokud neexistuje možnost méně nákladné, ale stejně účinné léčby, pak by si měl lékař u zdravotní pojišťovny zvolenou léčbu obhájit, protože splňuje zákonné podmínky úhrady. Pacient také může stanovisko zdravotní pojišťovny napadnout sám. Rovněž je možné požádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu péče jinak nehrazené s odůvodněním, že jde o jedinou možnost péče v souladu s § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na pojišťovnu lze i podat stížnost u  ministerstva zdravotnictví.

Osudově chybná diagnóza

Lékaři ozařovali pacientku s rakovinou. Žena však místo toho trpěla vzácnou Wegenerovou granulomatózou, která jí posupně ničila ledviny. Když se na chybu přišlo, žena již nemohla postoupit transplantaci v důsledku ozařování.

Vzhledem k vážnému poškození zdraví s důsledkem předpokladu zkrácení života, které chybná diagnóza způsobila, bylo logickým řešení obrátit se na soud.

ZDRAVOTNÍCI

Vedoucí lékařka snižovala hodnotu kvalifikace jedné ze sester. Ponižovala ji, měnila jí svévolně náplň práce a kárala za hypotetické neplnění povinností 

Bossing, tedy šikanu na pracovišti ze strany nadřízeného měla sestra řešit na personálním odboru zaměstnavatele.

Řidič sanity otevřeně vyprávěl nevhodné sexuální vtipy kolegyni záchranářce.

Z hlediska pohnutek řidiče sanity může jít o sexuální harašení. Záchranářka jej má řešit na personálním odboru či u jiného nadřízeného.

Pacient opakovaně zanedbával kontroly u lékaře, na které byl objednán a předepsané léky užíval sporadicky.

Při úmyslném a soustavném nedodržování navrženého individuálního léčebného postupu, s nímž pacient souhlasil, může lékař (nebo zdravotnické zařízení) péči o pacienta ukončit. Nesmí tím však dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.

msJste v podobně svízelné situaci jako pacienti či zdravotníci v našich příkladech z praxe? Právě pro vás je tu Kancelář Ombudsmana pro zdraví.
Na Kancelář Ombudsmana pro zdraví se mohou obracet jednotlivci, firmy, spolky, nadace, lékaři a další zdravotníci, stejně jako zdravotnická zařízení. Jejím zakladatelem je MUDr. Martin Jan Stránský, M. D., FACP
Na vaše příběhy čekáme také my v redakci na e-mailové adrese redakce@zena-in.cz, předmět e-mailu: Ombudsman pro zdraví.

obm

Zdroj: tisková zpráva

Čtěte také:

Reklama