Bulvár

Jaká je vaše prodavačka?

Pozdrav je jeden znak ze základů společenského chování. Hned po ránu popřejete krásné ránko svému muži/ženě, pozdravíte ráno kolegu v práci, svého profesora na Univerzitě a někdy také pozdravíte úplně cizího člověka na ulici, který kolem vás projde a z ničeho nic se na Vás mile usmívá.

Ale jak je to vlastně se zdravením v obchodech ?

Asi málokdy v nějakých supermarketech zažijete, že se na Vás prodavačka mile usměje a pozdraví Vás a poděkuje za nákup.
Většinou to je naopak. Když jdu třeba vystát frontu na maso-uzeniny v našem supermarketu a konečně přijdu na řadu, mile pozdravím a řeknu své přání. Někdy se prodavačka chytne, a poté co ji pozdravím, opětuje mi to. Bohužel jsou to jen výjimečné situace. Na mé Na shledanou již neslýchám žádnou reakci, neboť paní prodavačka se zběsile věnuje už jinému zákazníkovi, aby fronta ubývala. Možná kdyby jich bylo u obsluhy více, fronta by nemusela vůbec být a ony by pak měly čas věnovat se zdvořileji zákazníkům?!

Většinou se však v supermarketech setkávám s tak nepříjemnými a někdy i protivnými prodavačkami, že mám chuť jít nakupovat jinam. Když je na mě někdo nevrlý a já si chci něco koupit, půjdu raději „o dům dál“, kde mě lépe obslouží.

Možná jsou prodavačky protivné, díky svému nízkému finančnímu ohodnocení a možná taky prostě jen díky tomu, že většinou pracují 12 hodin v kuse s krátkou pauzou na oběd. Jsou unavené a ke konci pracovní doby už jen sledují hodiny, kdy bude po všem. Každopádně takhle by to být asi nemělo.

V menších obchůdcích očekávám, že to bude jiné. Máme tam k sobě blíž, ale většinou když se jdu podívat na nějaké „hadříky“, tak kolikrát vidím, že si paní prodavačka čte, nebo zrovna horlivě diskutuje se svojí kolegyní a nemá čas věnovat se zákazníkům.

Každopádně měli bychom se zamyslet i MY. Ať už si nás prodávající v obchodě všímá nebo ne, je slušnost při vstupu do místnosti pozdravit. Bohužel se to u nás tolik ještě nepraktikuje.

Oproti tomu ve Francii jsou nejen slušní a pozorní prodavači, ale když vstoupíte ve Francii do obchůdku a jste zrovna tolik zabraná sama do sebe, neboť řešíte v duchu určitě něco velmi důležitého, prodávající si toho obvykle velmi rychle všimne a třeba i přijde s poznámkou „U nás se zdraví!“ Toto se stalo jedné mé známé, která byla natolik zamyšlená, že si ani neuvědomila, že vstoupila do obchodu (a zapomněla pozdravit).

A proto Vás prosím, když pojedete někam do ciziny, nezapomeňte i na toto pravidlo slušného chování, ať si neděláme ostudu. A nejlepší ze všeho je naučit se v mateřské řeči země, do které máte namířeno, alespoň tři základní slovíčka: Dobrý den, děkuji a na shledanou.

Věřte, že to ocení. I když byste neuměli tou danou řečí nic jiného, ocení vaši snahu, že mluvíte v jejich jazyce a budou o to příjemnější.  

Přeji Vám příjemné nákupy !

 

 
   
22.04.2003 - Společnost - autor: Jeune fille

Komentáře:

  1. avatar
    [33] ToraToraTora [*]

    Většinou takové ty důchodkyně, co si chodí už jen přividělat a je jim jedno, že dřou za malý peníz, hlavně, že se dostanoumezi lidi, jsou ochotné, milé, pomůžou a ještě mají čas žvatlat na děti.
    Jinak vždycky slušně pozdravím a nakonci poděkuju a rozloučím se, většinou je na nich vidět, že jsou rády a opětujíto, ale ty mladší mají většinou problém

    superkarma: 0 22.04.2008, 20:18:01
  2. avatar
    [32] Eva Randová [*]

    Tak na litomyšlsku máme prodavačky ochotné.Já se s neochotou zatím nesetkala.U nás na vsi je milá a hodná paní prodavačka.

    superkarma: 0 22.04.2008, 13:43:12
  3. avatar
    [31] átéčko [*]

    Se mnou dělala nějaká paní v Hypernově anketu. Když došla k tomu, jestli se mi líbí jejich oblečení, řekla jsem, že velmi, ale že to, že chtělí pomoci, by měly vidět ony, protože už se mi několikrát stalo, že prodavačky vůbec nevěděly, kde mají zboží, a zda ho vůbec mají... Bylo tam, jen jsem si ho musela najít
    A v Rossmannu, kam už ani nechodím, jsou prodavačky tak neochotné, že by to chtělo nahrát. Neporadí, neví, nezajímá je zákazník.
    Jinde jsem docela spokojena. Pokud ne, přestanu tam chodit.

    superkarma: 0 22.04.2008, 12:23:56
  4. avatar
    [30] Ťapina [*]

    Gabra: A jak víš, že vykladačky zboží nemají hodinu po otevření za sebou celou šichtu? Víš, že se brigádníci na zboží nabírají na noc a ráno končí? V životě bych takovou brigádu nevzala, asi bych se tam složila.

    superkarma: 0 22.11.2003, 18:00:35
  5. avatar
    [26] Dudlajlama [*]

    BIM, to je mi prave na Kanade tak sympaticke, ze se tu na "vyssi spolecnost" moc nehraje. Lidi proste nemaji potrebu svuj uslechtily puvod ci materialni status tak silne demonstrovat, jako je tomu v nekterych zemich. To, ze jsem se narodila v dobre rodine, ze me jeste automaticky nedela dobreho cloveka. Navic i doma v CR, kdyz se clovek chova vstricne a ne jako nafoukana hrabenka, ledasktera ta zamracena mura roztaje . On je to takovy zacarovany kruh, casto je chovani druhych odvisle od toho naseho, jen malokdy se stane, ze na usmev nekdo reaguje zamracenim ci hrubosti .

    superkarma: 0 23.04.2003, 20:31:16
  6. avatar
    [23] Dudlajlama [*]

    Nerikam, ze zde v Kanade je vsechno perfektni, na vylozene neprijemnou prodavacku jsem snad jeste nenarazila, ony jsou perfektne vytrenovane ke sluzbam a zdvorile. Zato v CR si nekdy v obchode pripadam jako obtizny hmyz, kdyz slecna prodavacka prezvykuje jako a vesele pokracuje v soukromem hovoru se svoji kolegyni, aniz by jenom naznakem dala najevo nejaky zajem o moji malickost, pokud to tedy neni prodejna pultova, tam se musi k tomu pultu holt priplacatit. Da se narazit i na velice mile prodavacky, rekla bych ale, ze tyto jsou, az na vyjimky, starsi vekova skupina. Nechci kritizovat pomery doma, tohle je ale tvrda realita, ktere se jentak nezbavime. Ted se mi asi budete smat. Z nostalgie jsem sledovala komoussky serial Zena za pultem, ktery mi kamaradka natocila a poslala, muz (cizinec) prosel nekolikrat okolo a pak se zeptal..."proc na sebe ty lidi v tom obchode porad tak jeci?" Nam to proste ani tak neprijde, protoze jsme na to zvykli.

    superkarma: 0 23.04.2003, 05:37:44
  7. avatar
    [22] Eva_CZ [*]

    Zizo, ani tady v USA nejsou nejak extra financne ohodnocene. A navic prace za kasou je mnohdy jejich 2., nebo i 3. vedlejsi pracovni pomer, protoze u trvaleho pracovniho pomeru se neprekracuje pracovni doba 40ti hod./tyden. Protoze by zamestnavatel musel platit prescasy - a to se mu nevyplati.
    Za kasami se tady stoji, neexistuje zidlicka - a s ohledem na mnozstvi ruzneho zbozi a ruznost placeni ( seky, karty debetni ci kreditni atd. ) si nemyslim, ze to maji holky lehke, ale pozdravi, usmeji se, zeptaji se, jak se dari. Kdyz neni u kasy pracovnik, ktery samozrejme zbozi sklada do igelitek ci papirovych pytlu a nasledne do kosiku, udelaji to samy.
    Kdyz souhlasite, dovezou vam zbozi az k autu a tam ho vylozi...
    Jednou jsem omylem jela do CR na navstevu ( slibuji, ze uz to neudelam ) a v obchode jsem stala jak blb a cekala, ze mi zbozi daji do pytlu.. Zenska v kase z toho byla nerudna, fronta za mnou take... Kysele a nastvane ksichty me pak provazely po celou dobu pobytu... Moc pekny zazitek....

    superkarma: 0 22.04.2003, 22:13:15
  8. avatar
    [19] Ťapina [*]

    V malých krámcích je to opravdu něco jiného, tam jsem taky ráda, když se mi prodavačka věnuje, ale upřímně řečeno když jdu nakupovat do supermarketu, tak chci hlavně co nejrychleji vypadnout, takže klidně toleruju, že pokladní nepozdraví, když o to rychleji obsluhuje.
    Přemýšlela jsem, čím se liší postavení prodavačky u nás a v USA, že se tak liší jejich přístup a přišla jsem na jednu věc. Američané si asi dávají pozor na dodržování všech pravidel včetně zákoníku práce. Jako brigádnici se mi běžně stávalo (a nejen mě, ale i stálým zaměstnankyním), že jsem seděla na kase 7 a půl hodin bez pauzy hladová jak pes, protože "přece vás v největším frmolu nepustím na přstávku", jak říkala paní vedoucí. Pak jsem šla na přestávku v době, kdy už v bufetu bylo zavřeno a za chvilku byl konec směny. Fakt skvělý přístup, pak buďte na někoho milí. Já jsem podle některých i vypadala mile, ale to byla spíš taková ztuhlá křeč připomínající úsměv.

    superkarma: 0 22.04.2003, 17:16:59
  9. avatar
    [17] zn0uz4 [*]

    jestli take muzu prispet trochou... mam zkusenosti z USA (CA-SFO)... co se normalnich kramku (hadry, hracky atd) tyce, v pohode, pozdravili, pockaji, az se clovek rozkouka, ne ze hned na nej vleti.. pokud si zacnu vybirat, tak prisel, zeptal se, docela pohoda. V hadrikach takhle se mnou pani travila asi 3/4 hodiny, i kdyz tam cekali dalsi lidi, dokonce se mnou probrala i katalog, jestli mi nemuze neco objednat atd. v supermarketu, resp. "potravinach" slusne pozdravil, poprosil o ID nebo pas (kupoval jsem pivo), popovidali jsme. Mezitim mi pingn naskladal veci PERFEKTNE do papirovych tasek, dal do kosiku, a jeste podekoval a popral hezkej den. Po navratu zpatky jsem chtel prodavacky vrazdit, nebo bych je na minutu vyhazoval. Kysely xichty, neochota, nezajem.

    superkarma: 0 22.04.2003, 16:55:05
  10. avatar
    [15] Ťapina [*]

    Andreak: Náhodou, v Tescu u nádraží dělá jeden pokladní - chlap. Vždycky když ho vidím, tak k němu běžím, protože svou slušností a pozorností strčí do kapsy všechny ty baby okolo.

    superkarma: 0 22.04.2003, 14:45:28
  11. avatar
    [11] lucis [*]

    Tak tenhle článek mě potěšil. Už jsem měla pocit, že ostatní lidé tu neochotu a protivnost prodavaček ani nevnímají a že jen já jsem tak "náročná", že chci v obchodě (jakémkoliv) slyšet milý pozdrav a úsměv a ochotu v hlase. Z reakcí je jasné, že jediná zdaleka nejsem. Jasně, znám obchody, kde jsou prodavačky nebo jejich mužské protějšky milí, ochotní, aniž by byli vlezlí a dotěrní. Chce to nejpíš zkušenost a takt, ale jse to. Jenže, měla jsem i zažitky, např. v OD Kotva, kdy prodavačka v galanterii po mém dotazu na určité zboží jen mávla rukou, jakože támhle někde, a začala se s otráveným výrazem škrábat na noze. Jo, dřív jsem myslela, že KOTVA patří k elitě obchoďáků. Nebo v obchůdu s prádlem, kdy jsem si chtěla něco vyzkoušet, se mnou přivolávaná prodavačka rozhodně nepřetrhla, protože nejprve si musela doťukat SMS.
    Maximálně se snažím vždy nahlas a zvesela pozdravit, ale jen tak v 50 % případů se mi dostane odpovědi. Řeším to jednoduše, nic nekoupím nebo, když je to až při placení, už se příště nevrátím. Jenom abych měla po téhle selekci ještě kam chodit nakupovat!!!

    superkarma: 0 22.04.2003, 13:05:59
  12. avatar
    [10] Ginevra [*]

    Byla jsem nakupovat v malé drogérii v IBC v Brně a zkoušela si stíny. Samozřejmě tester. Prodavačka na mě doletěla, že to takhle nejde. Pak pochopila, že se spletla. Tak zamumlala něco v tom smyslu, že zákazníci jsou různí, ale co mě dostalo. Pořád vybírám a v tom asi brigádnice šáhne do košíčku kde prodávají nůžky a ustřihne si záděr nebo co a v klidu vrátí nůžky zpátky. Tak to byla síla!!!

    superkarma: 0 22.04.2003, 12:47:16
  13. avatar
    [5] Bella [*]

    Medvěde, nebuď smutná, mně taky ne Není nic horšího, než když přijdu do obchodu, hlavně s oblečením, hned ve dveřích na mě vybafnou co jako chci a ja jsem se ještě ani nepodivala co maji.
    Na brigade v supermarketu jsem byla a je pravda, že když jsem nemusela mluvit, byla jsem nejšťastnější. Holt nejhorší je práce s lidma.

    superkarma: 0 22.04.2003, 10:32:27
  14. avatar
    [4] medved [*]

    no kdyby me prodavacka upozornovala, ze jsem ji nepozdravila
    je fakt, ze prodavacky jsou ruzne povetsinou nic moc ...opravdu nevim, proc treba u nas v albertu delaji pokladni zasadne starsi resp. stare pani, ktere kazdych 5 minut volaji vedouci, protoze pokladnu neovladaji ...a kdyz vytahnu kartu, ze budu platit, tak si obcas myslim, ze je budu muset krisit
    na druhou stranu takovy ten prodavac, co se za clovekem tahne jen vstoupi do obchodu je taky na
    chudaci...me se asi nikdo nezavdeci

    superkarma: 0 22.04.2003, 09:57:45
  15. avatar
    [1] Ťapina [*]

    Zrovna v supermarketech vím, že mají prodavačky zdravení v popisu práce. Sice to pak vypadá jako naučená říkanka - "Dobrý den dvěstě osmdesát korun padesát bude to všechno nashledanou", ale kdyby přišel tzv. "kontrolní nákup", tak je nepozdravení stojí prémie. A z mých zkušeností vím, že skutečně zdraví. Jenom v Delvitě měli ještě donedávna tu slavnou specialitu s věrnostními kartami. Otázka na ně každého zákazníka bez rozdílu obtěžovala, ale taky byla povinná. A zrovna tam se mi naskytla příležitost chodit na brigádu. Když jsem pak měla tendenci sousedku na chodbě zdravit slovy "Dobrý den, máte kartu Delvita?", tak jsem usoudila, že brigády bylo dost

    superkarma: 0 22.04.2003, 05:47:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme