Dynastie Baťů zrodila nejednu velkou osobnost. Před nedávnem se mi dostalo do ruky druhé vydání knížky Jana Antonína Bati: Budujeme stát pro 40.000.000 lidí. Toto vydání je z roku 1938. Baťa zde v předmluvě hovoří o celosvětové hospodářské krizi, která postihla vyspělý svět mezi lety 1920 a 1940. Jak velké bychom si měli vzít z historie poučení...

buduj

Když jsem četl Baťovy myšlenky staré už skoro sto let, jen jsem kroutil hlavou. Krize, která postihla dnešní svět, není jako přes kopírák, přesto by si naši dnešní pánové politikové (ano, schválně to píšu tímto zesměšňujícím způsobem) mohli vzít z obyčejného ševce příklad, dát si pár facek a konečně začít dělat jednoduché základní kroky, které nás z krize vyvedou. Principy jsou přece tak jednoduché a zřejmé.

Dovolím si použít několik citátů...

„Neznám jiné cesty, jak si lidé mohou opatřit potravu a boty, než prací. Vláda přece vyrábět nemůže, ta má na starosti udržování práva a pořádku. Shánět práci, vynalézat práci, opatřovat práci mají ti, kdo to dovedou, kdo takovému zaměstnání věnovali celý život.“

Ani já neznám jiné cesty, jak si poctivě opatřit peníze k obživě, než prací. A je mi nepochopitelné, proč se politici nestarají o dvě hlavní věci - právo a pořádek - a zbytek starostí se státní mašinou nepřenechají odborníkům. Vlastně to chápu - je to proto, že díky těmto aktivitám jim plynou docela jiné, nepoctivé zisky... A lidem? Naštvání a ujma. No, pokrčme rameny nad neprůhlednými tendry a pojďme s Baťou dál...

„V demokracii má každý právo a dokonce povinnost - občanskou povinnost - upozornit na věci prospěšné, protože v demokracii se stane skutkem jenom to, co chce většina a čemu lidé rozumějí."

Překvapení? Pro vás možná ne, ale pro naše papaláše asi ano. Co by se asi muselo stát, aby naši nabobové vyhlásili referendum? Nevím, ale rozhodně vím, že několik věčně se recyklujících tváří rozhoduje - když zrovna tedy náhodou rozhoduje a jen nehraje divadlo za účelem udržení si teplého místečka - o většině, což mi tak docela jako demokracie nepřipadá.

buduj

No, protože mi nejspíš mnohými zapomenutá kniha Budování státu přijde prospěšná, rozhodl jsem se zde na ni veřejně upozornit.

A další ožehavá otázka - daně!

„Vysoké zdanění našeho hospodářství považuji za oprávněné pouze z jediného důvodu - obrany. ... Jinak moje kritika byrokratického svazování hospodářství trvá: naopak v těchto časech platí tím víc. ...Vše, co uvádím proti svazování občanského podnikání, vychází ze skutečnosti, že toto podnikání je výkonnější.“

Ach ty neustálé boje a dohady, jak podpořit podnikání... Cožpak tohle není návod - snížit daně na minimum, zmenšit neefektivní byrokratický aparát, plný uměle vytvářené zaměstnanosti a práce pro práci? Myslím, že lidská vůle by zde byla, politická asi nikoli.

Ovšem za nos by se neměli chytit jen politici, kteří jsou kašpárkovským vrcholkem ledovce, ale každý z nás.

„Podnikatel se má starat o to, aby měl zaměstnání a zakázky pro své lidi. Myslím, že se má o to starat všemi prostředky a především sám a včas. Nevidím nikoho, kdo by dovedl udělat tuto část práce za něho.“

A to jsem vybral jen několik pasáží z předmluvy... Napadá mě spousta otázek, ale vyvstává z nich jako pilíř jediná: Proč jsme nepoučitelní?

Reklama