Kdo by neznal jednu z nejúžasnějších filmových komedií  s Marilyn Monroe v hlavní roli? Není divu, že se stala inspirací i pro divadelní tvůrce a přenesla se na prkna, která znamenají svět. Měla jsem to štěstí, že jsem k této hře mohla navrhnout kostýmy.

Pokud vás to zajímá, zvu vás na první hlavní do zákulisí nového plzeňského divadla. To se jen tak nikomu nepoštěstí, protože tato zkouška je veřejnosti nepřístupná. Je totiž plná zmatků, nedokonalostí, nervozity a vychytávání chyb.

Je to zkouška, při které si herci obléknou kostýmy, nalíčí se a poprvé vstoupí do divadelní dekorace. Lidově se jí říká „kulisy“.

Je to zkouška, která ověří nervovou odolnost všech zúčastněných.  Tím spíš, že se odehrává v nových , dosud neosahaných prostorách fungl nového divadla. Byla jsem na něj zvědavá. Je veřejným tajemstvím, že má mnoho kritiků. Z řad diváků, i personálu. Brala jsem to s rezervou, však to známe, lidé jsou k novým věcem skeptičtí. Mně se divadlo líbí po architektonické stránce, o jeho „dětských nemocech“ raději taktně pomlčím. Koneckonců, v titulku jsem vám slíbila, že vám ukážu zrod kostýmu.

Návrhy některých kostýmů najdete ve fotogalerii

Co mu předchází?

Konzultace s režisérem a výtvarníkem scény nad scénářem. Co můžeme přinést nového? Nechceme přece kopírovat film. Na rozdíl od výtvarníka scény, který to „pojal“ ve stylu komiks, jsem se inspirovala dvacátými léty. Nevidím důvod přenášet podobu kostýmů do současnosti, i když i v nich musí být určitá dávka stylizace, aby se hodily ke scéně.

Po shodě s režisérem i kolegou scénografem je na řadě předávačka. To je porada, na které se sejde realizační tým: pánská a dámská krejčovna, modistky, maskérky a garderoba. Tady se mezi jednotlivé složky rozdělí rozpočet a může se začít nakupovat materiál. Materiálovou představu mám už ve chvíli, kdy návrhy kreslím, ale to neznamená, že se neinspiruji i samotnými látkami při jejich výběru.

Pak se kostýmy nastříhají a připraví na první zkoušku. U té je nutná moje přítomnost, protože v této fázi se dá ještě hodně ovlivnit. Druhou zkoušku nechávám většinou na krejčovně, i když i tady se najdou výjimky. Zvláště u složitých kostýmů.

Vzala jsem to hopem a jsem u jmenované první hlavní, která je dnem hodně infarktovým. Zkoušejí se převleky, vychytávají se krejčovské chybičky, dolaďují se detaily a doplňky. Do toho všeho zmatku se  fotograf snaží zachytit nejúžasnější záběry, které pak vidíte v programech. Uf.

Napsala jsem všechno? Snad alespoň to nejdůležitější. Jinak je to skoro půlroční proces, který končí premiérou. Jak dopadne představení, a jestli na něj budou diváci rádi chodit, to se teprve uvidí.

A vy se podívejte na pár prvních fotek ze zkoušky

Takže, milý muzikále „Někdo to rád horké“, zlom vaz, v sobotu máš premiéru

Závěrem tohoto článku se sluší poděkovat vedení redakce, že mi umožnilo „odskok“ k mé původní profesi. Moc si toho vážím.

Foto ze zkoušky: Pavel Křivánek

Reklama